Předchozí (591)  Strana:592  Další (593) |
|
|||
592
|
|||
|
|||
časy s. rádi chceme. Jdn. 189. Aby se tím
všichni spravovali. Zř. F. I. A. III. Aby v budúcich časích naši potomci jimi se s-li. Tov. 17. Rozumem každý se spravuj, ne- slušného se varuj. Prov. Abyste měli se čím při dobrých věcech s-vati. Jel. Enc. m. 1. Psanými právy se s. Tov. 17., Vrat. 18., Dač. I. 44. Raději já se svou matkou s. budu. Dch., Jir. Chtějí se p hejtmanem s. Žer. 324. 8. se vědomím. Žer. 329. Aby Pražané ku pánům regentům o všecko hle- děli a jimi se s-vali; Dal pánům spolu od- pověď, že města pražská podlé práv svých nemají se žádným spravovati a k žádnému hleděti než k samému králi. Let. č. 293. Kázáním slova božího žádosť se spravuje. Hus II. 16. — Vrat., Reš., Háj., Br. — co s kým. S tím lenochem nic nespravíš (ne- uděláš, nepořídíš). Sych. S někým se s. (sich abfinden). Us. Dch., Klš. Nač bych si ku- poval lepší šat, když to spravím se starým? Us. u Rakov. Kp. — co kde. To při králi mnoho spravilo. Kom. Již pros nebo peklem Hroz, přece při nich nic nespravíš (nepo- řídíš). Br. Spravil to při nich, že chtivi byli k boji. Br. Národy na zemi spravuješ. Ps. ras. Spraví se jako řemen v uhlí. Prov. Jg., Sd. Sprav hraničku v kamnech. Us. Dch. Lid u toho kostela spravoval (kněz). Hus I. 434. — co z čeho. Z toho domu povi- nen jest 24 grošů s. (zaplatiti). Boč. Úrok nemalý z toho s-vuji. Arch. rakovn. A z toho aby dluhové sni byli. N.B. Tč. 1(36. Z mla- dého děvčete s-la (stala) se nám žena. Sl. ps. 34. — se. Nemocný se spravuje (sbírá se, přibývá mu sil). D. Spravuj sám sebe (starej se o sebe). Kom. A tu se má spra- viti (sich rechtfertigen), proč jest nehonil. Vl. zř. 540. Spravuj se sám a nech lidí na pokoji. Us. Netřeba jim zkazovat, ví každý, jak se spravovat. Sš. P. 20. Sprav se (= oblec se), půjdeme. Mor. Brt., Sd. — se kam. Už se sprav (oblec) do kostela. Mor. Sd., Brt. — čeho, šp. m.: co. Spravili sešlých kostelů m. kostely. Brt. — koho nač. Na to vás spravujeme. NB. Tč. 40. — co za koho. Sprav za mne 18 zl. NB. Tč. 289. — co proti komu. Co proti němu spravíš (vy- konáš)? Us. — co odkud. Když Vitellius náměstce syrský z daleké Antiochie a z cest vojenských Judeu s-val. Sš. Sk. 92. — se kdy. Po nemoci se s. (sesíliti). Us. Repa po deštích hezky se s-vila- Us. Ntk. — se dle, podlé čeho. S. se podlé jistého pra- vidla, Zlob., podlé něčího předpisu, D., po- dlé práva (dokázati). Zříz. Ferd. — po čem. Hvězda, po níž jsem se spravoval (řídil). Tkad. Aby se nespravovali lidé po jich ná- lezích. 0. z D. Mají se po čem s-vati. Er. P. 506. Přepisy posýláme, po nichž se s-vati budeš. Arch. 1. 305. Plavec po běhu oblohy nebeské se spravuje. V. Vz Hodiny. — zač. Ten, ktož jest jej poslal, má za to s. (dafür verantwortlich sein), že jest jej byl pro tu nemoc poslal. Vl. zř. 88. — co jak dlouho. Vz Správní. — se v co (hoditi se). Us. — se čeho (kde) = očistiti se. Aby se učení svého spravil; Každý měštěnín musil se jim toho s. (ospravedlniti]; S. se bludů; Toho skutku se před ním spravil. V. Aby před |
soudem toho se spravil. Faukn. Chtěl, aby
se toho, což se naň žaluje, spravil. Háj. Jestliže by kdo po listu obranním v držení nevpustil, toho vůli má to učiniti: však ten se má toho spraviti a příčinu, proč jest vpu- stiti nechtěl, oznámiti. Zř. F. I. Č. XXIX. Protož vás žádáme, že jí dle spravedlnosti z úřadu vašeho rozkážete, aby se v Praze postavila a toho se s-la, proč toho vyko- nati zanedbává, Jdn. 233. Vz Správce, der Gewährsmann. J. tr. — (se) v čem. Dh. 93. Co by měl činiti pán svému služebníku, v tom se nespravuje (neospravedlňuje). Br. Spravovati je budeš v metle železné. Ctib. S. se v něčem cizí zkušeností. Málo ten ve světě spraví, kdo vše na svou hlavu staví. 0. — co jak. Svůj úřad k obecné spoko- jenosti s. J. tr. Jestliže by nemocen byl, nemoc má vedlé práva s. Vz S. co. Vl. zř. 408. To chce na malý náklad s. V. Ten to pěkně (překrásně) spravil! Us. Dch. S ve- likou pilností něco spravovati. Výb. II. 55. Nemohl s ním po dobru nic s. Us. Brt., Sd. Berni omylem s. Žer. Záp. II. 20. Žádají, aby se v jiné uvázal a dluhy, za kteréž oni rukojmě jsou, na jich miestě spravil. NB. Tč. 143. Královstvie s-val vedlé rozumu a ne vedlé vuole. GR. Zemi v metle železné s-val. V. Cf. S. co dle čeho. — S. = oznámiti; poučiti, pověděti, vypravovati, vz Zpraviti. Správka, y, f. = spravování, správa, die
Ausbesserung, Reparatur, das Flicken, die Flickerei. 8-ku vykonati; Přijati něco do s-ky. Míti hodinky ve s-ce. Us. Dch. Menší, drobné s-ky. Us. Šd. Výdaje na všelijaké s-ky. Us. Šd. — S. Paní s-ka = die selbst- ständige Verwalterin, p. správcová, die Ver- waltersgattin. Cf. Myslivka. Mor. Šd. Správkyně, ě, f., die Verwalterin, Ver-
weserin. Č. Správně, správným, způsobem, dle práva,
právně, gesetzmässig, rechtlich. Země jeho s. beze vší odpory žéci mohli. Pulk. S. se leknouti. Št. — S. = pořádně, náležitě, or- dentlich, recht. S. něco pochopiti. Dch. Maje list s. vrátiti. Půh. I. 235. Nemóž býti na- zván s. kříž slavné znamení. Pass. 21. S. něco vyříditi, zjednati, učiniti, Jg., koupiti (lacino). Ros., psáti (nov.). Nebo řeč mylná s. (regelmässig, regulariter) má býti vyklá- dána na škodu vynášejícího nebo toho, kdož ji pověděl. CJB. 365.— S. = lacině, wohl- feil. S. to kúpil. Na mor. Zlínsku. Brt. Správní, Gewähr-. S. list, der Gewährs-
brief. Boč. S. list, kterým se summa přijatá za prodané statky spravovala do tří let, osmi nedělí. Faukn. — Správní registra (účetní kniha), das Rechnungsbuch. V. Vz Správný. Správnictví, n., die Verwaltung. Šm.
Správník, u, m. = rejstřík, ukazatel, das
Register. Sych. Správnosť, i, f., pořádnosť, die Richtig-
keit, Pünktlichkeit, Ordentlichkeit. D. Ve s-sti něco zachovati. Dch. — S., poctivosť, die Gesetzmässigkeit, Redlichkeit, Recht- lichkeit. Spoléhajíce na vaši s. Us. -— S. řeči, slohu (pravidlům přiměřenost'), die Korrektheit, Fehlerlosigkeit. S. jazyka. Nz., Jg. Úsečné s-sti slohové nevšady hledati možno. Sš. J. 211. S. kresby. |
||
|
|||
Předchozí (591)  Strana:592  Další (593) |