592

časy s. rádi chceme. Jdn. 189. Aby se tím
všichni spravovali. Zř. F. I. A. III. Aby
v budúcich časích naši potomci jimi se s-li.
Tov. 17. Rozumem každý se spravuj, ne-
slušného se varuj. Prov. Abyste měli se čím
při dobrých věcech s-vati. Jel. Enc. m. 1.
Psanými právy se s. Tov. 17., Vrat. 18.,
Dač. I. 44. Raději já se svou matkou s.
budu. Dch., Jir. Chtějí se p hejtmanem s.
Žer. 324. 8. se vědomím. Žer. 329. Aby
Pražané ku pánům regentům o všecko hle-
děli a jimi se s-vali; Dal pánům spolu od-
pověď, že města pražská podlé práv svých
nemají se žádným spravovati a k žádnému
hleděti než k samému králi. Let. č. 293.
Kázáním slova božího žádosť se spravuje.
Hus II. 16. — Vrat., Reš., Háj., Br. — co
s kým. S tím lenochem nic nespravíš (ne-
uděláš, nepořídíš). Sych. S někým se s. (sich
abfinden). Us. Dch., Klš. Nač bych si ku-
poval lepší šat, když to spravím se starým?
Us. u Rakov. Kp. — co kde. To při králi
mnoho spravilo. Kom. Již pros nebo peklem
Hroz, přece při nich nic nespravíš (nepo-
řídíš). Br. Spravil to při nich, že chtivi byli
k boji. Br. Národy na zemi spravuješ. Ps.
ras. Spraví se jako řemen v uhlí. Prov. Jg.,
Sd. Sprav hraničku v kamnech. Us. Dch.
Lid u toho kostela spravoval (kněz). Hus
I. 434. — co z čeho. Z toho domu povi-
nen jest 24 grošů s. (zaplatiti). Boč. Úrok
nemalý z toho s-vuji. Arch. rakovn. A z toho
aby dluhové sni byli. N.B. Tč. 1(36. Z mla-
dého děvčete s-la (stala) se nám žena. Sl.
ps. 34. — se. Nemocný se spravuje (sbírá
se, přibývá mu sil). D. Spravuj sám sebe
(starej se o sebe). Kom. A tu se má spra-
viti (sich rechtfertigen), proč jest nehonil.
Vl. zř. 540. Spravuj se sám a nech lidí na
pokoji. Us. Netřeba jim zkazovat, ví každý,
jak se spravovat. Sš. P. 20. Sprav se (= oblec
se), půjdeme. Mor. Brt., Sd. — se kam. Už
se sprav (oblec) do kostela. Mor. Sd., Brt. —
čeho, šp. m.: co. Spravili sešlých kostelů
m. kostely. Brt. — koho nač. Na to vás
spravujeme. NB. Tč. 40. — co za koho.
Sprav za mne 18 zl. NB. Tč. 289. — co
proti komu. Co proti němu spravíš (vy-
konáš)? Us. — co odkud. Když Vitellius
náměstce syrský z daleké Antiochie a z cest
vojenských Judeu s-val. Sš. Sk. 92. — se
kdy. Po nemoci se s. (sesíliti). Us. Repa
po deštích hezky se s-vila- Us. Ntk. — se
dle, podlé čeho. S. se podlé jistého pra-
vidla, Zlob., podlé něčího předpisu, D., po-
dlé práva (dokázati). Zříz. Ferd. — po čem.
Hvězda, po níž jsem se spravoval (řídil).
Tkad. Aby se nespravovali lidé po jich ná-
lezích. 0. z D. Mají se po čem s-vati. Er.
P. 506. Přepisy posýláme, po nichž se s-vati
budeš. Arch. 1. 305. Plavec po běhu oblohy
nebeské se spravuje. V. Vz Hodiny. — zač.
Ten, ktož jest jej poslal, má za to s. (dafür
verantwortlich sein), že jest jej byl pro tu
nemoc poslal. Vl. zř. 88. — co jak dlouho.
Vz Správní. — se v co (hoditi se). Us. —
se čeho (kde) = očistiti se. Aby se učení
svého spravil; Každý měštěnín musil se jim
toho s. (ospravedlniti]; S. se bludů; Toho
skutku se před ním spravil. V. Aby před

soudem toho se spravil. Faukn. Chtěl, aby
se toho, což se naň žaluje, spravil. Háj.
Jestliže by kdo po listu obranním v držení
nevpustil, toho vůli má to učiniti: však ten
se má toho spraviti a příčinu, proč jest vpu-
stiti nechtěl, oznámiti. Zř. F. I. Č. XXIX.
Protož vás žádáme, že jí dle spravedlnosti
z úřadu vašeho rozkážete, aby se v Praze
postavila a toho se s-la, proč toho vyko-
nati zanedbává, Jdn. 233. Vz Správce, der
Gewährsmann. J. tr. — (se) v čem. Dh. 93.
Co by měl činiti pán svému služebníku,
v tom se nespravuje (neospravedlňuje). Br.
Spravovati je budeš v metle železné. Ctib.
S. se v něčem cizí zkušeností. Málo ten ve
světě spraví, kdo vše na svou hlavu staví.
0. — co jak. Svůj úřad k obecné spoko-
jenosti s. J. tr. Jestliže by nemocen byl,
nemoc má vedlé práva s. Vz S. co. Vl. zř.
408. To chce na malý náklad s. V. Ten to
pěkně (překrásně) spravil! Us. Dch. S ve-
likou pilností něco spravovati. Výb. II. 55.
Nemohl s ním po dobru nic s. Us. Brt., Sd.
Berni omylem s. Žer. Záp. II. 20. Žádají,
aby se v jiné uvázal a dluhy, za kteréž oni
rukojmě jsou, na jich miestě spravil. NB. Tč.
143. Královstvie s-val vedlé rozumu a ne
vedlé vuole. GR. Zemi v metle železné s-val.
V. Cf. S. co dle čeho. — S. = oznámiti;
poučiti, pověděti, vypravovati, vz Zpraviti.

Správka, y, f. = spravování, správa, die
Ausbesserung, Reparatur, das Flicken, die
Flickerei. 8-ku vykonati; Přijati něco do
s-ky. Míti hodinky ve s-ce. Us. Dch. Menší,
drobné s-ky. Us. Šd. Výdaje na všelijaké
s-ky. Us. Šd. — S. Paní s-ka = die selbst-
ständige Verwalterin, p. správcová, die Ver-
waltersgattin. Cf. Myslivka. Mor. Šd.

Správkyně, ě, f., die Verwalterin, Ver-
weserin. Č.

Správně, správným, způsobem, dle práva,
právně, gesetzmässig, rechtlich. Země jeho
s. beze vší odpory žéci mohli. Pulk. S. se
leknouti. Št. — S. = pořádně, náležitě, or-
dentlich, recht. S. něco pochopiti. Dch. Maje
list s. vrátiti. Půh. I. 235. Nemóž býti na-
zván s. kříž slavné znamení. Pass. 21. S.
něco vyříditi, zjednati, učiniti, Jg., koupiti
(lacino). Ros., psáti (nov.). Nebo řeč mylná
s. (regelmässig, regulariter) má býti vyklá-
dána na škodu vynášejícího nebo toho, kdož
ji pověděl. CJB. 365.— S. = lacině, wohl-
feil. S. to kúpil. Na mor. Zlínsku. Brt.

Správní, Gewähr-. S. list, der Gewährs-
brief. Boč. S. list, kterým se summa přijatá
za prodané statky spravovala do tří let, osmi
nedělí. Faukn. — Správní registra (účetní
kniha), das Rechnungsbuch. V. Vz Správný.

Správnictví, n., die Verwaltung. Šm.

Správník, u, m. = rejstřík, ukazatel, das
Register. Sych.

Správnosť, i, f., pořádnosť, die Richtig-
keit, Pünktlichkeit, Ordentlichkeit. D. Ve
s-sti něco zachovati. Dch. — S., poctivosť,
die Gesetzmässigkeit, Redlichkeit, Recht-
lichkeit. Spoléhajíce na vaši s. Us. -— S.
řeči, slohu (pravidlům přiměřenost'), die
Korrektheit, Fehlerlosigkeit. S. jazyka. Nz.,
Jg. Úsečné s-sti slohové nevšady hledati
možno. Sš. J. 211. S. kresby.