593

Správný, spravný, co z práva jest, ge-
setzmässig, rechtlich. Aqu. — S., pořádný,
řádný, ordentlich, pünktlich, Ordnung lie-
bend. S. člověk, muž, D , děvče. Kdo ve
všem díle svém moudrého pořádku si hledí,
vše v čas koná a jak to býti má a na pa-
třičném místě, s. slove. Blř. — v čem: ve
svých skutcích. BO. — S., způsobilý, ge-
schickt, tauglich, gut zur Leitung. Potře-
buje s-ného ředitele svých věcí. S. muž
ozdobuje úřad. V. S. dělník. Us. S-ní lidé
neberou se ledakdes pojednou co hřibové.
Správní lidé neklatí se se stromu co plané
hrušky. Prov. Jg. — S., dobře spravený,
pořádný, náležitý, dobře upravený, ordent-
lich eingerichtet, gut bestellt, recht, richtig.
S. obec, Aesop, střela, Br., řeč. Jel. Cho-
vání koní s-nější jest než kupování. Puch.
Jestiť pak póhon s-né ku právu povolání.
CJB. 347. 8. obsluha, nadpis. Dch. S. co
do jazyka, sprachrichtig. Nz. Správné roz-
řešení úlohy. Nz. Ty jsi nesprávný (iron.)!
Us. S. co bratrské hodiny. Č. Buď ticho, jsi
tak s-ný jako on (ein Schlingel wie der
andere). Us. Šd. To je tam to žito správné
(v nepořádku)! Us. v Kunv. Msk. — S., k po-
jištění náležitý, Gewähr-. S. třetina. Vš. —
S., kw správě, k řízení se vztahující, Ver-
waltung-, S. kancelář, odbor, odvětví, opa-
tření, rada, rok, sbor, účet, úřad, úředník,
ústrojí, věc, řízení, vedení, vydávání, zále-
žitosť, náklady (n. na vedení správy), způ-
sob. J. tr., Šp. S. vojenské ústavy (Militär-
verwaltungsanstalten) mají na péči správu
a rozdělování zásob vojenských. Vz více
v Čsk. I. 5. 38.

Spravovací = ku spravování sloužící. —
S. stroj v hodinkách, die Hemmung. Techn.
— S., Gewähr-. S. žaloba, die Rechtferti-
gungsklage. J. tr.

Spravovač, e, in., der Ausbesserer, Flicker.
Dch.

Spravovačka, y, f., die Flickerin. Jg.

Spravovák, u, m., der Regulator. Šm.

Spravování, n. Vz Spraviti. S. města
držeti, Jel., úřadu (zastávání). D. Za jeho
s. se to stalo. V. Vz Spraviti. S. jmění,
majetnosti něčí. Pr.

Spravovati, vz Spraviti.

Spravovna, y, f., die Anweisung zur
Regierung. Ždk.

Spravovný, Verwaltungs-. Tab. lid. 119.

Správu-vedoucí, ího, m., der Regieleiter.
Dch.

Spráž, i, f., die Bräune. Šm.

Spražený; -en, a, o, vz Spražiti. Us. Dch.
S. jelen (verblattet), který falešným pískáním
na list zrazen jsa na pískání nejde. Šp.

Spřažený; -en, a, o, miteingespannt. Us.
Dch. Vz Spřežený.

Spražiti, il, en, eni, spražovati, zusam-
menrotten ; zu Paaren treiben, kirre machen,
Jemanden einen Hieb versetzen, ihm den
Muth benehmen. — koho: psa. Us. Dch.
Však já ho spražím. Us. Dch. Já jsem Vám
ho, zlaté ženy, spražila (trefně jsem mu od-
pověděla, odbyla jsem ho). Němc. Však on
se spraží! Vz Vyhrůžka. Lb. — Vz Zpra-
žiti. — co kde: máslo na rendlíku. Us.
Tč.

Spředjížděti se, ěl, ění, einander vor-
reiten, vorfahren. D.

Spředu, vz Před, Doma, Spřísti.

Spřehnouti, obyčejněji spřáhnouti, ul,
ut, utí; spříci, spřehu, spřežeš, hl, žen, ení;
spřáhati, spříhati, zusammenspannen. —
koho čím v co. Býky jhem ve pluh spříci.
Troj. — koho s kým. Schön. — se čím
s kým. Jhem se s vámi spříci žádá. Br.
Zlý sě se zlým brzo spřeže. Mus. — Jg.
Vz Spřáhnouti.

Sprengelka, y, f., sprengelia. Rostl. I.
b. 251.

Spřerážeti, el, en, ení; spřeražovati. —
co komu čím: nohy kolem. V. Vz Zpře-
rážeti.

Spresovati, lépe: stlačiti, zusammenpres-
sen.

Spřestaviti, il, en, ení, spřestavovati, ver-
stellen, anders stellen. Ros. Vz Zpřestaviti.

Spřetínati, spřetíti, nach einander zer-
hauen, vz Títi. —co komu: žily. V. Vlákna
a niti s-nati. Sš. II. 46. — co čím: klacek
sekerou na kousky. — co komu kde: žílu
na nohou. V. Vz Zpřetínati.

Sprevádzati koho = sprovázeti.. Slov.
Dbš.

Sprevané byli kmenem polabských Ve-
letů při řece Sprevě. Vz S. N.

Spřevraceti, el, en, ení; spřevrátiti, il,
cen, cení, nach einander o. alle umkehren,
umwerfen. V. — co čím. Vítr svou prud-
kostí mnoho stromů spřevracel. — se, um-
stürzen.

Spřevrhati, spřevrci, unwerfen (von
mehreren). Vz Vrci. C. — co čím. Všecky
stolice nohama spřevrhal.

Spřež, e (na Slov. spraž, i), f., spřežení,
zapřežení, potah, pojezd, zápřež, das Spann,
Ge-, Anspann, der Zug Pferde, Ochsen. Šp.
Spřeže koní. Pět spřeží volů. Zlob. Nerovná
s. (vůl a kůň n. slabé hovado se silným).
Nerovná s. volů. Kom. Nerovná s. také -
nerovné a nesvorné manželství, tovaryšství.
Žer. 326., Ros. Nerovná spřež neráda spolu
dobře a zároveň táhne. Sych. Vz Manželství.
Č. Ořech tvrdý, zub červivý; mladá žena,
kmet šedivý: toho spolku radím se střež,
věc nejlepší jest rovná spřež. Prov. D. Zlo-
dějská s. Sych. — S., luza, das Gesindel,
der Pöbel.

Spřeženec, nce, m. = souspřežník, sou-
délník, spolupracovník. Pravý s. Pavlův.
Sš. II. 182.

Spřežení, n., das Gespann, Anspann. Vz
Spřež. S. volů (pár), volové, Bj., koní. Zlob.
Patero s. volů jsem koupil. Ros. S. volóv
pět kúpil sem a jdu pokúšet jich; protož
prosím tebe, měj mě vymluvena (Luk. 14.).
Hus II. 250. — S., srocení, spiknutí, die
Verschwörung, der Bund. V. — S. = spřežka,
vz Zeugma.

Spřežený; spřežen, a, o, zusammen-, ein-
gespannt. S-ni koně. Us. — v čem s kým.
Neb sú s nimi s-ni v libosti a v přízni světa
tohoto. Hus I. 465. — proti komu. Ctnosti
sú spolu s-ny proti zlostem. Hus I. 357.

Spřežitosť, i, f., die Konjugation, v matli.
Rk.