594

Spřežitý, konjugirt. S-tí průměrové, kon-
jugirte Durchmesser, s. veličiny, konjugirte
Grössen. Nz.

Spřežka, y, f., vz Spřež. Slovo tou s.
nějakou také se praví o dětech Jerusalema.
Sš. — Spřežky qu, x (v cizích slovech).
Bž. 5. — S., vz Zeugma.

Spřežnice, e, f., die Anspännerin.

Spřežník, a, m. = sedlák, který chová
koně n. voly, der Anspänner, Zugviehhalter.
D. S-ci se spolu spřahajú (dva sediáci si
připřahují). Ostrav. Tč. — S., člověk téhož
povolání, der Gespann. Ros.

Spřežný, Zug-, spännig. S-ná hovada.
Reš. Šestispřežný vůz. D. Jako nespřežní
koni, jeden hat, druhý čihy. Mus. S. pluh
se samovodem. Dch. — S. úhel, der Kon-
jugationswinkel. Nz.

Sprch, u, m. = sprchnutí, padání, der
Fall. S. jisker. Hdk.

Sprcha, y, f., Douche. S. N. S. studená.
Dch. S. pokojová, das Zimmerkloset. Šp.

Sprchací voda, Regen-. Zlob.

Sprchnouti, chnul a chl, utí; sprchati;
spršeti, el, ení; sprchovati, sprchávati =
spadnouti, ab-, herabfallen. Jg. — abs. Květ
sprchal. Jel. Víno, ovoce sprchlo. Ros. Když
jablka uzrají, samy sprší. Mus. Žádný sníh
nesprchl. V. Kroupy veliké sprchly. V. S.
čistý déšť. Ros. Sprchlo (drobet pršelo) Us.
Sprchne pověst' tvá. Jel. — odkud. List
se stromu sprchl. Rvač. Sprchuje list s vin-
nice. BO. — kde. Sníh sprchl na horách.
Pref. Na fíkovém dřevě list sprchl jest. BO.

— kam. Květ sprchl na zem, do země.
Cyr. — v čem. V nepravém zápalu kůže
na vzor otrub sprší (opadá). Ja. — jak
(odkud kam). Manna s výšin od Boha
během zvláštním s oblaku a vzduchu dolů
na zemi sprchla; Zřídka manna sladkou
ostrahou sprchá na mou duši ochabou. Sš.
J. 105., Bs. 176.

Sprchnutí, n., spršení, das Herabfallen.
S. květu, D., deště. Us.

Spřibodati, alle zusammen anspiessen. —
co kam čím. Hromy spiatými s-li nás ke
dnu toho jezera. Ráj I. 19.

Spříbuzněnosť, i, f., die Verwandtschaft.
Us. Dch.

Spríbuznený; -en, a, o, verwandt. — s čim.
Štěpán byl s Pavlem s. Sš. Sk. 73., 210.

Spříbuzněti, ěl, ění = příbuzným se státi-
Sš.

Spříbuzniti, il, ěn, ění, verwandt machen.

— co, se s kým. Ros. Jiní s lyckýra ja-
zykem jej (jazyk lykaonský) spříbuzňují.
Sš. Sk. 169.

Spříci, vz Spřehnouti.

Spříčiniti, verursachen. Šm.

Spříčiti, vz Zpříčiti.

Spřiehli = spřáhli, zastr.

Spříměřenec, nce, m., der einen Waffen-
stillstand eingeht. Šm.

Spřímětiti — zpřímětiti.

Spřipínaný; -án, a, o, angeheftet. Kom.

Spřisahač, e, m. — spřisahovač.

Spřisahaný; -án, a, o, angetraut. Diev-
čátko s-né vedú od oltára. Sl. ps. II. 5. 356.

Spřisahati; spřisáhnouti, sáhl, ut, utí =
přísahou zavázati, beschwören. Bern, — S.,

přísahou stvrditi, beschwören. — co. Svěd-
kové vyřčení svá spřisahati musejí. Trest,
zák. Hdk. — se = přísahou se zavázati, sich
verschwören. V. — se k čemu: k zlému.
V. — se s kým. Pulk. — mezi sebou se
s. Bj.

Spřisáhlec, hlce, m., der Eidgenosse. Rk.

Spřisáhnutí, n, die Verschwörung. V.

Spřisažení, n., die Verschwörung. BO.

Spřísaženstvo, a, n., společnost vespolek
se zapřísáhnuvší. Temné s. pekelníků. Hdk.

Spřisel, slu, m., vz Řebřík.

Spřísežný, ein Verschworener. Bern.

Spřísti, spředu, spřeď, da (ouc), en, ení;
spřádati. — co. Všecku bavlnu spředla.
Us. — co v co: v hromadu. Vz Přísti. —
se s kým do čeho: do soudu. U Rychn.

Spřítomnění, n., die Vergegenwärtigung.
S-ní bohů svojich. Sš. I. 29.

Spritzleder u kočáru, něm., odkrápka,
boční kůže, bočnice. Šp.

Spřízněnec, nce. m., der Verwandte,
Befreundete. Hus.

Spříznění, n. = příbuzenství, přátelství,
die Verwadtschaft, Freundschaft, Verbin-
dung, Sippschaft. V. S. s někým míti. Br.

Spřízněnosť, i, f., die Verwandtschaft.
Sych.

Spřízněný; spřízněn, a, o — přátelstvím
spojený, verwandt, befreundet, verbunden,
versippt. S. přátelství. V. Jsou s-ní. Ros. —
komu. Krevně mi s-ný. Sych. — v čem:
ve krevnosti n. příbuznosti s. Zlob. — čím:
krevností. V. — s kým (jak). Národové
s námi s-ní. V. Byl Timotheus tedy s mat-
činy strany se židy, s otcovy s pohany s.
Sš. Sk. 189. Že lidé s božstvím s-ni jsou.
Sš. Sk. 210. — podlé čeho. Podlé jazyka
s-ný. Hlas.

Spříznilý — spřízněný. Rvač. 267.

Spřízniti, spřízni, il, ěn, ění; spřezňovati,
spřizňovati == spřáteliti, zur Verwandtschaft,
Freundschaft bringen, verbinden. — koho :
lidi. Jel. — co komu (něčeho dopřáti). Šm.
Kdoby v té zimě šel dříví dělat, kdyby po-
lesný mu to polínko nes-il? Us. u Bělohr. —
koho, se s kým (s čím). BO. Spříznil se
s tím rodem. BR. II. 6. a. Ani se spřízniš
s nimi manželstvím. MP. S iti se s někým
krví svou. Us. Jsú andělé, s nimiž sě ne
tak spřieznil jako s lidmi vtělením. Hus II.
264. To sestry s tebou spřezňuje. Jel. S-il
se s Achabem, Br., s poctivými lidmi. V. —
se mezi kým. S-li se mezi sebou. Vrat. —-
se skrze koho. Jest s nimi skrze N. s-ěn.
Štelc.

Spřížka, y, f. = spřež, das Gespann. Je
to čertovská s. Us. Dbv.

Sprloch, u, m., tenticulum, zastr. Veleš.

Sprobovati = zkusiti. Slov. Er. Čít. sl. 54.

Sprohnati někoho, Jemanden jagend
ermüden, abhetzen. Já tě s-ženu. Us. Kčr.

Sprochovice, Sprochowitz, ves u Těšína.
PL.

Sprolíhati koho: ženskou, beschlafen.
Puch Vz Zprolíhati.

Sproniknouti, knul a kl, utí, durch-
bohren, durchstechen. — koho čím : mečem.
Strejc.