Předchozí (595)  Strana:596  Další (597) |
|
|||
596
|
|||
|
|||
vzpomínali na Boha a na svaté; Milostivý
pán Buoh dává s-ým poznání pravdy, jenž v pokoře jeho prikázánie drží a skrývá před mudrci světa; S. řeč starého zákona; Doktorové malitké s-ným naučením krmie. Hus I. 70., 472., III. 9., 88. Býti k někomu srdce s-ho. Čr. — v čem. Kniha ve smyslu i slovích s. Lom. — ZN. — S., upřímný, beze lsti, dobrý, einfach, einfältig, simpel, auf- richtig. V., Br. Aj ty krásná jsi, tociž s. a upřiemé srdce majíc. Hus III. 21. — S., přívětivý, herablassend. S., kdo se nestydí obcovati s lidem obyčejným třebas byl uče- ným n. měl vysoké postavení. Us. Klš. Ten je s. U Nové Kdyně. Psčk. — S., hloupý, dumm. V. I s-ný někdy dobře mluví. Sych. Kdo jest tak s., kdyby čil, an mu penieze berú, zvláště mezi lidmi, aby jměl toho za- tajiti? NB. S. ako tela, ako baraný roh. Mt. S. Strany pořekadel vz: Pacholek, Sláma, Urozený. — k čemu. Tys k mému učení sprosten. Rad. zvíř. K tej věci (ku kralo- vání) ovšem s-ného. Dal. 164. — S., ne panský, neurozený, nižší, gemein, gering. Sprostný a sprostý člověk, voják, lid, jazyk, řeč. Us. Doktorové světí jako prsmi na- učením svým obecné s-né lidi krmie; Od- pustky dávají v nájmu, aby mohli viece na lidu s-ném vylúditi. Hus III. 51., II. 10. Pán může se svatými žertovati: u něho jest to vtip, co u sprostšího zlá bezbožnosť. Shakesp. Tč. — čím: urozením. Št. — S., chatrný, špatný, mdlé ceny, gemein, schlecht. S. oděv, V., víno, úřad, rod, dar, rozum, chléb (černý). Z prostého rodu. Us. S. la- tina. D. Nižádného rozdělení není mezi s-nú krmí a drahú, když kdo v nich míry nemá. Hus III. 187. Sprostolibý, einfach und angenehm. S.
radosť. Gníd. 3. Sprostomudrák, a, m., ein einfältiger
Klügler, Pedant. Kram. exc. Sprostomyslně, schlichten Sinnes, auf-
richtig. Bern. Sprostomyslnice, e, f., eine Recht-
schaffene, Aufrichtige. Bern. Sprostomyslnik, a, m., ein Rechtschaf-
fener, Aufrichtiger. Bern. Sprostomyslnosť, i, f., sprostá mysl, die
Einfalt, Aufrichtigkeit, Rechtschaffenheit. Bern. Sprostomyslný, sprosté mysli, einfältig,
arglos, aufrichtig. Bern. Sprostosť, i, ť. = sprostnost.
Sprostota, y, f. = sprostnost.
Sprostovlasiti, il, en, ení = prostovlasým
učiniti, die Haare auflösen. — koho. Schön. exc. Sprostředčiti, il, en, ení, sprostředko-
vati, vermitteln. Sprostředkovati; sprostředčiti, il, en,
ení, interveniren, vermitteln. — co komu u koho. Us. S-val nám poznání Boha. Sš. J. 12. Sprostředkovný, vermittelnd. S. návrh.
Sš. Sk. 181. Sprostý, vz Sprostný.
Sproštění, n., die Befreiung, Rettung. S.
z dluhu. Aqu. Vz Sprostiti. |
Sproštěný, vz Sprostiti. S. v botan., so-
lutus, abgelöst, díl dříve spojený a potom oddělený. Rst. 494. Sprota, y, f., clupea sprattus, ryba sle-
ďovitá. Vz Frč. 290. Sprotava, y, f., Sprottau, mě. v prus.
Slezsku. Vz S. N., Tk. IV. 517. Sprotiviti se atd., vz Zprotiviti se.
Sprovoda, y, f. = provoda, prvá neděle
po velikonoci, der Sonntag nach Ostern. Sprovoditi, il, zen, ení; sprovázeti, el,
en, ení — vyprovoditi, begleiten; zabiti, tödten, aus der Welt schaffen. Jg. — koho : Pití ho sprovodilo (zabilo), lis. Sprovoď vás juž pán Bůh (říká, kdo nemilých hostí se zbyl). Us. Ja. Jak tě já mám sprovoditi, dy už lidé všady svítí? Sš. P. 258. — koho (s kým) kam. Sprovodili nás se svými ženami za město. V. S. koho do hrobu. V. Kdo mne sprovodí do té země? V. S. ně- koho až ku hrobu, Us., na onen svět. Dch. Košili ušije, do ní mne obleče, do truhly mne vloží, do hrobu položí; do hrobu po- loží, do nebe sprovodí; Sprovoď tě Kristus Pán do tureckej země, abys sa navrátil, jak si živ už ke mně!; Jedna matka syna měla, do vojny ho sprovázela; Od večera do rána hojila, ráno si ho pěkně nastrojila, večer k hrobu s-ila. Sš. P. 21., 126., 175., 185. — kde. Půjdu tak ve svatém pokoji, pán Bůh mě ua cestě sprovodí. Sš. P. 66. — koho odkud: ze světa (se světa). V., D. Spro- voďte mne mamičko od vašeho dvoru, už ja u vas něbudu, s panem Bohem půjdu; Matka 3 sta dala, z města sprovázela. Sš. P. 428., 144. — čím. Svitem strážné hvězdy s-zej mne vezdy. Sš. Bs. 4. Nedbalostí spro- vodí se jedno po druhém. Us. — koho kudy. Sprovázej mne po cestách mých. Kom. Sprovoď mia milá přes tu dolinu. Sš. P. 262. — koho kde proč. Nechtěl ani, aby žena nějaká jej na cestách pro obsluhu sprovázela. Sš. 1. 9. Sprovodný. S. neděle. Vz Sprovoda. —
S. poznamenání, ein- u. begleitende Note. Šf. Rozpr. 36. Sprskati, sprsknouti někomu něco =
ukrásti, stehlen, Us. Polič.; postříkati, be- spritzen, Bech.; uprskati, prskaje si udělati. Jakou lež si spískali. Us. Sprsténkovati se, na Slov. = zasnou-
biti se, sich verloben. Spršeti, vz Sprchnouti.
Sprubovati, probiren, z lat. — abs.
A kdo nechce věřit, nech ide s-at, jak mu tam bude dráb na záda bubnovat. Sš. P. 512. — co. Co že ste vy za jonáci, já vás chcu s-vat. Sš. P. 705. Spručeuý = uvirý, na slunci zborcený.
Vz Souverilý. Dřevo s. Ve Valaš. na Mor. Věk, Spruditi, il, zen, ení; spruzovati — za-
nítiti, zjitřiti, entzünden. — co kde. Spru- dilo v něm vino přirození. Lom. — co od- kud. Ta voda bělmo s oka spruzuje. Jád. co komu. Ostrosť cukru čelisti dětem
sprudila. Berg. S. si kůži. Us. — se komu (od čeho). Sprudily se mu oči od horkosti. Čern. S-ila se mu rána. Ros. — co čím. Plátno kyselinou solní s-iti. Víd. list. Maso |
||
|
|||
Předchozí (595)  Strana:596  Další (597) |