596

vzpomínali na Boha a na svaté; Milostivý
pán Buoh dává s-ým poznání pravdy, jenž
v pokoře jeho prikázánie drží a skrývá
před mudrci světa; S. řeč starého zákona;
Doktorové malitké s-ným naučením krmie.
Hus I. 70., 472., III. 9., 88. Býti k někomu
srdce s-ho. Čr. — v čem. Kniha ve smyslu
i slovích s. Lom. — ZN. — S., upřímný, beze
lsti, dobrý, einfach, einfältig, simpel, auf-
richtig. V., Br. Aj ty krásná jsi, tociž s. a
upřiemé srdce majíc. Hus III. 21. — S.,
přívětivý, herablassend. S., kdo se nestydí
obcovati s lidem obyčejným třebas byl uče-
ným n. měl vysoké postavení. Us. Klš. Ten
je s. U Nové Kdyně. Psčk. — S., hloupý,
dumm. V. I s-ný někdy dobře mluví. Sych.
Kdo jest tak s., kdyby čil, an mu penieze
berú, zvláště mezi lidmi, aby jměl toho za-
tajiti? NB. S. ako tela, ako baraný roh. Mt.
S. Strany pořekadel vz: Pacholek, Sláma,
Urozený. — k čemu. Tys k mému učení
sprosten. Rad. zvíř. K tej věci (ku kralo-
vání) ovšem s-ného. Dal. 164. — S., ne
panský, neurozený, nižší, gemein, gering.
Sprostný a sprostý člověk, voják, lid, jazyk,
řeč. Us. Doktorové světí jako prsmi na-
učením svým obecné s-né lidi krmie; Od-
pustky dávají v nájmu, aby mohli viece na
lidu s-ném vylúditi. Hus III. 51., II. 10.
Pán může se svatými žertovati: u něho jest
to vtip, co u sprostšího zlá bezbožnosť.
Shakesp. Tč. — čím: urozením. Št. — S.,
chatrný, špatný, mdlé ceny, gemein, schlecht.
S. oděv, V., víno, úřad, rod, dar, rozum,
chléb (černý). Z prostého rodu. Us. S. la-
tina. D. Nižádného rozdělení není mezi s-nú
krmí a drahú, když kdo v nich míry nemá.
Hus III. 187.

Sprostolibý, einfach und angenehm. S.
radosť. Gníd. 3.

Sprostomudrák, a, m., ein einfältiger
Klügler, Pedant. Kram. exc.

Sprostomyslně, schlichten Sinnes, auf-
richtig. Bern.

Sprostomyslnice, e, f., eine Recht-
schaffene, Aufrichtige. Bern.

Sprostomyslnik, a, m., ein Rechtschaf-
fener, Aufrichtiger. Bern.

Sprostomyslnosť, i, f., sprostá mysl, die
Einfalt, Aufrichtigkeit, Rechtschaffenheit.
Bern.

Sprostomyslný, sprosté mysli, einfältig,
arglos, aufrichtig. Bern.

Sprostosť, i, ť. = sprostnost.

Sprostota, y, f. = sprostnost.

Sprostovlasiti, il, en, ení = prostovlasým
učiniti, die Haare auflösen. — koho. Schön.
exc.

Sprostředčiti, il, en, ení, sprostředko-
vati, vermitteln.

Sprostředkovati; sprostředčiti, il, en,
ení, interveniren, vermitteln. — co komu
u koho. Us. S-val nám poznání Boha. Sš.
J. 12.

Sprostředkovný, vermittelnd. S. návrh.
Sš. Sk. 181.

Sprostý, vz Sprostný.

Sproštění, n., die Befreiung, Rettung. S.
z dluhu. Aqu. Vz Sprostiti.

Sproštěný, vz Sprostiti. S. v botan., so-
lutus, abgelöst, díl dříve spojený a potom
oddělený. Rst. 494.

Sprota, y, f., clupea sprattus, ryba sle-
ďovitá. Vz Frč. 290.

Sprotava, y, f., Sprottau, mě. v prus.
Slezsku. Vz S. N., Tk. IV. 517.

Sprotiviti se atd., vz Zprotiviti se.

Sprovoda, y, f. = provoda, prvá neděle
po velikonoci, der Sonntag nach Ostern.

Sprovoditi, il, zen, ení; sprovázeti, el,
en, ení — vyprovoditi, begleiten; zabiti,
tödten, aus der Welt schaffen. Jg. — koho :
Pití ho sprovodilo (zabilo), lis. Sprovoď
vás juž pán Bůh (říká, kdo nemilých hostí
se zbyl). Us. Ja. Jak tě já mám sprovoditi,
dy už lidé všady svítí? Sš. P. 258. — koho
(s kým) kam. Sprovodili nás se svými
ženami za město. V. S. koho do hrobu. V.
Kdo mne sprovodí do té země? V. S. ně-
koho až ku hrobu, Us., na onen svět. Dch.
Košili ušije, do ní mne obleče, do truhly
mne vloží, do hrobu položí; do hrobu po-
loží, do nebe sprovodí; Sprovoď tě Kristus
Pán do tureckej země, abys sa navrátil, jak
si živ už ke mně!; Jedna matka syna měla,
do vojny ho sprovázela; Od večera do rána
hojila, ráno si ho pěkně nastrojila, večer
k hrobu s-ila. Sš. P. 21., 126., 175., 185. —
kde. Půjdu tak ve svatém pokoji, pán Bůh
mě ua cestě sprovodí. Sš. P. 66. — koho
odkud: ze světa (se světa). V., D. Spro-
voďte mne mamičko od vašeho dvoru, už
ja u vas něbudu, s panem Bohem půjdu;
Matka 3 sta dala, z města sprovázela. Sš.
P. 428., 144. — čím. Svitem strážné hvězdy
s-zej mne vezdy. Sš. Bs. 4. Nedbalostí spro-
vodí se jedno po druhém. Us. — koho
kudy. Sprovázej mne po cestách mých.
Kom. Sprovoď mia milá přes tu dolinu.
Sš. P. 262. — koho kde proč. Nechtěl
ani, aby žena nějaká jej na cestách pro
obsluhu sprovázela. Sš. 1. 9.

Sprovodný. S. neděle. Vz Sprovoda. —
S. poznamenání, ein- u. begleitende Note.
Šf. Rozpr. 36.

Sprskati, sprsknouti někomu něco =
ukrásti, stehlen, Us. Polič.; postříkati, be-
spritzen, Bech.; uprskati, prskaje si udělati.
Jakou lež si spískali. Us.

Sprsténkovati se, na Slov. = zasnou-
biti se, sich verloben.

Spršeti, vz Sprchnouti.

Sprubovati, probiren, z lat. — abs.
A kdo nechce věřit, nech ide s-at, jak mu
tam bude dráb na záda bubnovat. Sš. P.
512. — co. Co že ste vy za jonáci, já vás
chcu s-vat. Sš. P. 705.

Spručeuý = uvirý, na slunci zborcený.
Vz Souverilý. Dřevo s. Ve Valaš. na Mor.
Věk,

Spruditi, il, zen, ení; spruzovati — za-
nítiti, zjitřiti, entzünden. — co kde. Spru-
dilo v něm vino přirození. Lom. — co od-
kud. Ta voda bělmo s oka spruzuje. Jád.

co komu. Ostrosť cukru čelisti dětem
sprudila. Berg. S. si kůži. Us. — se komu
(od čeho). Sprudily se mu oči od horkosti.
Čern. S-ila se mu rána. Ros. — co čím.
Plátno kyselinou solní s-iti. Víd. list. Maso