597

prachem zlatohlavovým s. Ras. — se kde:
na koni jeda. Děti na příhbích pod bříškem
se sprudí. Us. — Jg.

Spruha, y, f., die Feder. Zámek se s-ou.
Us. Hk.

Spruhle, e, f. = špruhla, pruhel, der
Sprengel. Ptáky do s-e chytati. Us.

Spruhlo, a, n. — spruhle. U Opav. Klš.,
Pk.

Sprungbrett v plovárně, něm.: pružné
skákací prkno, pruha.

Sprugpunkt, m., něm., převratník, bod
převratu. Stč.

Spruzený; spruzen, a, o, entzündet. S.
jazyk, dásně, nohy, Us., dítě. V. — čím,
od čeho. Srdce zlostí s-ná. Reš. S-ný od
horkosti, horkostí. Lk.

Spružina, y, f, co je spružného buďto
ze dřeva n. ze železa, spruha, die (elastische)
Feder. Us. Šd., Dch. Vz Zpružina.

Spružinky, dle Dolany, osada u Příbora
na Mor. Tč.

Spružitosť, spružitý atd. vz Zpružitosť
atd.

Spružnosť, vz Zpružnosť.
Sprva, z prva. Nebylo je s. potřebie zá-
kona přirozeného. Št. N. 290. Vz Zprva.
Sprvapočátku atd. vz Zprvapočátku.
Sprýskati; sprysknouti, skl, ut, utí; sprý-
skávati, spryskovati; sprýštiti, il, ěn, ění;
sprýštívati = prýskati vzhůru, stříkati, auf-,
nieder-, zusammenspritzen, sprudeln. Jg. —
se kam: vody se sprýštily do mé duše.
Pass. — S. = puchýřky dělati, vz Zprýs-
kati. — Jg.
Spryskeřovati, vz Zpryskeřovati.
Sprýštiti atd., vz Sprýskati, Zprýštiti.
Sprzniti, vz Zprzniti.
Spu = sypu. Vz Sypati.
Spučeti, vz Zpučeti.
Spučiti, il, en, ení = dohromady stlačiti,
an-, zusammendrücken — co kam: kůži
na ránu s. Sal.

Spudidlo, a, n., kdo vše spudí, shodl,
spuditel, der Verwirrer. U Olom. Sd.
Spuditel, e, m. = spudidlo.
Spuditi, il, zen, ení; spouzeti, el, en,
ení; spuzovati = sehnati, ab-, wegtreiben;
sehnati, zusammentreiben. — koho odkud:
s pole, Troj., s hradiště. Dal. — co. Samo
vápno nehašené divé maso spuzuje. Ras.
Co tam zase spouzíš (slídíš) ? U Prostej.
Vch. — co komu. Záviši kníže hlavu spudi
(srazil). Dal. 148. Štilfrid hlavu jemu spu-
děse. Výb. II. 45. 35. —co kam: v ohradu.
Alx. — co čím: divoké maso mastí, Sal.,
prachem s-iti. Ras. Někoho hrozú (hrůzou)
s dědinice s. St. skl. Větrové úhelní silou
odpornou spudí (seženou) hory lednaté. Ráj.
Spuha, y, f., lazební houba, spongia,
der Meer-, Saugschwamm, rostl. S. N., Rstp.
1886.

Spuhoplod, u, m., feronia, die Feronie,
rostl. Vz Rstp. 188.

Spuhovitý, spongiosus, schwammig, pod-
staty neb ústrojnosti spuhy na př. lůžko
zábělníku, ztlustlá semenice blínův, durma-
nův. Rst. 494.

Spuchlík, u, m. = pucher. V Krkonš.
Hd.

Spuchlina, y, f., spuchnutí, oteklina,
vřed. Kosatec všeliké s-ny rozhání. Byl. Vz
Zpuchlina.

Spuchlosť, i, f., spuchlý (oteklý) atd.
Vz Zpuchlosť atd.

Spuchnouti, chl, utí — otéci, anschwel-
len. — komu. Tvář mu spuchla. Us. Vz
Zpuchnouti.

Spuchřelosť, i, f., práchnivosť, vz Zpu-
chřelosf.

Spuchřelý, práchnivý, morsch. S. dřevo,
sláma. Us. — v čem. Jiné v hříších s-lé.
Sš. II. 26. Vz Zpuchřelý.

Spuchřeti, el, ení, spráchnivěti, morsch
werden. — Dřevo, prkno spuchřelo. Us. —
čím: dřevo deštěm, mokrem spuchřelo. Us.
Cf. Zpuchřeti.

Spukalosť, spukalý, spukati se, vz
Zpukalosť atd.
Spukřelý atd., vz Spuchřelý atd.
Spulati, zastr. = špulati.
Spuléř, e, m., osob. jm. Šd.
Spuly, něm.- Spule, ves u Vimberka. PL.
Spmiktovati, zusammenpunktiren, an-
zetteln, anstellen. — co. Tak to s-li, že byl
o statek připraven. Us. Poličan. Co pak's
zase s-val (spletl)? Us. Všk.

Spuntovati = srotiti, verbinden, zusam-
menrotten. V. — se proti komu. Reš.
Němci tejně se proti němu s-li. V. — se
s kým (na koho): s cizími národy. Br.
Betlem Gabory s týmiž stavy čes. se spun-
toval. Dač. I. 276. Pročež se na něj král
Ferdinand s jinými svými v tom společníky
s-li. Dač. I. 79. —jak s inft. S-li se jako za
jednoho člověka ve všech smlúvách věrně
pracovati. Let. 123. — co, anzetteln. U Zam-
berka. Kf.
Spupnosť, spupný atd., vz Zpupnost
Spůra, y, f. Bude protiviti sě vóli božie,
ukáže do sebe bláznovu spůru. Št. N. 92.
Vz Vzpoura.
Spůrce, e, m., der Gegner. Rk.
Spuri-us, a, m., jm. římské. — S., lat.,
panchart. — S. Ten má spuria = je vtipný.
Us.

Spurně, spurnosť, spurný, vz Zpurně
atd.

Spůsob, spůsoba, spůsobiti atd. vz
Způsob atd.
Spůsobilý atd., vz Způsobilý.
Spust, u, m. = spuštění, das Herab-,
Ablassen. Spusty a pozdvižení hlasu, das
Fallenlassen. S. vody, rybníka, železa (roz-
topeného, das Abzapfen). Jg. Vz Kláda.
Spustek, stku. m. = spust.
Špustěnosť, i, f., skleslosť mysli, die
Niedergeschlagenheit; pokora, die Demuth.
Slov. Bern.
Spustilosť, i, f. = spustěnosť. Slov. Bern.
Spustilý = malomyslný, kleinmüthig,
niedergeschlagen. Na Slov.
Spustina, y, f. = spustlina.
Spustiti, spusť, -stě (íc), il, štěn, ění (a
stěn, ění); spouštěti, štěj, štěje (íc), ěl, ěn,
ění; spuštovati == dolů pustiti, nieder-,
herab-, herunterlassen, senken, einsenken,
los-, abdrücken; vyhraditi, uvolniti, ab-,
anlassen; počíti mluviti, plakati atd., an-
fangen zu reden, weinen usw.; dopustiti,