Předchozí (596)  Strana:597  Další (598) |
|
|||
597
|
|||
|
|||
|
|||
prachem zlatohlavovým s. Ras. — se kde:
na koni jeda. Děti na příhbích pod bříškem se sprudí. Us. — Jg. Spruha, y, f., die Feder. Zámek se s-ou.
Us. Hk. Spruhle, e, f. = špruhla, pruhel, der
Sprengel. Ptáky do s-e chytati. Us. Spruhlo, a, n. — spruhle. U Opav. Klš.,
Pk. Sprungbrett v plovárně, něm.: pružné
skákací prkno, pruha. Sprugpunkt, m., něm., převratník, bod
převratu. Stč. Spruzený; spruzen, a, o, entzündet. S.
jazyk, dásně, nohy, Us., dítě. V. — čím, od čeho. Srdce zlostí s-ná. Reš. S-ný od horkosti, horkostí. Lk. Spružina, y, f, co je spružného buďto
ze dřeva n. ze železa, spruha, die (elastische) Feder. Us. Šd., Dch. Vz Zpružina. Spružinky, dle Dolany, osada u Příbora
na Mor. Tč. Spružitosť, spružitý atd. vz Zpružitosť
atd. Spružnosť, vz Zpružnosť.
Sprva, z prva. Nebylo je s. potřebie zá- kona přirozeného. Št. N. 290. Vz Zprva. Sprvapočátku atd. vz Zprvapočátku. Sprýskati; sprysknouti, skl, ut, utí; sprý- skávati, spryskovati; sprýštiti, il, ěn, ění; sprýštívati = prýskati vzhůru, stříkati, auf-, nieder-, zusammenspritzen, sprudeln. Jg. — se kam: vody se sprýštily do mé duše. Pass. — S. = puchýřky dělati, vz Zprýs- kati. — Jg. Spryskeřovati, vz Zpryskeřovati. Sprýštiti atd., vz Sprýskati, Zprýštiti. Sprzniti, vz Zprzniti. Spu = sypu. Vz Sypati. Spučeti, vz Zpučeti. Spučiti, il, en, ení = dohromady stlačiti, an-, zusammendrücken — co kam: kůži na ránu s. Sal. Spudidlo, a, n., kdo vše spudí, shodl,
spuditel, der Verwirrer. U Olom. Sd. Spuditel, e, m. = spudidlo. Spuditi, il, zen, ení; spouzeti, el, en, ení; spuzovati = sehnati, ab-, wegtreiben; sehnati, zusammentreiben. — koho odkud: s pole, Troj., s hradiště. Dal. — co. Samo vápno nehašené divé maso spuzuje. Ras. Co tam zase spouzíš (slídíš) ? U Prostej. Vch. — co komu. Záviši kníže hlavu spudi (srazil). Dal. 148. Štilfrid hlavu jemu spu- děse. Výb. II. 45. 35. —co kam: v ohradu. Alx. — co čím: divoké maso mastí, Sal., prachem s-iti. Ras. Někoho hrozú (hrůzou) s dědinice s. St. skl. Větrové úhelní silou odpornou spudí (seženou) hory lednaté. Ráj. Spuha, y, f., lazební houba, spongia, der Meer-, Saugschwamm, rostl. S. N., Rstp. 1886. Spuhoplod, u, m., feronia, die Feronie,
rostl. Vz Rstp. 188. Spuhovitý, spongiosus, schwammig, pod-
staty neb ústrojnosti spuhy na př. lůžko zábělníku, ztlustlá semenice blínův, durma- nův. Rst. 494. Spuchlík, u, m. = pucher. V Krkonš.
Hd. |
Spuchlina, y, f., spuchnutí, oteklina,
vřed. Kosatec všeliké s-ny rozhání. Byl. Vz Zpuchlina. Spuchlosť, i, f., spuchlý (oteklý) atd.
Vz Zpuchlosť atd. Spuchnouti, chl, utí — otéci, anschwel-
len. — komu. Tvář mu spuchla. Us. Vz Zpuchnouti. Spuchřelosť, i, f., práchnivosť, vz Zpu-
chřelosf. Spuchřelý, práchnivý, morsch. S. dřevo,
sláma. Us. — v čem. Jiné v hříších s-lé. Sš. II. 26. Vz Zpuchřelý. Spuchřeti, el, ení, spráchnivěti, morsch
werden. — Dřevo, prkno spuchřelo. Us. — čím: dřevo deštěm, mokrem spuchřelo. Us. Cf. Zpuchřeti. Spukalosť, spukalý, spukati se, vz
Zpukalosť atd. Spukřelý atd., vz Spuchřelý atd. Spulati, zastr. = špulati. Spuléř, e, m., osob. jm. Šd. Spuly, něm.- Spule, ves u Vimberka. PL. Spmiktovati, zusammenpunktiren, an- zetteln, anstellen. — co. Tak to s-li, že byl o statek připraven. Us. Poličan. Co pak's zase s-val (spletl)? Us. Všk. Spuntovati = srotiti, verbinden, zusam-
menrotten. V. — se proti komu. Reš. Němci tejně se proti němu s-li. V. — se s kým (na koho): s cizími národy. Br. Betlem Gabory s týmiž stavy čes. se spun- toval. Dač. I. 276. Pročež se na něj král Ferdinand s jinými svými v tom společníky s-li. Dač. I. 79. —jak s inft. S-li se jako za jednoho člověka ve všech smlúvách věrně pracovati. Let. 123. — co, anzetteln. U Zam- berka. Kf. Spupnosť, spupný atd., vz Zpupnost Spůra, y, f. Bude protiviti sě vóli božie, ukáže do sebe bláznovu spůru. Št. N. 92. Vz Vzpoura. Spůrce, e, m., der Gegner. Rk. Spuri-us, a, m., jm. římské. — S., lat., panchart. — S. Ten má spuria = je vtipný. Us. Spurně, spurnosť, spurný, vz Zpurně
atd. Spůsob, spůsoba, spůsobiti atd. vz
Způsob atd. Spůsobilý atd., vz Způsobilý. Spust, u, m. = spuštění, das Herab-, Ablassen. Spusty a pozdvižení hlasu, das Fallenlassen. S. vody, rybníka, železa (roz- topeného, das Abzapfen). Jg. Vz Kláda. Spustek, stku. m. = spust. Špustěnosť, i, f., skleslosť mysli, die Niedergeschlagenheit; pokora, die Demuth. Slov. Bern. Spustilosť, i, f. = spustěnosť. Slov. Bern. Spustilý = malomyslný, kleinmüthig, niedergeschlagen. Na Slov. Spustina, y, f. = spustlina. Spustiti, spusť, -stě (íc), il, štěn, ění (a stěn, ění); spouštěti, štěj, štěje (íc), ěl, ěn, ění; spuštovati == dolů pustiti, nieder-, herab-, herunterlassen, senken, einsenken, los-, abdrücken; vyhraditi, uvolniti, ab-, anlassen; počíti mluviti, plakati atd., an- fangen zu reden, weinen usw.; dopustiti, |
||
|
|||
Předchozí (596)  Strana:597  Další (598) |