600

Sraziti, il, žen, ení; srážeti, el, en, ení —
v jedno, do hromady sraziti, stlouci, sbíti, zu-
samenstossen, -schlagen; dohromady sehnati,
stáhnouti, sebrati, zusammenziehen, -bringen;
dolů sraziti, odraziti, nieder-, ab-, herunter-
schlagen, -stossen; se = dohromady uho-
diti, zusammenstossen, stossend sich ver-
einigen ; sevříti se, ssaditi se, gerinnen, sich
laben; smrštiti se, eingehen, einschrumpfen;
uraziti se, sich fallend beschädigen. Jg. —
abs. Srazistě (-== s. se) tu obě straně, jakžby
les v les sě valil. Rkk. 37. Naliť srážajevě
straně obě. Rkk. 54. Ovoce, když dozrá, češe
se aneb sráží. Kom. — co, koho: stůl
(stlouci), Ros., peníze a) sehnati, b) od summy
odraziti. D. Zima vodu sráží. Toms. Odpory,
důvody odpůrců s. = odvoditi, Kom., Scip.,
Šm., sklenice srážeti (připíjeti), hlavu. V.,
krk, vaz, Sych., vodu (odraziti), prkna,
míry dolové (v jedno spojiti). Vys. Nemoc
ho srazila. Dch. Zima srážela hlavu (upou-
štěla, přestala). U Rychn., Ehr. Šel srážet
vodu (zarážeti). Srážeti hnůj, chlupy, vlnu
(abwollen), srsť (enthaaren), maso (abflei-
schen). Šp. S. kaštany, ořechy. Us. S. boky
(je-li vůz senem příliš Široce naložen tak,
že se jím vraty projeti nemůže, říká se:
sražte boky = uberte po stranách). Us. Sám
jest šindel starý srazil. NB. Tč. 87. Tebe, ne-
věsto nemilá, dybys byla krk s-la, než mého
Heřmana znala; Šlape travičku zelenou, sráží
rosičku studenou; Koníček zlámal nožičku,
můj milý srazil hlavičku; Bezruký na něho
hází, němý křičí, že ho srazí. Sš. P. 82.,
108., 187., 686. Hrom srazil makovici po-
zlacenou. Dač. I. 73. Zdá se, že 12 srazí
(sestřelí), an jich nesedí než 9. (O vychlou-
bavém). Č. — co, se v co, kam. Něco
v hromadu s. V., Výb. II. 51. S. se v jeden
pluk. Troj. Srazichu sě v jednu sílu silnu.
Rkk. 50. Tu sě prvý boj v hromadu srazi.
Rkk. 48. Ač moha jedním slovem v propasť
bezednou s. holomka toho. Sš. J. 276. S. koho
v kolena. Us. Dch. — kudy kam. Srazúce (sě)
Tateré středem v řady. Rkk. 49. — co čím:
prkna hřebíkem. V. S. někomu hlavu mečem.
Us. Hned srazí vojskem celým a bojují. Kom.
S. hrušku kamenem. Klobásou srazil polt
slanin (málem mnoho získal). Jg. S. něco
hoblíkem, Šp., něco měchačkou. Kom. S.
něco důvody. J. tr. S. koho ranú. Rkk. 23.
S. koho hlasováním (niederstimmen). Dch.
Hlavu sekyrou s. Er. Čít. sl. 18. Někomu
hlavu mečem n. prknem (vz Prkno) s. V. —
se, co kde. Všecko vojsko před městem sra-
zil. Ros. Až se mu voda nad hlavou sra-
zila. Pref. S. peníze v počtech. Zlob. Zlato
z roztoku ve vodě královské železem s. Vys.
Plátno v prádle se srazilo. Ml. S. něco v účtě,
abrechnen, in Rechnung abschreiben. Nz. —
co, koho, se s čeho, odkud (čím). Hrušku
kamenem, klackem se stromu; chlupy s kůže
nožem, Us., jezdce s koně n. se sedla, D.,
ptáka se střechy. Ros. Někoho s cesty sra-
ziti, Pref., s jeho úmyslu, Ros., V., kladnici
s vřetena. Vys. Srazil ho s toho, V., s přá-
telství. Lom. S. koho s násep šípem. Rkk.
52. — co (se) komu. Okrotnul, neb mu
brky srazili. Sych. Rohy mu srazili, aby ne-
trkal (pokořili ho). V. Ale když pan pod-

komoří a pan písař nejvyšší z toho mne
srazilia oznámili, že to na vůli hejtmanna
jest. Žer. f. 18. Srazil mu kat hlavu. Ros.
Srazili mu korunu. Kom. Vůl si roh srazil.
Jel. Sráží Bůh pyšným rohy. Prov. Krupče
(vz ův, ova, ovo) se mu srazilo (dcera Kru-
pová nechce ho za muže). Kb. — komu
z čeho: ze mzdy, abziehen, J. tr., ze zla-
tého pět krejcarů. Us. Šd. - (se kde) od
čeho. Od předsevzetí svého nedati se s. V.
Srazila se mu krev v životě od pádu, od
úrazu. Zlob., Lk. Srazila se v něm krev.
Us. S. se od koho = odpadnouti. Zlob. —
se čím s kým. S. se horkem, Har. I. 78.,
hlavama. Dch. S. se s nepřítelem, Alx. 1120.,
V., Kom., oščepoma. Rkk. 42. — se. Sráží
se sukno, kůže, mléko, chléb (klihovatí), Us.,
Ml., vojsko. V. — co kam. S. nám drbí
Luděk voje své pod jednu ránu. Rkk. 11.
A jak mu on ryl do hlavy vrazil, s tu ranú
ho do potoka srazil. Sš. P. 794. Vítr sráží
kouř do komína. Us. Sd. — se na co: na
nohy (úraz vzíti, uraziti se). Kram Vz násl.
— jak. Aby on neměl co v pravdě žalo-
vati a jedno za druhé aby nebylo sražováno,
ale mně opravováno. Hol. To na dno
v chomáček se srazilo. Vys. — co „komu
na čem: na mzdě. Vys., J. tr., Sp. Na
summě si sraž, zač ta věc jest. Er. Má mu,
co se nedostalo, na summě zase sraziti. Zř.
F. I. E. XVII. Srazil mu na zlatém 5 kr.
Us. Šd., J. tr. Na to žid praví, že těch 21
zl. sraženo jest na těch 26 zl., kteréž jemu
dlužen byl Zajíček. NB. Tč. 25.

Srazitý = krkolomný, steil. Jest to cesta
po s-tých horách. Sš. Snt. 137.

Srazivý lilek, Solanum coagulans. Rostl.
III. a. 86.

Srázný, abschüssig. S. skála. Us. Dch.,
Sd., Lpř.

Srazostroj, e, m., die Stossmaschine. Ck.

Srázovitý = srázný. S. cesta. Sš. L. 107.

Sráz, e, f., das Schlagnetz beim Vogel-
fang. — S., das Karambol, při hře na bi-
liaru. — S., der Stossring an der Achse.
Sm.

Sražák, u, m., das Abstossmesser, Ab-
strichmesser, nůž k srážení mázdry u kože-
luhů. Šp., Techn.

Srážecí nůž = sražák (u koželuhů), Jg.,
ústav (diskontová banka). S. způsob n. ná-
vod, widerlegende Methode ; peněžna (sráž-
ková), die Eskompte-Bank.

Srážečka, y, f., u soukeníků, der Ab-
stecher. Šm.

Srážedlo, a, n., prostředek srážecí, das
Fällungsmittel. Nz.

1. Sražek, žka, m., sražený kůň, skrčený.
V Kunv. Msk.

2. Sražek, žku, m., strom od jiného stromu
padajícího sražený. Us.

Sraženec, nce, m., monstrum, lidé srostlí
Aqu.

Sražení, n. S nepřátely se s., der Zu-
sammenstoss. Kom. S. ořechů se stromů, das
Herunterschlagen. S. odporův (odvedení),
die Widerlegung. — S., stažení vět, die Zu-
sammenziehung. — S., sraženina, v lučbě,
die Fallung. Nz. — S. srsti, chlupů, die Ent-
haarung. Šp. — S. Od vysouvání rozeznávati