601

dlužno srážení (synkope) v básních druhdy
za metrickou potřebou běžné: j'ho (jeho),
p'kelný (pekelný), ďsky (desky) atd. Bž. 35.

Sraženina, y, f., usedlina, coagulum, der
Niederschlag, das Präcipitat. Krok., Nz. S
deště. Tč. Hojnými s-nami voda v Moravě
vzrůstá. Us. Tč.

Sražený; sražen, a, o; srážený, srážen,
sražín, a, o. S. ovoce (sklácené), ab-, herab-
geschlagen. Kady panenka vezena, všady
rosička sražená. Sš. P. 95. — S., pádem
poškozený, vom Fall beschädigt. Měl krk
s-ný. Svěd. 1569. — na co: na nohy. —
kde. V životě vnitř s-ný a polomený. V. —
S., dohromady spojený, zusammengeschlagen.
S. vojsko, Jg., mléko, V., sukno, krev, šik,
řada, Dch., chléb, Šd., tisk, Us., rozsudek
(kde není žádná navěsť vyjádřena). Marek.
S., stipatus, dicht zusammengestellt, ještě
hustější, než směstnaný. Rst. 494. Po tom
lijáku je zem celá, sražená (tvrda). Šd. S.
člověk = shrblý. Šd.

Sražitý, gedrängt. Rk.

Srážka, y, f., sražení čeho. S. v obchodě
= slevení nějaké částky s jisté summy. Cf.
Disconto, Rabatt. Der Abzug, Abschlag. S.
ze služného, Abzug von der Gage. Čsk. S.
ze sta n. procentní, der Procentenabzug.
J. tr. S. za přijetí, die Acceptationsprovision.
Nz. S. úroková, das Skonto. S. z peněz, D.,
ze mzdy. Šp. S. na váze (Tara). Rk., J. tr.
S. účetní, Abrechnung, výhodná (Rabatt),
vyrovnací, na vyrovnání, Dekort; peněžiti
(kupovati, prodávati) se srážkou, diskomp-
tiren; placení na srážku (z části) na srážku
platiti, spláceti, upláceti. J. tr., Šp. S. mlčky
daná (v účtech ze zboží), stiller Ausschlag.
Skř. — S., der Zusammenstoss. S. vlaků ne-
patrná. Dch.— S., splav, der Wasserabschlag,
-abzug. S. vody (odvádění vody do jalové
řeky). — S., ve mlýně, der Stossstock. Šp.
— S. odpovědi, die Widerlegung. Scip.

Srážkový. S. peněžna, die Eskompte-
Bank. Nz. S. obchod, das Eskomptgeschäft.
Nz.

Srážník, u, m., der Fallkessel. Šm.

Sražnosť, i, f., die Gerinnbarkeit. Nz.

Sražovací = srážecí.

Sražovna, y, f._; samota u Neveklova. PL.

Srb, a, m., pl. Srbi, Srbové, die Serbier,
Serben. Srbové v Lužici a při Dunaji. Srbové
jižní n. Jihoslované, S. polabští, jichž zbyt-
kové jsou S. lužičtí. Vz S. N. Srbi v MV.
nepravá glossa. Pa.

Srba, y, m., osob. jm. Šd., Jg.

Srbačka, na Slov. = Srbka, die Serbin,
Wendin.

Srbák, a, m., na Slov. = Srb.

Srbce, gt, Srbec, pl., něm. Srbetz, ves
a) u Vys. Mýta, b) u Kojetína na Mor. PL.

Srbec, bce, m., něm. Srbetz, ves u Po-
děbrad. PL.

Srbecký, ze Srbce n. ze Srbec. Bakalář
Srbecký.

Srbeč, bče, m., Srbetsch, ves u Řenčova.
Vz Tk. I. 87., IV. 174.

Srběnín, a, m. = Srb.

Srběti, vz Svrběti.

Srbice, e, f., Srbeč, ves v Domažlicku.
Vz S. N. — S., Srbitz, ves a) u Votic, b)

u Klatov, c) u Horšova Týna. PL., Tk. III.
174.

Srbiště, ě, n., něm. Zerbst, mě. v An-
haltsku. Vz S. N.

Srbiti, il, en, ení; srbati = srkaje píti,
schlürfen. — co: mléko. Us. v Krkonš.

Srbka, y, f., die Wendin, Serbierin, Serbin.

Srbská vysoká, Hoch-Sichel, ves u Ná-
choda; S. nízká, Nieder-Sichel, ves u Po-
lice. PL.

1. Srbsko, n., Srby. Dolejší n. nižní, ho-
řejší n. hoření, das Wendenland, die Lau-
sitz. — Srbsko na Dunaji, Serbien. D. —
Srbsko = Slovensko, Illyricum, das Windisch-
land. V.

2. Srbsko, a, n, ves a) u Mnichova Hra-
diště, b) u Berouna. PL. — S., vz Srb.

Srbský, windisch, serbisch, lausitzisch,
Wenden-, Slaven-, Meissner-. S. jazyk.

Srbština, y, f., srbský jazyk, die serbische,
wendisch-lausitzische Sprache. Jg. Vz více
v S. N.

Srby, dle Cechy, das Serbenland. Vz Srb.
— S., něm. Srb, ves a) u Nepomuk, b) u Klad-
na; něm. Sirb, ves u Horšova Týna. PL.

Srčeti, el, ení = crkem téci, rieseln. Voda,
potůček srčí. — komu odkud. Krev z rány
mu srčela. Plk.

Srda, y, m., osob. jm. Šd.

Srdcatka, y, f., druh třešní, die Herz-
kirsche. Mor.

Srdcatý, podobu srdce mající, herzförmig.
Krok. III. 379.

Srdce, e, srdéčko, srděnko (Sš. P. 124.),
srdeňko (Sš. P. 169.), srdenko, a, n. (Sš. P.
181.). Gt. pl. srdcí, zastr. srdec. Das Herz.
S., srъdъce, skr. hrd (m. khrd, khard), řec.
yyóía, lat. cor(d), lit. szirdis, goth. hairto.
Schl. S. kuželatá skoro trérohá nejvíce ma-
sitá částka v hrudi člověka i zvířat krví
opatřených, jejíž střídavým stahováním a
roztahováním oběh krve působen a teplo
živočišné vzbuzováno bývá. Jg. S. skládá
se ze 2 poloviček, levé a pravé; každá po-
lovička má 2 dutiny, prostrannější sluje
komora, menší předsíň. Jhl. 257. S. leží
v dutině hrudní mezi plícemi v hlaďounké,
mokré bláně (osrdec, pelešek, peleška, srdeč-
ník, der Herzbeutel); má 4 dutiny, dvě ho-
ření (síně, Vorkammer), dvě dolení (komory,
Kammern); v levé komoře vzniká srdečnice,
v pravé komoře tepna plicní (vz Tepna,
Žíla). Krev pohybuje se stahováním (systo-
lou) a roztahováním-se (diastolou) s., což
tepot (tlukot) s. nazýváme. S. se svírá a
rozvírá. S. tluče (při svírání a rozvírání-se
srdce dolení čásť srdce na levé křídlo plic
naráží). Pž. Cf. Schd. II. 359., 362. Srdeč-
nice (arteriae) rozsýlají krev od srdce do
všech částek těla. krevnice ji opět k srdci
zpět vedou. Krok. S. usedá, Pk., puká. Dch
Vada s. Dch. S. bije, klepá, tluče, lupá, se
hází, D.; klepání, tlukot, tepot, bití, tepání,
tlučení s-ce; zánět (zapálení, V.), sevření
s., Ja., bolení s. Kom. Dostal klání u s-ce.
Sych. Třesení, lupání s. Šp. Koho bolí okolo
srdce, vezmi pýřinu (pýr, Quecke, triticum
repens) a vař v pivě, pij ráno a večer a
budeš zdráv. Jád. Z vašich srdec. M., ZN.
Kam se srdce od toho vepře podělo? GR.