605

s. vyroste. Hdk. Nitra VI. 210. Má s. ze
železa a hlavu z ocele (jest smělý a ne-
ústupný). Mt. S. — S. = svedomí, das Herz,
Gewissen. Ptej se svého srdce. Se svým
s-cem se raditi; Čisté, hříchu prázdné s. V.
Mocně někomu něco do s-ce vkládati. Kom.
Pred Bohem maj čisté srdce a před ludmi
rúcho. Slov. Tč. — S. = osoba, das Herz, die
Person. Získati každé s-ce. Mé s-ce, mé sr-
déčko! Ty statečné s.! — S. u zvonu, der
Klöppel, Schwängel, Glockenschlägel. S-ce
zvonu rozhoupati, zachytiti. Ty jejich srd-
cata, ze stříbra, ze zlata. Er. P. 129. Kdo
nevěří, nech tam běží, šak tam ješče srdce
leží z kyselýho mlíka. Sš. P. 687. — S.
Křižovníci s červeným srdcem, Cyriaci, du-
chovní řád, byl v Praze při kostele sv.
Kříže na svatojanském prostranství. Dch. —
S. v rostlině, maciště, das Herz an den
Pflanzen, die Herzblätter, folia intima. D. —
S., karta, das Herzblatt. V. — Srdečko =
podsádka na košili, der Zwickel. D. — S.
v horn. S. výhybky, das Herzstück. Bc.

Srdceblažný, herzerfreuend. Pl.

Srdcedobný, herzförmig. Srn.

Srdcejatný, herzergreifend. S. strasti.
Hanka.

Srdcejemnosť, i, f., die Gemütlichkeit.
Bohatá s., reiches Gemüth. Dch.

Srdcejemný = srdce jímající, herzergrei-
fend, rührend. Jg. S. výmluvnost'. Sš. Mr. 1.

Srdcejímavý, herzgewinnend.

Srdcekojič, e, m., der Herztröster. Mus.
V. 263.

Srdcekojný, Herzstillend, tröstend. Šf.

Srdcelomný, herzzerreissend. S. pohled.
Dle Brs. 2. vyd. 232. jest s. gcrman., ne-
boť Slovanům srdce lítostí puká; pláč bývá
žalostný, usedavý atd., vz Pláč.

Srdcemorný, herzquälend. S. bolesť. Šml.

Srdcervoucí pohled, herzzerreissend.
Dch.

Srdcesvíravý, herzbeklemmend. Dch.

Srdcetrapný, herzquälend. S. cit. Koll.

Srdcetuživý, herzabhärtend. Dch.

Srdceznalec, lce, m., der Herzkemier.
Petr Boha s-lcem jmenuje. Sš. Sk. 16.

Srdeezrývající, herzdurchwühlend. S.
výkřik. Sá.

Srdcolistý, herzförmige Blätter habend.
S. podražec. Rostl.

Srdcovitý, cordiformis, herzförmig, těleso
široce vejcovité na zpodině prohlubené. Rst.
494. S. list. Prm. IV. 196.

Srdcovka, y, f. S. jedlá, cardium edule,
měkkýš. Schd. II. 538. S. ježatá, c. echina-
tum, uzlovitá, c. tuberculatum, vroubkovaná,
cardiola interrupta. Vz Frč. 222. Die Herz-
muschel. — S., druh třešní, die Herzkirsche.
Us. Dch.

Srdcovnice, e, f., cardiospermum, der
Herzsame. Vz Rostl. I. b. 224.

Srdcový, Herz-. S. krajina. Krok. — S. =
k srdci podobný, herzförmig. S. kořen. Um.
les. S. list, cordatus, jehož čepel k dolejšku
širší, na spodu hluboce jak u srdce karet-
ního vykrojená, tutíž dva okrouhlé laloky
činí; opak srdčitý (obcordatus), je-li naopak
na širším konci svém takto vykrojená. Čl.
Kv. XXVII. Cf. Rst. 494.

Srdčitý, k srdci podobný, herzförmig. S.
plocha, listy. Rostl. Vz Srdcový.

Srdečenství, n. = srdečnost. St. skl.

Srdéčko, srdénko, a, n. V. Vz Srdce.

Srdečně, upřímné, herzlich, innig. S. rád.
Ros. S. milovati, o něco se starati. V., ně-
komu přáti. Sych. Až se na to s. rozhně-
val. Čr. A tu radosť ktož s. váží, ten mile
trpí všecky pótky. Hus II. 179. — S., srd-
natě. S. a srdnatě stojiece vedlé něho. Hus
1. 186.

Srdečnice, e, f., srdeční žíla (pulsovní,
životní, bicí, třepilá, znějící, přivodice, opak:
krevní), aorta, die Herz-, Schlagader. Krok.
Vz Schd. II.359. Zánět, naduřilosť s. Ja.
Brno je s. země moravské. Bdl. — S., hlísta,
škrkavka, škrkavice, der Spulwurm. Ja., Jád.

— S. = kráva s lysinkou v podobe srdce
na čele. Vz Srdečník. Us. Dch.

Srdečník, u, m. = pelešek, vz Srdce. —
S., svorník ve předu u voza, der Rung-
nagel. Us. — S., rostlina, leonurus, Herz-
gespann, n. S. obecný, malokvětý. Vz Čl.
Kv. 261., Jg. Slovn., Slb. 344., Rstp. 1190.

— S., tolije bahní, samolístek, parnassia
palustris. FB. 78. Lék od souchotin. Zkr.

— S., a, m. = vůl n. býk s lysinkou v po-
době srdce na čele. Vz Srdečnice. Us. Dch.

Srdečnosť, i, f., upřímnost, laskavost,
prostocitnost, das Gemüth, die Gemüthlich-
keit, Herzlichkeit, Innigkeit. D. Náš list je
obraz milovné s-sti. Sš. II. 150.

Srdečnúcí, zastr. = srdečný. Kat, 1331.

Srdečný, -ční, k srdci se vztahující, Herz-.
S. pletež, das Herzgeflecht, chlopne, komora,
úško. Nz. S. voda (srdce sílicí, Us.; horka
krev n. žluč, V.), tejnosť. V. S. blanka (sr-
dečník), Bern., žíla (srdečnice), Us., prst
(prstenní), Kom., V., bolesť. D. Zbav nás
i od tvrdosti a slepoty s-čné i ode všech
zlostí. Mus. 1851. 3. 38. S. vada. Kterak
veliká jest slavnosť mieti v srdečné hospodě
příchod boží (t. j. míti v srdci Boha hostí).
Hus II. 209. — S., upřímný, se srdce n. od
srdce, herzlich, innig-, inniglich, herzinnig.
S. lítosť, knížka (srdce jímající], V., lkáni
nad hříchy, Sych., pláč, horlivosť, prosba,
veselí, Us., spokojení. Kom., matka, syn.
St. skl. Tu se poklonivši Anna Bohu s-čným
srdcem řekla jest. Bj. Vzžehra na jich ne-
věru a tvrdost s-čnú. ZN. S. obcování. Dch.
Pro s. milosrdenství boží. Us. Šd. Ďábel ne
mnoho na měšec dbá, když srdce t. j. vóli
s-nů po své vóli má; Svú potřebu a žádosť
s čnú oznámil a v dobrém potvrdil; Bez
modleme s-čného modlitba jest škodliva;
Modleme s-čné bez úst mluvenie jest dobré ;
Pokánie tři má kusy tyto: Bohu zpoviedá-
nie, s. želenie a dosti učiněnie; Protož pilni
buďte, aby přijatá řeč v s-čném uše ostala;
Jsú mnozí, kteřížto božieho přikázanie uchem
s-čným nechtie přijieti; Ta radosť je s-čná;
Milováním s-čným vždy se ho drží; Oj sr-
dečnýma očima vizte; A také zase ti, kte-
říž pomnie, že sú co nehodného činili, z bo-
lesti s-čné v milování božiem sě zapalují;
Protož pilni buďme, abychom to v s-čné
paměti položili; Protož ani vyznánie úst
bez viery srdečné, ani viera bez vyznánie
platná jest; Věrnost s-čuú někomu držeti;