606

Spasitel milostivý, znaje s-čné želenie té
cizoložnice, kterúž chtěli ukamenovati, řekl
jest jí: Jdi a neroď viece hřešiti. Hus I. 81.,
232., 290., 372., 377., II. 76., 118., 181., 213.,
245., 265., 111. 141., 156., 208., 258. (Tč.). --
S., srdnatý, beherzt. Bychom srdečnější a
zmužilejší byli. Reš. — S., v botanice. S.
kořen n. koření, viola tricolor arvensis, die
Spiesswurzel. — S. semeno, cardiospermum.
Ja. — S. strom, cerbera manghas, der Herz-
baum. — S. máta, mentha viridis. Jg. Slov.

Srdeň, dně, m. = srdečník, svorník, nico-
hlav, hlavní hřebík vozu předek se zadkem
spojující, der Spann-, Vorstecknagel. Us.

Srdenenko, a, n. = srdínko. Slov. Vz
Srdce.

Srdice, e, f., kardioida, čára srditá, die
Kardioide, herzförmige Linie. Nz. — S. =
srdce. Rkk.

Srdíčko, vz Srdce.

Srdinka, y, f. S. plochá, flabellina cor-
data, prvok. Vz Frč. 10.

Srditi se, il, ění, na Slov. — hněvati,
zlobiti se, zürnen.

Srditosť, i, f., na Slov. = hněvivost, die
Zornigkeit.

Srditý = hněvivý, zornig. Slov. S. jako
osa. Mt. S., Dbš. S. nepravosť. Sš. II. 62.

Srdka, y, m., osob. jm. Mor. Sd.

Srdnatě — udatně, zmužile, statečně, herz-
haft, muthig. Us. S. na ně udeřili. Sl. Uh.

1. 128. — S., srdečně, herzlich, aufrichtig,
innig. S. po něčem dychtiti. Kom. S. s ně-
kým plakati. V. Žena s. lkající. Ler.

Srdnatec, tce, m., ein herzhafter Mensch.
Bern.

Srdnatěti, ěl, ční, herzhaft werden, Muth
fassen. — čím : něčí pomocí.

Srdnatosť, i, f. = zmužilosť, smělost, udat-
nosť, statečnost, die Herzhaftigkeit, Tapfer-
keit, der Muth. V., Eus. Má s. co stará baba.
Vz Bázlivý. Prov. Jg., Lb. Dodal si s-sti.
Dch. Tím s. k bojování nemálo roste. Sš.

II. 142.

Srdnatý (zastr. srdatý) = smělý, zmužilý,
beherzt, muthig, tapfer, unverzagt. S. mysl,
Us., král, V., řeč, skutek. Plk. — S., sr-
dečný, aufrichtig, herzlich. S. křesťan pilně
patřiti má k zákonu božiemu a k životu
spasitele. Hus I. 92. — Hus II. 320. Lkáni
a s. úpění. Rvač. S. modlitba. Šelc.

Srdně = srdečně, srdnatě, treuherzig. S.
do očí jí hleděl. Div. z och. 65.

Srdnice, e, f., škrkavka, ascaris lumbri-
coides, der Herz-, Spul-, Rund-, Darmwurm.
Čem. Herb. 12. a.

Srdojedek, srdojídek, dka, m., core-
dulus, pták, zastr. Rozk.

Srdojedně, ě, f., trimorde, červ, zastr.
Rozk.

Srďoš, e, m., na Slov. srditý člověk, vz
Srditý.

Srdov, a, m., něm. Zierde, ves u Ústi
v Litomř. PL.

Srebati == střebati. Slov. — co: poliovku.
Ht. Sl. ml. 204.

Sřebřiti se = šikmo se svézti. Saně se
sřebřily. Plk.

Srebro, a, n. — stříbro. Slov.

Sřečení, n., placitum. Mm. reg.

Sřečiti se s kým. Nechtěl se s ní s. (do
řeči dáti). U Rychn.

Sreda, y, f. = středa. Slov.

Sredati = střídati. Slov.

Sredec (Srědec), dce, m., tur. a řec.
Sofia, mě. v Bulharsku. Vz S. N.

Sřek, zřek, u, m., zastr. = slabika, die
Silbe. Jel., Bl. Chybil-li sem kde čteny neb
sřeku neb slovce opustil, za to prosím, aby
opravil, jest-li jist plně, aby mi pravého
úmyslu nepřevrátil. Hus II. 440.

Sřeknouti se, ul, utí; sříci, sřeku n.
seřku se, sřekl, sřečení = smluviti se, spik-
nouti se, sich verabreden o. verbinden. Št.
N. 255. Proto sú se Němci sřekli. St. skl.
Jakoby se sřekli. Ros. — se na co, na
koho. Oni se na něho sřekli. Us. Jakoby
se všichni na to byli sřekli. Kom. — se
s kým. Us. Rk., Šd., Hk. Sřekl se s huta-
řem. Pk. exc. — se koho, čeho = vzdáti
se. Us.

Sřeknutí, n., die Verabredung. Šm.

Srelati, zastr. = střeliti,

Srelec, lce, m., na Slov. a zastr. = střelec.

Srem, Srym, a, m., vých. čásť Slavonie,
Syrmien, n. Šm. Vz S. N.

Sřepiti se = dohromady se svázati, in
einander gerathen. Ros.

Sřetězeny; -en, a, o, concatenatus, zu-
sammengekettet, jako články řetězové v řadu
spojený ku př. bubliny pateřkovce trojhran-
ného. Rst. 494.

Sřetěziti, il, en, ení, sřetězovati, zusam-
menketten. — co čím. S. někoho poutem
lásky, Koll., silným řetězem. Na Ostrav. Tč.

Sretnúti = střetnouti, potkati. Slov. Ht.
Ml. 49., Er. Čít. si. 74.

1. Srez, sřez, u, m., srézek, sřízek,
zku, m. = střez, škopek, das Schaff. Naplňte
čtyři sřězy vodú. Bj.

2. Sřez, u, m., sřízek, zku, m. = sříz-
nutí, das Ab-, Zusammenschneiden. — 3.
S., místo, na němž co sřezáno, též to, co
sřezáno, der Schnitt, das Schnitzel. Us.

Sřezati, sřezám a sřeži, žeš; sřež a sře-
zej, zal, án, ání; sříznouti, znul a zl, ut, utí;
sřezovati, sřezávati, ab-, weg-, aufschneiden.
— co komu: hlavu. Mand. Holič, když
jemu bradu holil, hrdlo jemu sřezal. GR. —
co jak: na kusy. V. — co čím: pilkou.
Us. — co: slámu, dřevo, D., vinici, Jel.,
nohavice. V. — koho: sbiti, durchprügeln.
D., Ht., Kf., Klš.

Srha, y, f., dactylis, rostl. S. laločnatá,
říznaéka, d. glomerata, das Knaulgras. FB.
11., Čl. Kv. 108., Slb. 148.

Srhký = drsný, hrubý, tvrdý, rauh, grob,
hart. S. konope, len, plátno; opak (povůlný);
chléb, ovoce (trpký). Na Mor. Brt. — S. =
nemastný. S. kaše. Mor. Bkř. — S., ne-
úrodný, unfruchtbar. S. země. Na Slov.

Srch, a, m. = sršeň, die Horniss. — S.,
sedlský člověk, slamotrus, maňas, der Schläcks.
D. — S., ves u Pardubic.

Srchnatý — sršatý, rauh. U Opav. Klš.

Sriablo, srjeblo, a, n. = stříbro. Slov.
Šd.

Sřícenina, vz Zřícenina,

Sříci se, vz Sřeknouti se.

Šriča, vz Davor.