Předchozí (608)  Strana:609  Další (610) |
|
|||
609
|
|||
|
|||
Srostný, srostlivý. S., co rádo srostá,
concretivus. Ros. Srostovací káď, zum Krystallisiren die-
nend. Sp., Techn. Srostu, vz Srůsti.
Srotati, na Mor. = podojiti, melken. —
co kam: mléko do dížky. Zlob. Srotiti, il, cen, ení; srocovati = namlu-
viti, smluviti, stropiti, shromážditi, versam- meln, rotten, zusammenrotten. — se = spuntovati se, spiknouti se. Jg. — se, koho proti komu. V., Kron. Bart. — se ke komu. S-tichu sě druhý ke druhému. Rkk. 46. — se mezi sebou. Pláč. — koho se s kým. Troj., Br. — se mezi kým. Kněží mezi sebou se srotili. Pláč. Srotulovati, inrotuliren. — co: spisy
(sbaliti, do svazku dáti). Sroubaný; -án, a, o. Tomu na horách
s-nému a oblúpenému člověku 10 hř. gr. českých z toho základu dali sme. NB. Tč. 111. Vz Sroubený. Sroubati, vz SRoubiti.
Sroubek, bku, m. = sýpka, der Schütt-
boden. Nes pšenici na sroubek. Us. u Golč. Jeníkova. Kal. — V srúbek při rybníce je zakopali. Pč. 32. Vz Srub. — S., bka, m., osob. jm. Sd. Sroubení, n., vz Sroubiti. — S., zvláště
slove u tesařů = spojení krovu n. srubu na zemi tak, jako potom státi kdekoli má, die Zulage; jinak: díl stavení, kde se dříví do stěn vpravuje. Jg. Sroubený; -en, a, o, abgehauen; gezim-
mert. Vím já studňu srúbenú, kamením dlá- ženú; Před naše okny je studna sróbená a kdo ju sróbil, je má milá; Před naše (okny) zahrada pletená a v ní je studýnka sróbená. Sš. P. 35., 314. Stalo se, že dva pacholíky zhynula, jeden srúbán a druhý zastřielen. NB. Tč. 105. Sroubiti (zastr. srúbiti), il, en, ení; srou-
bati, srubovati, srubovávati = odroubiti, stíti, seseknouti, ab-, herabhauen; roubáním spojiti, zimmern. Jg. — co komu: hlavu, krk (stíti), V., ruce. Rkk. Srúbal mi jest mé lesy. Pňh. II. 478. — co odkud: hlavu s krku. V. — čím. Mečem hlavu mu srou- bila. Br. — co z čeho: věž z dříví dubo- vého s. (dohromady sroubiti). Háj. — co kde (kdy jak). Domek před městem u moře mu sroubil (sroubením spojil). St. skl. V mém vdovství na mém věně srúbal mi les pravú mocí. Pňh. I. 168. S. jedle v boru. Ráj. — co jak. Na kusy sroubám každého. Us Sroubnička, y, f., vz Sroubnice.
Sroula, y, m., kdo se chlubí, že něco do-
káže, ač není s to, aby něco učinil. U Jižné. Vrů. Sroule, ete, m., přezdívka židům, ein
Schimpfname der Juden. Č. Sroutiti, vz Zroutiti.
Srovnale = rovně, vyrovnale, hladce,
eben, gleich. V. — S. = svorně, jednomy- slně, sjednocené, einträchtig, einhellig. V. S. mluviti. Us. Srovnalík, a, m., ósob. jm. Šd.
Srovnalivosť, i, f., die Verträglichkeit.
Dch. |
Srovnalivý, verträglich.
Srovnalosť, i, f. = rovnost, stejnost, po-
dobenství, die Gleichheit, Gleichmässigkeit, Einförmigkeit. V s-sti práv zemských, in Gemässheit der Landesordnung. Zlob. V s-ti práva. Zlob. Něco v s. uvésti; s. zákonův, Šp., samohlásek, die Vokalharmonie. Nz. S. národa israelského k Bohu v obrazu my- stickém nejednou představuje se. SŠ. J. 59. — Genitiv srovnalosti, g. comparationis. Sš. II. 198. — S., srovnání, úměrnost, úměra (proportio), die Proportion. S. arithmetická (počtářská), geometrická (měřická), spojitá (nepřetržitá), rozpojitá (přetržitá), přímá (po- měrů přímých), převrácená, zlomková nebo lomená: a : b = c : d i. e. a se má k b jako c k d. S. harmonická, anharmonická. Úhel úměrnosti n. s-sti, Proportionalwinkel. Vz Stč. Alg. 87., 90., 91., 150., Nz. str. 229; Srovnání. — S. = snášelivosť, die Veträg- lichkeit, Eintracht. D., Sych. Srovnalostný = v srovnalosti stojící,
proportionalis, proportionirt. S. kružidlo, přímka; hustost' vzduchu s ná jest se silou, kterouž do hromady se tlačí. Sedl. F. 191. Srovnalý = srovnaný, rovný, polozitý,
hladký, nedrsnatý, eben, gleich. V. — S., stejný, podobný, gleich, gleichmässig, ein- förmig, gemäss. Odporné věci v s-lé při- vésti. Apol. — s čím. A ústa s srdcem opravdově s-lá měli. V. Vz Úměrný. Nz. — S., pokojný, snáselivý, verträglich, fried- fertig, einträchtig. D. — S., korrespondirend. S. sloučeniny, úhly. Nz. — S., přiměřený, angemessen, zutreffend. Dch., Nz. — Š., proportional. Nz. Srovnaučlivý = srovnanlivý.
Srovnání, n., srovnávání, rovnání, die
Gleichmachung, Gleichung, Schlichtung, das Ebnen. V. Vz Srovnati. S. půdy, Jg., dne s nocí, Aqu., s zemí (města = sboření). Jg. — S. = bedlivé, názorné pozorování a se- znávání, co na předmětech n. úkonech sobě podobných je pospolného a co rozličného, die Vergleichung. S. N. — S., die Kolla- tionirung. J. tr. — S., srovnávací návod, die Komparationsmethode. Nz. — S., stat- kův, die gleichförmige Einrichtung; s. ži- vota svého s učením. — S. hlasův (libé spoluznční), die Stimmung, Übereinstim- mung, V., Kom., hlasů n. tonův. V. S. ve zpívání. Jel. Jakés mezi sebou s. Smrž. — S. = podobenství, die Vergleichung, das Gleichniss. Srovnání pravidelné. Kom. Jed- noho s druhým srovnání učiniti. V. Střední člen s. (srovnávací, tertium comparationis). Nz. — S. v mathem. = stejnosť dvou po- měrův, die Proportion. S. měřické (geome-
trické), počtárské (arithmetické), přetržité, spojité n. posloupné, řádné n. pravé, pře- vrácené n. obrácené n. opačné, prosté, slo- žité n. složené. Sedl. Vz Srovnalosť. — S., jedno zdání, die Üibereinstimmung der Mei- nungen; jedna vůle, mysl, sjednocení, smlouva, porovnání, smíření, der Vergleich, die Ein- tracht, Üibereinkunft, Vereinbarung, Aus- söhnung, Vereinigung, das Auskommen. V. S. odporných sobě stran (soudících se). V. S. se s kým. Pr. m. Věc k s. přivésti. Boč. Ačkoli již oboje strana tak syta válek a tak |
||
|
|||
Předchozí (608)  Strana:609  Další (610) |