610

nimi zmořena jest, že ničeho tak jako po-
koje a s. nějakého žádostiva není. Žer. 16.

Srovnanlivosť, i, f. = snášelivost. D.

Srovnanlivý = snášelivý. — S., v math.,
úměrný, proportional, proportionirt. Slk.

Srovnaný; -án, a, o, vz Srovnati. — kde.
Šaty v truhle s-né. Er. P. 332.

Srovnatel, e, m., vz Komparativ. — S.,
der Vergleicher, Ebner.

Srovnatelka, y, srovnatelkyně, é, f.,
die Vergleicherin, Ebnerin.

Srovnatelnosť, i, f., die Vereinbarlich-
keit. D.

Srovnatelný, vereinbarlich. D.

Srovnati, srovnávati = rovné n. stejné
učiniti, ebnen, eben machen, gleich machen;
přispůsobiti, anpassen; přirovnávati a podob-
nosť n. rozdíl znamenati, vergleichen, gegen
einander halten; spořádati, ordnen, schlichten,
in Ordnung bringen; nahraditi, vyrovnati,
vyplatiti, ausgleichen; smířiti, smluviti, ver-
gleichen, versöhnen, vereinigen; srovnati se,
za dobré býti, sich vergleichen, vertragen,
einig werden; se = rovným, stejným se
státi, gleich werden, gleich sein; hoditi se,
passen, entsprechen, überein- o. zutreffen,
übereinstimmen; téhož zdání býti, totéž my-
sliti, übereinstimmen; snášeti se, sich ver-
tragen, einig sein. Jg. — co, koho: zem,
Ros., cesty, Flav., železo (rovné učiniti),
Kom., dříví (spořádati), Ros., haldu (odkli-
diti), Vys., nesnáze, Let. 357., díly kosti
(zlomené, in die entsprechende Richtung
bringen), Sal. 168.; roztržky s. a spokojiti,
Čr.; postel, Dch.; hlasy. V. Srovnáme to
(vyrovnáme, zaplatíme). Us. S. sváry (na-
rovnati). Martim. On je srovnal (smířil). Us.
Jména přídavná a příslovce od přídavných
odvozená srovnáváme či stupňujeme. Bž.
62. Pakliby jich s. nemohli, ať sobě ubr-
mana zvolí, jakož obyčej jest v právě. NB.
Té. 48. — co čím: prkno hoblíkem, V.,
podlahu pichem, Kom., váhu přídavkem zá-
važí. Kom. — s čím, neut. == srovnati se,
za dobré býti, obcovati. Těžko s tebou s.
V. Tělesní s tělesnými snadno srovnají.
Kom. Nemohl s biskupem srovnati. Plác. —
Br., Jel., St. let. — co, se s kým {čím)
s čím: pevnosť, město, domy, hory s zemí
(s prstí, D.) s. (= povaliti). V. To se nedá
s tvou povinností s. D. Alexandra s Cae-
sarem s. D. Nemohl s horníky se s. Dač.
I. 107. Kdo se nesrovnává s chlebem (kdo
ho rovně nekrájí), nesrovnává se s lidem.
U Rychn. Msk. Leč se srovnají (lidé) volí,
úmyslem i skutkem s přikázáním božím.
Chč. 452. Co by se s-ly kopce s dolinami.
Sš. P. 584. Řeč se s řečí nesrovnává. NB.
Tč. 183. Srovnáme-li slova ta se slovy pře-
dešlými. Sš. II. 10. Podobné věci s nepo-
dobnými s. Kom. Chci se svámi s. (vyrov-
nati). Us. Aby se skutek se slovy srovnával
(shodoval). V. S. se s kým (téhož mínění
býti; snášeti se; stejným býti). Kom. Opis
(přepis) s originalem (s prvopisem) s. Us.
Koncept s přepisem na čisto s., J. tr., vy-
svědčení s katalogem. Trest má se s-vati
s přečinem. J. tr. S. hlavní knihu s úvěrnou.
Nz. To se s pravdou srovnává. V., D. Srov-
nává se konec s počátkem. Jel. Když se

žaloba s půhonem nesrovnává, bude půhon
zdvižen. Nál. 159. — se. Vz nahoře. Zajíc
se s-al (ač postřelen byl, přece se vzchopil
a odběhl). Šp. To podobenství se nesrov-
nává (nepřipadá), trifft nicht zu. Us. Dch.
A mistři a kněži všickni pražští zjednali a
srovnali se. Let. 106. S-vá se to (congruit,
trifft zu). Us. Šd. Ten kdož by obstavil, též
aby vsazen byl s tím, kohož obstavuje a tu
aby spolu seděli, pokadž se nesrovnají. Zř.
selské v Loučanech. 1525. Sd. Co by se
s-ly dvě dolenky spolem, zůstaň tady milá
taky s pánem Bohem. Sš. P. 584. Podnes se
nemohou s. a snésti, čr. — co proti čemu.
Život proti životu srovnávají. V. — koho
ke komu: Alexandra k Caesaru. D. — se
s kým v čem (kde). Srovnej se s nimi
v řeči (totéž mluv). Us. Není náležitá věc,
aby člověk v přirozených věcech s hovady
se s. měl (jim stejným býti). Byl. S-ti se
s kým v mínění (téhož zdání býti), V.,
v počtech (smluviti se). Us. Manželka, by
zejména do zápisu podlé manžela pojata
byla, po smrti jeho před dětmi v statku
po něm zůstalém nic napřed míti nemá, než
s nimi v dílích srovnána býti má. Kol. 47.
Aby se cizozemec ve všech povinnostech
s obyvateli země srovnal. Er. S. uhlí v kam-
nech, v peci. Us. Dch. Oslu těžko jest v sko-
cích jelenu se srovnati. Ctib. Hd. Nemohú sě
v počtu s., že by byly zaplaceny. NB. Tč.
32. Mně se to nemohlo nijak (v hlavě) s. =
nemohl jsem tomu porozuměti. Us. Vk.
Který by se srovnal v obyčejích nešlechet-
ných s nimi. Hus I. 462. — se na čem.
Někteří historikové se na tom srovnávají.
Pref. Jednomyslně se na tom srovnali, že ...
D. S. si něco na mysli. Us. Nl. — Bart. I.
15. — se o čem. O čase se nesrovnávají
historikové. Proch. O této třetí otázce a
odpovědi na ni dané nesrovnávají se vy-
kladatelé. Sš. J. 27. — se o co (smluviti),
V., J. tr., o cenu. Us. O vše se srovnati a
snésti. S. a Ž. Smluvili jsou se a s-li o ty
o všecky různice. Václ. I. Rád by se s ním
o ty peníze srovnal. Brt. S. 73. Nedělejte
z toho městských hodů, aby jídlo nevy-
stydlo, než se o první místo srovnáme.
Shak. Tim. at. 47. S-ti se s kým oč. Let.
305., Žer. Záp. II. 22. Srovnal se se souse-
dem o dřevo. 17. stol. Bratr s niem o to
s. se chtěl; Toto vám oznamujem, že jsme
jich o to sami s-ati nechtěli. NB. Tč. 166.,
232. Srovnaly-liby se o ty dluhy, chvála
Bohu. Půh. II. 622. — co komu. Aby pří-
měří králi srovnal. V. — co mezi kým.
Aby ta nesnáz mezi nimi srovnána byla.
Sedl. Rychn. 37. — co kam: hraničku do
kamen. Us. Dch. — jak. Dobře se srovná-
vati. Us. Šd. List ten se úplně srovnal s pře-
pisem slovo od slova. Půh. II. 75. My jsme
se již potázali a za jeden člověk srovnali.
Tov. 75.

Srovnavací = ku srovnání sloužící, Ver-
gleich-, vergleichend. S. mluvnice, Č., sy-
stemy, Víd. list., stupeň (vz Komparativ).
S. věty příslovečné uvozují se spojkami jak,
jakož, co, jelikož na označenou, že dvě věci
svou povahou stejně n. podobně se k sobě
mají; anebo spojkou než po komparativě