611

na označenou, že jedna věc nade druhou
předčí. A) S indikativem o skutečném při-
rovnáni. Jak Bůh ráčí, tak ať kráčí. Dobře
čiň, co můžeš. Jazyk náš není tak úzký
ani tak nehladký, jakož se některým zdá.
Vz jmenované spojky. — Pozn. O chybném
prý užívání spojky než, vz Než aby (II.
167. b). — B) S konditionalem o při-
rovnání neskutečném, pouze pomyšleném.
Lid všude stál na vrších tak hustě, jakoby
na les hleděl. Nemoc přestala, jak by uťal.
Co by pět napočítal, byl na místě. Vz více
v článku Jak (II. 596. b.). — Pozn. Srov-
návací spojka jako druhdy se vypouštívá a
klade se pouhý konditional. Nečiním toho
bez rozumu, bych se snad smyslem pominul.
Vidělo se jemu, by byl na velikém poli.
Brt. S. §. 511. — S. plat, Kollationirungs-
gebühr. J. tr. S. jazykozpyt. Us. Dch. Tudy
užívá apoštol slovce s-cího. Sš. II. 205. S.
spojka. Nz.

Srovnavač, e, m. S. malý, der Schab-
hobel. Skv. — S., srovnatel, der Gleicher,
Vergleicher, Ebner. Jg.

Srovnavačka, y, f., die Gleicherin. Jg.

Srovnavačný, vergleichend, Verglei-
chungs-. S. slovář. Víd. list.

Srovnavadlo, a, n. = srovnavací kladivo,
Abschlichthammer, m. Šp. — S., Verglei-
chungsgegenstand, m. Tudy jiného potřebí
vyhledávati s-dla. Sš. J. 211.

Srovnávání, vz Srovnání.

Srovnavatel, e, m., der Ordner, Ebner,
Gleicher, Ver-, Ausgleicher. S. různic. Jel.
— S., vz Srovnatel.

Srovnavatelka, y, srovnavatelkyně,
ě, f., die Ebnerin, Gleicherin, Vergleicherin.
Jg-

Srozum, u, m., srozumy, pl., lépe: po-
nětí; smysl, rozum, der Begriff. Rk. — S.,
smysl, der Sinn. Mark. Lg. 117.

Srozuměle, einvernehmlich, einverständ-
lich. Dch.

Srozumělivý, einverständlich. Zlob. —
S., srozumitelný, verständlich. Koll. Čít. 124.

Srozumělý, einverstanden. D.

Srozumění, n., porozumění, das Verstehen,
Verständniss. K s. těžký, nesnadný. V. Pro
lepší s. toho přidáno. Br., J. tr. Na s. dáti
(komu co) = návěští dáti, napověděti. Ros.
Nevtípil se, ač jsme to jako po lopatě na
s. dávali. Sych. — S. tajné = 1. umluvení,
das Einverständniss, heimliches Verständniss.
S. s někým míti v něčem. Dh., Br., V., J.
tr.; v s. s někým býti. J. tr. Na oko zdá se
býti Turkův nepřítelem, ale tejně s nimi s.
má. V. On má o tom s ním postranní s.
Sych. To se vše pod s-ím dálo (na oko, na
bílo, k mámení jiných). — 2. Ta smlouva stala
se pod s-ím (pod důvěrností), im Vertrauen.
Ros. — S., důvěrnosť, dorozumění, das
Vernehmen, Einverständniss. Dobré s. za-
chovati. D. Jsme spolu v s. (dobrém). Kom.
Dobré s. s někým udržovati. Dch. V těch
věcech, kteréby se služby JMC. dotýkaly,
aneb k dobrému země této se vztahovaly,
račte chtíti se mnou v dobrém s. státi. Žer.
340. V příčině toho rozhoduje místodrži-
telství v s. s vrchním soudem, im Einver-

ständnisse, lépe: rozhoduje místodržitelství
usnesši (usnesouc) se o to s vrchním soudem
zemským (t. j. rozhoduje společně), místo-
držitelství rozhoduje slyševši vrchní soud
zemský (t. j. rozhoduje o své moci, samo),
Sb., n. rozhoduje společně se soudem. Šm.,
Š. a Ž.

Srozuměný; srozuměn, a, o, verstanden,
porozuměný. Aqu. Někomu něco na s-nou
dáti, zu verstehen geben, nahe legen, be-
deuten. Vz Srozumění. J. tr., Dch., Brt. S.
88., Šd. Na s-ou dostal. Zlob. Vz Náhled.
Jsem s. s něčím (einverstanden), dle něm.
a lépe: svoluji k tomu, aby; nebráním,
aby-ne; dovoluji, aby; snáším se s tím, aby
atd. Jsem s. s někým, lépe: sjednávám
se, snáším se, shoduji se, dorozuměl jsem
se s kým. Vz tato slovesa. Brs. 2. vd. 235.
Ty věci, které jsú stvořeny, s-né se vidie.
Hus I. 83.

Srozuměti, ěl, ěn, ění; srozumívati =
rozumem poníti, věděti, co kdo chce říci,
verstehen, begreifen; sobě = zmoudřeti,
usmysliti, upamatovati se, sich eines an-
deren besinnen, zu sich kommen. Jg. Tehdy
ciesař s-měv, ssedl s koně; To uvedl jsem
o bázni, aby bylo s-iníno, kterak naděje
jest čekání budúcího blahoslavenstvie a ne-
budúcí psoty. Hus II. 127., III. 158. (Tč.).
— čím. A tiem rozumieš, že není rozumem
osažený (Bůh). Hus II. 106. — odkud.
Avšak i to mi vděčné a příjemné bylo,
zvláště když jsem také odjinud s-měl, že
jste se ve zdraví domů dostati ráčil. Žer.
339. — jak. Jakož jste pak onehdy šíře
s-ěli. NB. Tč. 131. — komu, čemu. Sroz-
uměl jsem mu, co chce. Ros. S. svým blu-
dům (poznati je), V., D., nějaké řeči. D.
Srozuměvše tomu všemu předsevzetí. Skl.
I. 234. Těm věcem těžko bude snad s. Vš.
Ty listy vám posýlám, jimž srozumíte. NB.
Tč. 38., 28. — z čeho. Z toho dýmu sroz-
uměl, že . . . V., Kom., J. tr. Jakož ste
z prvnieho našeho psaní s-li. NB. Tč. 99. —
o něčem. Troj., J. tr. — že. Srozuměl, že
má jíti domů. Us. S-uměl jsem, že chceš
preč. NB. Tč. 163., 210. A s-míš, že Bóh
v sobě jest neosažený rozumem; A také
s-míš, že obecně bojové jsú nespravedliví.
Hus III. 106., I. 161. — sobě. V. Nesroz-
umí-li sobě dnes a navrátí se k poslušenství.
V. Jestli byste sobě sami neráčili chtíti s.
Žer. 329. Jitie na počátce k večeři připlí-
zením nenie libé, ale potom, když člověk
s-mie sobě, bude jemu volné a tak i libé.
Hus II. 258. — Br., Tkad. — se (sobě)
s kým (= sobě tajně rozuměti; něco pod
srozuměním dělati), sich heimlich mit ein-
ander verstehen, sich einverstehen, einver-
standen sein, sich mit Jemanden vernehmen,
unter einer Decke liegen, zusammen sich
verstehen. Jg. D., Ros -ses kým o co:
o jistotu s účastníky. Ěd.

Srozumidlo a, n., prostředek ku doroz-
umění-se, das Verständigungsmittel. Jazyk
je s-dlem mezi lidmi. Sš. I. 263. (Hý.).

Srozumitelně čísti, verständlich, Br.,
povídati. Ros.

Srozumitelnost, i, f., die Verständlich-
keit, Deutlichkeit, Klarheit. V., Nz., Koc.