612

Srozumitelný —= zřetelný, vernehmlich,
verständlich, deutlich, klar. S-né učiniti. V.
S. hlas (výslovný). V. Světlými a s-nými
slovy jim mluvil. Br.

Srozumívati, vz Srozuměti.

Srozumný = srovnávající se s rozumem
jiného čehos, einverständlich, im Einklang
mit anderen. Mark. L. 194.

Srozumovati se s kým == srovnávati
se, übereinstimmen. Marek. L. 194., 196.

Srp, u, srpek, pku, srpeček, čku, m. =
kosák, kosatec, klepame, kosiěka, die Sichel.
Šp. V MV. nepravá, glossa. Pa. S. zubiti,
klepati, ostřiti. Šp. Ženci srpem obilí žnou.
Kom. S. zubatý, Šp., na trávu, na hlínu. D.
Jatému nos srpem uřezal. V. V létě srpa,
můj synečku, v zimě přaslice. Sš. P. 539.
S. dobře bere. Us. Dch. To žito roste tak,
že bude muset brzo na srp (požato býti).
Us. u Rychn. Měly tě srpy zubaté a jedna
z nich kosu; Dávala jim srp, plachtičku.
ej my chceme tvú ručičku; Srp, plachetku
vzala, na trávu se brala; Srpeček ja vezmu,
rozmarijan sežnu, na sveho tacíčka ešče raz
pohlednu; Ach dybych já měla takový srpe-
ček, co bych si prožala do hrobu chodníček;
Vem srpečky, prošvarná děvečko, pujdzěmy
ho (hrách) žať; Nechce von mně můj s-ček
dobře žit; Tráva malá, rosa žádná, srp topé
(= tupý): jenom ty jé vyklepe. Sš. P. 45.,
189., 444., 490., 492., 539., 627. (Tč.). Právo
jako srp; až spravíš, bude jako podkova.
Smil. Měsíc vyjde v srp. Us. Kalló. Srp
v cizí žeň vpustit (do cizích věcí se mí-
chati). Prov. Jg., Šm.

Srpař, e, m., kosař, der Sichelschmied.
V. Vz Srpník.

Srpařský, Sichelschmied-. S. ulice. Mach.

Srpatý, sichelförmig. Techn. I. 272. S.
brvoblan. Šp.

Srpeček, vz Srp.

Srpek, vz Srp. — S., rostlina. S. bar-
vířský (jelení trank), serratula tinctoria, die
Färberscharte, vz Rostl. 940., Kk. 165., Čl.
Kv. 201., Slb. 414.; s. polní, falcaria Rivini,
FB. 91., Čl. Kv. 337., Slb. 587.; s. úhorní,
oset, serratula arvensis, die Ackerdistel; s.
chrpovitý, s. cyanoides. Flora 165.

Srpen (na Slovensku Srpeň), pna, m. (vz
A strany genitivu), August, m. S. od srp,
kteréhož nástroje potřebují ve žních, které
toho času jsou; tedy = srpný měsíc, měsíc
žní. Er. Co srpen nedovarí (nedovaril), září
nedopeče. Vz Hospodářský. Lb., Er. P. 85.
V s-pnu když půlnoční vítr věje, bez deště
slunečko hřeje. Kda.

Srpen, pně, f., antholiza, die Rachenlilie.
S. ryzovitá, a. aethiopica. Vz Rostl. 1543.

Srpenec, nce, m., critamus, die Sichel-
möhre, rostl. Slb. 587.

Srpice, e, f. S. štírová, panorpa com-
munis, členovec síťokřídlý. Vz Frč. 151.

Srpiti, il, en, ení = srpem žíti, sicheln.
— co: trávu. Rk.

Srpkovitý, falcatus. S. porostlík, bu-
pleurum falcatum, rostl. Flora 165.

Srpkový, od srpku, von der Färberscharte.
S. pcháč, cnieus serratuloides. Flora 165.

Srpnáče, e, n., der Augustapfel. Tpl.

Srpné, ého, n., das Sichelgeld. Gl. 320.

Srpní, sichelförmig. S. přihrádka v mozku.
Krok.

1. Srpník, a, m., falcifex, der Sichelhauer.
Tk. II. 376., 381. Vz Srpař.

2. Srpník, u, m., srpek, serratula tinctoria.
Ja. Vz Srpek.

Srpnovec, vce, m., der Augusthafer. Srn.

Srpnový, August-. S. dnové. Ros. S.
oves = černý, chlupatý n. srstnatý. Vaň. S.
hrom vánoční bláto. S. déšť vinici nehoví.
Vz Červen.

Srpný, Sichel-. S. panna Marie = navští-
vení panny M. Na Slov. S. plat (plat od
srpu), das Sichelgeld. Slov.

Srpokřídlec, dlce, m., motýl. S. vrbový,
platypteryx fulcula, Weissbirkenspinner;
březový, p. lacertula, Birkenspinner; li-
pový, p. sicula, Marienmotte; dubový, p.
hamula, Rothbuchenspinner; olšový, p. cur-
vatula, Waldlindenspinner; trnkový, p. spi-
nula, Schlehendornspinner. Vz Km. 1878.
446., 567.

Srponožka, y, m. a ť., albunea, korýš.
Krok.

Srpoš, e, m., osob. jm. Pal. Rdh., Sd.

Srpota, y, m., osob. jm.

Srpova hora. Vz Tk. II. 268.

Srpovito-. Srpovitosehnutý atd., sichel-
förmig gebogen. Rostl.

Srpovitý, falcatus, sichelförmig, díl plochý
n. silně smačknutý, obyč. úzký, po krajích
prohnutý, tak že jeden kraj poďdutý. druhý
naddutý na př. listy kořennové kosatce
obecného. Slb., Rst. 495.

Srpozubák, a, m., der Sichelzahn (před-
potopní zvíře). Šm.

Srpuška, y, f., foenus, hmyz. Krok. II.
260.

Srsa, y, m., osob. jm. Dač. I. 16.

Srsť, i, ť., srstka, srstička, y. f. S. od
srch v sršeti hirsutum esse (sršatý, horridus).
Šf., Gb. Hl. 111. S. = žíně, das Rosshaar.
Na Ostrav. Tč. S. = chlupy na zvířatech,
das Haar, der Balg S. krátká: chlupy; s.
dlouhá na konci ocasu: střapec; svazek
chlupů měkkých na některém místě: cho-
máč, chundel, dlaka; Haare an den Samen
vielsamiger Früchte: čupryna. Nz. S. bo-
brova, kozí, sobolí, kravská, vlčí, Jg.. koň-
ská, velbloudová, velbloudí, zaječí, mořená,
sušená, Kh., měkká, jemná, řídká, hustá,
hrubá, dlouhá, krátká, Jhl., tvrdá, lesknatá,
kudrnatá, vlnitá, ježatá, kozlicí, břišní, pod-
břišní, králičí, letní, zimní, zježená, hladká;
na krku medvěda: hříva. Šp. Ježkovi ostnové
jsou místo srsti. Kom. Kůň s. pouští. Srsť
koně hladce lež a stkvej se. Jg. Škořepiny,
kůry, kůže, bodláky, srsť, vlasy atd. V. S.
železným hřebenem česati; proti srsti pra-
covati. Šp. Houně ze srstí kozích. Srstmi
velbloudovými oblečen. ZN. Kdož mě srstí
přiodil než ty, jenž jsi mne stvořil? Sš. P.
69. Ten už nemá na svojom bydle ničeho
nic, ani srsti, ani nitky. Dbš. Z toho ani
srsti nezůstalo (nic). Mt. S. To mu je po
(proti) srsti. Mt. S. Po srsti hladiti (jak
leží), proti srsti hladiti (opak). Jg., Pk.
Hladiti koho po srsti (pochlebovati, laho-
diti), proti srsti (nelibého něco mluviti,
drážditi ho). Jde všecko proti srsti (nedaří