Předchozí (611)  Strana:612  Další (613) |
|
|||
612
|
|||
|
|||
Srozumitelný —= zřetelný, vernehmlich,
verständlich, deutlich, klar. S-né učiniti. V. S. hlas (výslovný). V. Světlými a s-nými slovy jim mluvil. Br. Srozumívati, vz Srozuměti.
Srozumný = srovnávající se s rozumem
jiného čehos, einverständlich, im Einklang mit anderen. Mark. L. 194. Srozumovati se s kým == srovnávati
se, übereinstimmen. Marek. L. 194., 196. Srp, u, srpek, pku, srpeček, čku, m. =
kosák, kosatec, klepame, kosiěka, die Sichel. Šp. V MV. nepravá, glossa. Pa. S. zubiti, klepati, ostřiti. Šp. Ženci srpem obilí žnou. Kom. S. zubatý, Šp., na trávu, na hlínu. D. Jatému nos srpem uřezal. V. V létě srpa, můj synečku, v zimě přaslice. Sš. P. 539. S. dobře bere. Us. Dch. To žito roste tak, že bude muset brzo na srp (požato býti). Us. u Rychn. Měly tě srpy zubaté a jedna z nich kosu; Dávala jim srp, plachtičku. ej my chceme tvú ručičku; Srp, plachetku vzala, na trávu se brala; Srpeček ja vezmu, rozmarijan sežnu, na sveho tacíčka ešče raz pohlednu; Ach dybych já měla takový srpe- ček, co bych si prožala do hrobu chodníček; Vem srpečky, prošvarná děvečko, pujdzěmy ho (hrách) žať; Nechce von mně můj s-ček dobře žit; Tráva malá, rosa žádná, srp topé (= tupý): jenom ty jé vyklepe. Sš. P. 45., 189., 444., 490., 492., 539., 627. (Tč.). Právo jako srp; až spravíš, bude jako podkova. Smil. Měsíc vyjde v srp. Us. Kalló. Srp v cizí žeň vpustit (do cizích věcí se mí- chati). Prov. Jg., Šm. Srpař, e, m., kosař, der Sichelschmied.
V. Vz Srpník. Srpařský, Sichelschmied-. S. ulice. Mach.
Srpatý, sichelförmig. Techn. I. 272. S.
brvoblan. Šp. Srpeček, vz Srp.
Srpek, vz Srp. — S., rostlina. S. bar-
vířský (jelení trank), serratula tinctoria, die Färberscharte, vz Rostl. 940., Kk. 165., Čl. Kv. 201., Slb. 414.; s. polní, falcaria Rivini, FB. 91., Čl. Kv. 337., Slb. 587.; s. úhorní, oset, serratula arvensis, die Ackerdistel; s. chrpovitý, s. cyanoides. Flora 165. Srpen (na Slovensku Srpeň), pna, m. (vz
A strany genitivu), August, m. S. od srp, kteréhož nástroje potřebují ve žních, které toho času jsou; tedy = srpný měsíc, měsíc žní. Er. Co srpen nedovarí (nedovaril), září nedopeče. Vz Hospodářský. Lb., Er. P. 85. V s-pnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunečko hřeje. Kda. Srpen, pně, f., antholiza, die Rachenlilie.
S. ryzovitá, a. aethiopica. Vz Rostl. 1543. Srpenec, nce, m., critamus, die Sichel-
möhre, rostl. Slb. 587. Srpice, e, f. S. štírová, panorpa com-
munis, členovec síťokřídlý. Vz Frč. 151. Srpiti, il, en, ení = srpem žíti, sicheln.
— co: trávu. Rk. Srpkovitý, falcatus. S. porostlík, bu-
pleurum falcatum, rostl. Flora 165. Srpkový, od srpku, von der Färberscharte.
S. pcháč, cnieus serratuloides. Flora 165. Srpnáče, e, n., der Augustapfel. Tpl.
Srpné, ého, n., das Sichelgeld. Gl. 320.
|
Srpní, sichelförmig. S. přihrádka v mozku.
Krok. 1. Srpník, a, m., falcifex, der Sichelhauer.
Tk. II. 376., 381. Vz Srpař. 2. Srpník, u, m., srpek, serratula tinctoria.
Ja. Vz Srpek. Srpnovec, vce, m., der Augusthafer. Srn.
Srpnový, August-. S. dnové. Ros. S.
oves = černý, chlupatý n. srstnatý. Vaň. S. hrom vánoční bláto. S. déšť vinici nehoví. Vz Červen. Srpný, Sichel-. S. panna Marie = navští-
vení panny M. Na Slov. S. plat (plat od srpu), das Sichelgeld. Slov. Srpokřídlec, dlce, m., motýl. S. vrbový,
platypteryx fulcula, Weissbirkenspinner; březový, p. lacertula, Birkenspinner; li- pový, p. sicula, Marienmotte; dubový, p. hamula, Rothbuchenspinner; olšový, p. cur- vatula, Waldlindenspinner; trnkový, p. spi- nula, Schlehendornspinner. Vz Km. 1878. 446., 567. Srponožka, y, m. a ť., albunea, korýš.
Krok. Srpoš, e, m., osob. jm. Pal. Rdh., Sd.
Srpota, y, m., osob. jm.
Srpova hora. Vz Tk. II. 268.
Srpovito-. Srpovitosehnutý atd., sichel-
förmig gebogen. Rostl. Srpovitý, falcatus, sichelförmig, díl plochý
n. silně smačknutý, obyč. úzký, po krajích prohnutý, tak že jeden kraj poďdutý. druhý naddutý na př. listy kořennové kosatce obecného. Slb., Rst. 495. Srpozubák, a, m., der Sichelzahn (před-
potopní zvíře). Šm. Srpuška, y, f., foenus, hmyz. Krok. II.
260. Srsa, y, m., osob. jm. Dač. I. 16.
Srsť, i, ť., srstka, srstička, y. f. S. od
srch v sršeti hirsutum esse (sršatý, horridus). Šf., Gb. Hl. 111. S. = žíně, das Rosshaar. Na Ostrav. Tč. S. = chlupy na zvířatech, das Haar, der Balg S. krátká: chlupy; s. dlouhá na konci ocasu: střapec; svazek chlupů měkkých na některém místě: cho- máč, chundel, dlaka; Haare an den Samen vielsamiger Früchte: čupryna. Nz. S. bo- brova, kozí, sobolí, kravská, vlčí, Jg.. koň- ská, velbloudová, velbloudí, zaječí, mořená, sušená, Kh., měkká, jemná, řídká, hustá, hrubá, dlouhá, krátká, Jhl., tvrdá, lesknatá, kudrnatá, vlnitá, ježatá, kozlicí, břišní, pod- břišní, králičí, letní, zimní, zježená, hladká; na krku medvěda: hříva. Šp. Ježkovi ostnové jsou místo srsti. Kom. Kůň s. pouští. Srsť koně hladce lež a stkvej se. Jg. Škořepiny, kůry, kůže, bodláky, srsť, vlasy atd. V. S. železným hřebenem česati; proti srsti pra- covati. Šp. Houně ze srstí kozích. Srstmi velbloudovými oblečen. ZN. Kdož mě srstí přiodil než ty, jenž jsi mne stvořil? Sš. P. 69. Ten už nemá na svojom bydle ničeho nic, ani srsti, ani nitky. Dbš. Z toho ani srsti nezůstalo (nic). Mt. S. To mu je po (proti) srsti. Mt. S. Po srsti hladiti (jak leží), proti srsti hladiti (opak). Jg., Pk. Hladiti koho po srsti (pochlebovati, laho- diti), proti srsti (nelibého něco mluviti, drážditi ho). Jde všecko proti srsti (nedaří |
||
|
|||
Předchozí (611)  Strana:612  Další (613) |