Předchozí (614)  Strana:615  Další (616) |
|
|||
615
|
|||
|
|||
Ssajidlanka, y, f., tergipes, plž. Krok.
Ssajidlo, a, n., lépe: ssadlo. Jg.
Ssal, a, m., ssáč = kojenec. Rozb. 120.,
Žalt. wit. Vz Ssanec. Ssanec, nce, m., der Säugling. Ŕeš., Ž. wit.
Ssání, n., das Saugen. Us., Hus I. 260.
Až jeho jest s. ostavila. Bj. Ssatanášeti, el, ení, Satan werden. Zlob.
Ssáti, ssaji a ssám a ssu, ssal a ssál,
ssání; ssávati; staří psali také: sal n. sál s jedním s. Ht. V obec. mluvě: cucati. — S. = tekutosť z něčeho do sebe táhnouti, saugen, lullen. Jg., Ž. wit. Deut. 13. — abs. Dítě ssaje n. ssá n. sse. Us. Dáti ssáti, dáti se ssáti. V. Dítě chce s. Us. Dietky, ježto jestě ssú. M., ZN. — co, koho: med, Nej., prsy, Hus I. 329., II. 101., III. 103., BO., vemeno, Kom., mléko, Us., matku. Volk. Medvěd tlapu sse. Č. M. 282. — Št. N. 219. — čím: ústy ssáti něco. Tkad., Jd. — čím kde : ústy sse v tom místě. Ler. — co odkud (čím, k čemu): z prsu po lázních. Lk. Tyran daněmi sse krev z žil svých podda- ných. V. Zřídka sobě co lidé z prstu vyssou. Č. M. 107. Sladkosť užitků zemských z ně- čeho s. k utěšení těla. Chč. 302. Ssátko, vz Ssadlo.
Ssavcokam, u, m. S-ky, thereolitha, zka-
meněliny ssavčí. Krok. I. c. 82. Ssavčí, Säugethier-. S. lebky (možděnice),
kusadla. Mus. III. b. 89. Ssavec, vce, m., ssavý živočich, ssáč,
ssanec. Ssavci (nejvyšší třída obratlovců a zvířectva vůbec, mammalia, die Säugethiere, die Sauger): dvourucí (člověk), čtverorucí (opice), letouni (netopýři), šelmy (dravci), vaknatí, hlodavci, chudozubi, mnohokopytní, jednokopytní, dvoupaznehtní (přežvýkavci), tuleni, velryby. Pt. Ssavci: 1. opice (pi- theci, die Affen); 2. letouni (chiroptera, die Flatterthiere): netopýři; 3. hmyzožraví (in- sectivora, die Insektenfresser): krtek, rysek, ježek; 4. šelmy (ferae) a) kočkovité (felina): kočka, rys, lev, tygr, pardal, puma, jaguár; b) psovité (canina): pes, vlk, liška, hyena;
c) kunovité (mustelina): kolčava n. lasička,
hranostaj, tchoř, kuna, vydra, jezevec; d) mědvědovité (ursina): medvěd; 5. vaknatí (marsupialia, die Beutelthiere): klokan ve- liký n. kangurú. vačice potkanová n. suri- namská ; 6. hlodavci (glires, die Nagethiere), a) veverovití (sciurina): veverka, svišť horní;
b) myši (murini): myš domácí, krysa, pot-
kan, myš polní, lumík, křeček; c) zajíci (leporina): zajíc obecný, králík; d) jíní hlo- davci: bobr, dikobraz europský, tarbík eu- ropský; 7. chudozubý (edentata, die Zahn- lücker) : lenochod tříprstý, pásovec peba, mravencojed hřívnatý, luskoun, ptakopysk podivný; 8. jednokopytníci (solidungula, die Einhufer): kůň, osel, zebra; 9. dvoukopyt- níci (bisulca, die Zweihufer): a) dutorozí (cavicornia): býk domácí, bůvol kaferský, zubr, bison, ovce, koza, kozorožec, kamzík, sajka, gazela; b) parohatí (cervina): srnec, jelen, daněk, sob, los c) jelenovitým po- dobní (moschida a camelopardalinae): kabar pížmový, žirafa; d) bezrozí n. velbloudi (tylopoda): velbloud obecný n. jednohrbý, dromedář; velbloud baktrický n. drabař |
(s dvěma hrby), lama; 10. mnohokopytníci
(multungula, die Vielhufer): prase, tapír americký, slon (indský, africký), nosorožec, hroch; 11. ploutvonozci n. tuleni (pinnipe- dia, die Ruderfüsser): tuleň obecný, mrož lední; 12. kytovití (velryby, cetacea, die Fischsäugethiere) a) pliskavice obecná n. delfín, narval n. zuboun jednorožec, vor- vaň obecný n. kašelot; b) velryby pravé: velryba grónská. Jhl. Jinak: ssavci 1. prst- natí: opice, letouni, hmyzožravci, Šelmy, vačnatí, hlodavci, chudozubi; 2. kopytnatí n. paznehtnatí: jedno-, dvou-, mohokopyt- níci; 3. ploutvonozí: tuleni, velryby. Jhl. Vz také S. N., Schd. II. 383. a násl., Frč. 364. a násl., Krč. 827., 883. — S., dítě při prsu, cucák, der Säugling. D. Ssavectvo, a, n., alle Säugethiere. Jg.
Ssavice, e, f. = ssací trouba, die Saug-
röhre. Nz. Ssavička, y, f., das Saugglas. Vz Ssavice.
Ssavka, y, f. = ssavice. Prm.
Ssavý = ssajícl, cucavý, saugend, Säuge-.
S. zvíře. D. S. hlísty, die Trematoden. Nz. lk. — S. = ssací. S. stroj, píšťala, Sauge-. Sedl., Nz. S. lupek, der Saugschiefer. Krč. 902. Ssavýš, e, m., cizopasní, svijonohý ko-
rýš. S. račí, lernaeodiscus porcellanae. Vz Frč. 88. Ssazení, vz Ssaditi.
Ssazený, vz Ssaditi.
Ssázeti, vz Ssaditi.
S sebou, vz Sebou.
Ssedací, vz Ssedati. A tak s. s obů stranú
obecně bývají křivi: jeden že zlostně na- řkne a druhý, že z pýchy brání a nechce mile trpěti. Hus II. 120. Ssedání, n. Mnozí vadí se až do s. Vz
Ssedati. Hus II. 120. Ssedati; ssednouti, ul, utí; (ssésti, zastr.),
ssísti, ssedu, ssedl, ssezení (dění); ssedá- vati — dolů slézti (s koně), absitzen, ab- steigen. Ssedni dolů. Us. — odklid: s koně. V., Háj., Alx. 1125., Vrat., St. let. Z cizieho jest prostřed moře ssiesti. Smil., Mus. — s kým — potýkati se s kým na koni, tur- niren. Ms. pr. pr. — se, sich zusammenset- zen. Zde se všichni nessedneme (do hro- mady nesedneme pro skrovné místo). Ros. Sádlo se nessedá tak hustě jako lůj (= ussa- diti se, stydnouti, sraziti se, geliefern, ge- rinnen, gestehen, coagulari). Kom. Vosk, máslo se ssedá. Ros. Skála se ssedá (sni- žuje, sinkt). Br. Kůže se ssedá (puká se, springt auf). D. Ssiedlo sě jest jako mléko sirdcze jich; Hora ssiedla, mons coagulatus. Ž. wit. 118. 70., 67. 16. — se kam. Ssed- něte se za stůl (dohromady si sedněte). Tehdy ssedši se k Menšíkovi řekla jest. NB. Tč. 240. — se kde (čím). Voda kalná na ta- líři, v hrnci atd. se ssedá. Mé krávy po- brala a tu ssedla na své tvrzi. Půh. I. 190. Krev (pádem, uhozením, Us.) v nich se ssedala. V. — odkud proč. Hned jsme ve- likou radostí s oslů ssedali. Har. I. 107. — se komu. Pysky se mu ssedají (pukají). Jád Ssedení, n., vz Ssedati.
Ssedivec, vce, m., Gehlenit, m., křemen.
Miner. 468. |
||
|
|||
Předchozí (614)  Strana:615  Další (616) |