Předchozí (615)  Strana:616  Další (617) |
|
|||
616
|
|||
|
|||
Ssedlina, y, f., sraženina, der Nieder-
schlag, die Gerinnung, der Satz, Bodensatz, das Lager. S. z másla, oleje, Zlob., kávy. D. S. černidlová, der Schwärzesatz. Šp. Pod vodou zůstala s. hustá. Kom. = S., zprýs- knutí, padlina, die Schrunde am Leib. D. Ssedlosť, i, f., das Geronnensein.
Ssedlý = ssazený, stydlý, geronnen, ge-
liefert, gesetzt. S. krev, V., mléko. D. Z par ssedlých dělá se oblak. Kom. — S., skleslý, snížený, gesetzt, gesunken. S. hora, zeď, dům. — S., splesklý, zusammengedrückt. Rostl. Ssednouti, vz Ssedati.
Ssekati, vz Scsekati.
Ssele, lépe než sele. Jg. Vz Sele.
Sselecí == prasecí, Ferkel-.
Ssésti = sesednouti.
Ssestřiti se, il, en, ení, sich verschwi-
stern. D. Ssiesti sě, coagulari. Vz Ssedati.
Ssílati, vz Seslati.
Ssiliti, vz Sesiliti.
Ssinalosť, i, f., vz Sinalosť.
Ssinalý = sinalý.
Ssklíti se, vz Sesklíti.
Sskočili, vz Seskočiti.
Ssložiti, lépe: složiti. V. Vz toto.
Ssmraditi se, ěl, ění — znečistiti se, stin-
kend werden. Br. — čím. Ssmradí-li se duše hříchem. Hugo. Ssmrazení atd., lépe: smrazení atd. Jg.
Ssmysliti = smyslů nabyti. Kat. 1322.
Ssnoubce, ssnoubiti atd., lépe: snoubce
atd. Jg. Ssnouti, ssnovati, vz Snouti.
Ssouti, vz Sesouti.
Ssoužiti atd. lépe: soužiti atd. Jg.
Ssov, u, m. — hromada, sbor. Kat. 1652.
Koř. su (suji — sypám). Cf. sovek = sypek. Prk. Sspolčiti, lépe: spolčiti. Jg.
Ssrdnatěti, ěl, ění, Herz fassen. Ros.
Ssroufovati se kam. Zejtra svátek, po-
zejtří sami se budeme do ní (lodi) s. Žer. 1591. (p. VIII.). Sstaralosť, sstarati se atd. Vz Sesta-
ralosť atd. Sstáti, vz Státi. S. = setrvati, ausharren.
— v čem (s kým). Kdo do konce života sstojí v zatvrzení; s. u víře. Št. Kto i v práci sstojí i v pravdě s Bohem. Št. N. 93. Vez- měte oděnie božie, aby mohli sstáti v deň zlý a ve všech věcech dokonale státi. Hus 1. 177. Ješto sú nesstáli se sv. anděly v tom čtvrtém kuoru u voli boží. Št. Ob. v. 152. 30., 162. 5. — s kým. Št. — v čem čím. Ktož nedá sě zavésti a stojí v hodují upřieni- nosti svým učením. Št. Ň. 109. Sstaviti, Sestaviti.
Sstihuouti — sestihnouti, einsehen, er-
gründen. — co. Št. N. 255. — koho proč. Také pro jeho zrak ostrý, vedlé rozumu jeho božské velebnosti, žádný jeho s. ne- môže. Hus III. 28. Vz Stihati. Sstihnutý; -tit, a,o = postižený, ergrün-
det. Tak Kristus jakožto Buoh všecky naše skutky i myšlení znamená, ale on od nás stihnut nemóž býti. Hus III. 29., 103. Sstoupati, vz Sstoupiti.
|
Sstoupavý, descendens. Rostl.
Sstoupené = důvěrně, vertraut. S. s ně-
kým obcovati. D. Sstoupenec, nce, m. = společník, der An-
hänger. V. Sstoupení, n., dolu sstoupení, sjití, das
Absteigen, die Niederfahrt. V. S. do pekel. D. Jeho s nebe s. jest jeho vtělení. Hus II. 194., 31. — S., do hromady sstoupení, sjití se, die Zusammenrückung. Jg. — S. — od- stoupení čeho, die Abtretung, Uiberlassung. Jg-
Sstoupenství (stoupenství, V.), n. = spo-
lečenství, spolek, přátelství tajné, smlouva, die Verbindung, der Bund, geheime Freund- schaft. V, Sstoupený; -en, a, o = spojený, vertraut,
verbündet. Při své k nim s-né lásce; Ale kterak mohl on, nejsa apoštolem, aniž do s-ho družstva Páně náležeje, divy činiti?; Domnělí se, že, kdo divy ve jménu Ježíšově konati se osměluje, má ku s-ným jeho učňům se hlásití; Podivná mocnosť Páně, jenžto se i mimo s. obor učeníků vylévala. Sš. II. 152., Mr. 41., 42. S. chování. Sš. I. 7. (Hý.). Sstoupiti, sestoupiti, sstup, sstoupě (íc),
il ení; sstupovati, sstoupati — dolů stou- pili, herab-, nieder-, heruntersteigen, nieder- fahren; postoupiti, abtreten; do hromady stoupiti, zusammentreten; se = do hromady stoupiti, sjíti se, zusammentreten; spolek učiniti, sich verbinden; sraziti se, eingehen. Jg. — abs. V pořádku sstupujících jsou vnuk, pravnuk. Kom. Sstúpila, když jest ovoce i řeč hadovu oblibovala. Hus II. 430. Sestoupit! schliessen! Čsk. — odkud: s koně. Us. Sstup, můj synu, s kříže dolů, já za tebe trpět budu. Sš. P. 50. S. s vý- sosti. Kat. 1728. Sstúpil s své pře. Št. Kn. š. 142. Sstup s kříže, jsi-li syn boží; Ale myšlení tato ne s hóry sstúpila sú, ale z dolu v srdce; Já jsem chléb, jenž sem s nebe sstúpil. Hus I. 238., II. 138., 147., 148., 236., III. 174. Aj vizi zjevného hriešnika, že viece jsa spravedliv sstúpil jest z chrámu nežli zákonník. Hus II. 318. Nebo ti, kteří z nich sstupují (pocházejí, descendenti). Reh. sv. Ben. — (se) kam. S. do dolu, D., do pe- kla, V., do pekel, Ros., do propasti. Kom. Kristus sstoupil do předpeklí. Sš. Sk. 27. S. do pekla, Chč. 301., 626. Až do pekla sstúpíš; V hlubokost sstúpil; Viera v srdce sstúpila; Do pekel sstúpili radovníci, z nichž jeden byl jest tento bohatec; Sstúpil jest v nedostatek pokoje hřiechem; Zmilelý mój sstúpil jest do zahrady k záhrobci voňa- vosti, aby se pásl v zahradách; Protož zuove choť choti svého, aby sstúpil do vi- nice. Hus I. 196., 212., 147., II. 244., 336., III. 71., 91. (Tč.). S. se do rady. Kom. S. v hromadu, v kolo. Apol., Žer. L. I. 20. S. se v potaz. V. — odkud kam: s vrchu k jezeru. Zák. sv. Ben. Jdi k jihu na cestu, jež sestupuje od Jerusalema do Gazy. Sš. Sk. 101. Člověk jeden sstupováše od Jeru- salema do Jericha i upadl jest v lotry; O člověče! sstúpils s výsosti v nízkost', u vinu od nevinnosti, od světla v temnosť, od ži- vota v smrť . . .; Když jsem s nebe sstúpil do židovstva. Hus II. 327., II. 430., III. 78. |
||
|
|||
Předchozí (615)  Strana:616  Další (617) |