616

Ssedlina, y, f., sraženina, der Nieder-
schlag, die Gerinnung, der Satz, Bodensatz,
das Lager. S. z másla, oleje, Zlob., kávy.
D. S. černidlová, der Schwärzesatz. Šp. Pod
vodou zůstala s. hustá. Kom. = S., zprýs-
knutí, padlina, die Schrunde am Leib. D.

Ssedlosť, i, f., das Geronnensein.

Ssedlý = ssazený, stydlý, geronnen, ge-
liefert, gesetzt. S. krev, V., mléko. D. Z par
ssedlých dělá se oblak. Kom. — S., skleslý,
snížený, gesetzt, gesunken. S. hora, zeď,
dům. — S., splesklý, zusammengedrückt.
Rostl.

Ssednouti, vz Ssedati.

Ssekati, vz Scsekati.

Ssele, lépe než sele. Jg. Vz Sele.

Sselecí == prasecí, Ferkel-.

Ssésti = sesednouti.

Ssestřiti se, il, en, ení, sich verschwi-
stern. D.

Ssiesti sě, coagulari. Vz Ssedati.

Ssílati, vz Seslati.

Ssiliti, vz Sesiliti.

Ssinalosť, i, f., vz Sinalosť.

Ssinalý = sinalý.

Ssklíti se, vz Sesklíti.

Sskočili, vz Seskočiti.

Ssložiti, lépe: složiti. V. Vz toto.

Ssmraditi se, ěl, ění — znečistiti se, stin-
kend werden. Br. — čím. Ssmradí-li se duše
hříchem. Hugo.

Ssmrazení atd., lépe: smrazení atd. Jg.

Ssmysliti = smyslů nabyti. Kat. 1322.

Ssnoubce, ssnoubiti atd., lépe: snoubce
atd. Jg.

Ssnouti, ssnovati, vz Snouti.

Ssouti, vz Sesouti.

Ssoužiti atd. lépe: soužiti atd. Jg.

Ssov, u, m. — hromada, sbor. Kat. 1652.
Koř. su (suji — sypám). Cf. sovek = sypek.
Prk.

Sspolčiti, lépe: spolčiti. Jg.

Ssrdnatěti, ěl, ění, Herz fassen. Ros.

Ssroufovati se kam. Zejtra svátek, po-
zejtří sami se budeme do ní (lodi) s. Žer.
1591. (p. VIII.).

Sstaralosť, sstarati se atd. Vz Sesta-
ralosť atd.

Sstáti, vz Státi. S. = setrvati, ausharren.
— v čem (s kým). Kdo do konce života
sstojí v zatvrzení; s. u víře. Št. Kto i v práci
sstojí i v pravdě s Bohem. Št. N. 93. Vez-
měte oděnie božie, aby mohli sstáti v deň
zlý a ve všech věcech dokonale státi. Hus
1. 177. Ješto sú nesstáli se sv. anděly v tom
čtvrtém kuoru u voli boží. Št. Ob. v. 152.
30., 162. 5. — s kým. Št. — v čem čím.
Ktož nedá sě zavésti a stojí v hodují upřieni-
nosti svým učením. Št. Ň. 109.

Sstaviti, Sestaviti.

Sstihuouti — sestihnouti, einsehen, er-
gründen. — co. Št. N. 255. — koho proč.
Také pro jeho zrak ostrý, vedlé rozumu
jeho božské velebnosti, žádný jeho s. ne-
môže. Hus III. 28. Vz Stihati.

Sstihnutý; -tit, a,o = postižený, ergrün-
det. Tak Kristus jakožto Buoh všecky naše
skutky i myšlení znamená, ale on od nás
stihnut nemóž býti. Hus III. 29., 103.

Sstoupati, vz Sstoupiti.

Sstoupavý, descendens. Rostl.

Sstoupené = důvěrně, vertraut. S. s ně-
kým obcovati. D.

Sstoupenec, nce, m. = společník, der An-
hänger. V.

Sstoupení, n., dolu sstoupení, sjití, das
Absteigen, die Niederfahrt. V. S. do pekel.
D. Jeho s nebe s. jest jeho vtělení. Hus II.
194., 31. — S., do hromady sstoupení, sjití
se, die Zusammenrückung. Jg. — S. — od-
stoupení čeho, die Abtretung, Uiberlassung.

Jg-

Sstoupenství (stoupenství, V.), n. = spo-
lečenství, spolek, přátelství tajné, smlouva,
die Verbindung, der Bund, geheime Freund-
schaft. V,

Sstoupený; -en, a, o = spojený, vertraut,
verbündet. Při své k nim s-né lásce; Ale
kterak mohl on, nejsa apoštolem, aniž do
s-ho družstva Páně náležeje, divy činiti?;
Domnělí se, že, kdo divy ve jménu Ježíšově
konati se osměluje, má ku s-ným jeho učňům
se hlásití; Podivná mocnosť Páně, jenžto se
i mimo s. obor učeníků vylévala. Sš. II.
152., Mr. 41., 42. S. chování. Sš. I. 7. (Hý.).

Sstoupiti, sestoupiti, sstup, sstoupě (íc),
il ení; sstupovati, sstoupati — dolů stou-
pili, herab-, nieder-, heruntersteigen, nieder-
fahren; postoupiti, abtreten; do hromady
stoupiti, zusammentreten; se = do hromady
stoupiti, sjíti se, zusammentreten; spolek
učiniti, sich verbinden; sraziti se, eingehen.
Jg. — abs. V pořádku sstupujících jsou
vnuk, pravnuk. Kom. Sstúpila, když jest
ovoce i řeč hadovu oblibovala. Hus II.
430. Sestoupit! schliessen! Čsk. — odkud:
s koně. Us. Sstup, můj synu, s kříže dolů,
já za tebe trpět budu. Sš. P. 50. S. s vý-
sosti. Kat. 1728. Sstúpil s své pře. Št. Kn.
š. 142. Sstup s kříže, jsi-li syn boží; Ale
myšlení tato ne s hóry sstúpila sú, ale z dolu
v srdce; Já jsem chléb, jenž sem s nebe
sstúpil. Hus I. 238., II. 138., 147., 148., 236.,
III. 174. Aj vizi zjevného hriešnika, že viece
jsa spravedliv sstúpil jest z chrámu nežli
zákonník. Hus II. 318. Nebo ti, kteří z nich
sstupují (pocházejí, descendenti). Reh. sv.
Ben. — (se) kam. S. do dolu, D., do pe-
kla, V., do pekel, Ros., do propasti. Kom.
Kristus sstoupil do předpeklí. Sš. Sk. 27.
S. do pekla, Chč. 301., 626. Až do pekla
sstúpíš; V hlubokost sstúpil; Viera v srdce
sstúpila; Do pekel sstúpili radovníci, z nichž
jeden byl jest tento bohatec; Sstúpil jest
v nedostatek pokoje hřiechem; Zmilelý mój
sstúpil jest do zahrady k záhrobci voňa-
vosti, aby se pásl v zahradách; Protož
zuove choť choti svého, aby sstúpil do vi-
nice. Hus I. 196., 212., 147., II. 244., 336.,
III. 71., 91. (Tč.). S. se do rady. Kom. S.
v hromadu, v kolo. Apol., Žer. L. I. 20. S.
se v potaz. V. — odkud kam: s vrchu
k jezeru. Zák. sv. Ben. Jdi k jihu na cestu,
jež sestupuje od Jerusalema do Gazy. Sš.
Sk. 101. Člověk jeden sstupováše od Jeru-
salema do Jericha i upadl jest v lotry; O
člověče! sstúpils s výsosti v nízkost', u vinu
od nevinnosti, od světla v temnosť, od ži-
vota v smrť . . .; Když jsem s nebe sstúpil
do židovstva. Hus II. 327., II. 430., III. 78.



	616

	Ssedlina, y, f., sraženina, der Nieder- schlag, die Gerinnung, der Satz, Bodensatz, das Lager. S. z másla, oleje, Zlob., kávy. D. S. černidlová, der Schwärzesatz. Šp. Pod vodou zůstala s. hustá. Kom. = S., zprýs- knutí, padlina, die Schrunde am Leib. D. Ssedlosť, i, f., das Geronnensein. Ssedlý = ssazený, stydlý, geronnen, ge- liefert, gesetzt. S. krev, V., mléko. D. Z par ssedlých dělá se oblak. Kom. — S., skleslý, snížený, gesetzt, gesunken. S. hora, zeď, dům. — S., splesklý, zusammengedrückt. Rostl. Ssednouti, vz Ssedati. Ssekati, vz Scsekati. Ssele, lépe než sele. Jg. Vz Sele. Sselecí == prasecí, Ferkel-. Ssésti = sesednouti. Ssestřiti se, il, en, ení, sich verschwi- stern. D. Ssiesti sě, coagulari. Vz Ssedati. Ssílati, vz Seslati. Ssiliti, vz Sesiliti. Ssinalosť, i, f., vz Sinalosť. Ssinalý = sinalý. Ssklíti se, vz Sesklíti. Sskočili, vz Seskočiti. Ssložiti, lépe: složiti. V. Vz toto. Ssmraditi se, ěl, ění — znečistiti se, stin- kend werden. Br. — čím. Ssmradí-li se duše hříchem. Hugo. Ssmrazení atd., lépe: smrazení atd. Jg. Ssmysliti = smyslů nabyti. Kat. 1322. Ssnoubce, ssnoubiti atd., lépe: snoubce atd. Jg. Ssnouti, ssnovati, vz Snouti. Ssouti, vz Sesouti. Ssoužiti atd. lépe: soužiti atd. Jg. Ssov, u, m. — hromada, sbor. Kat. 1652. Koř. su (suji — sypám). Cf. sovek = sypek. Prk. Sspolčiti, lépe: spolčiti. Jg. Ssrdnatěti, ěl, ění, Herz fassen. Ros. Ssroufovati se kam. Zejtra svátek, po- zejtří sami se budeme do ní (lodi) s. Žer. 1591. (p. VIII.). Sstaralosť, sstarati se atd. Vz Sesta- ralosť atd. Sstáti, vz Státi. S. = setrvati, ausharren. — v čem (s kým). Kdo do konce života sstojí v zatvrzení; s. u víře. Št. Kto i v práci sstojí i v pravdě s Bohem. Št. N. 93. Vez- měte oděnie božie, aby mohli sstáti v deň zlý a ve všech věcech dokonale státi. Hus 1. 177. Ješto sú nesstáli se sv. anděly v tom čtvrtém kuoru u voli boží. Št. Ob. v. 152. 30., 162. 5. — s kým. Št. — v čem čím. Ktož nedá sě zavésti a stojí v hodují upřieni- nosti svým učením. Št. Ň. 109. Sstaviti, Sestaviti. Sstihuouti — sestihnouti, einsehen, er- gründen. — co. Št. N. 255. — koho proč. Také pro jeho zrak ostrý, vedlé rozumu jeho božské velebnosti, žádný jeho s. ne- môže. Hus III. 28. Vz Stihati. Sstihnutý; -tit, a,o = postižený, ergrün- det. Tak Kristus jakožto Buoh všecky naše skutky i myšlení znamená, ale on od nás stihnut nemóž býti. Hus III. 29., 103. Sstoupati, vz Sstoupiti.	Sstoupavý, descendens. Rostl. Sstoupené = důvěrně, vertraut. S. s ně- kým obcovati. D. Sstoupenec, nce, m. = společník, der An- hänger. V. Sstoupení, n., dolu sstoupení, sjití, das Absteigen, die Niederfahrt. V. S. do pekel. D. Jeho s nebe s. jest jeho vtělení. Hus II. 194., 31. — S., do hromady sstoupení, sjití se, die Zusammenrückung. Jg. — S. — od- stoupení čeho, die Abtretung, Uiberlassung. Jg- Sstoupenství (stoupenství, V.), n. = spo- lečenství, spolek, přátelství tajné, smlouva, die Verbindung, der Bund, geheime Freund- schaft. V, Sstoupený; -en, a, o = spojený, vertraut, verbündet. Při své k nim s-né lásce; Ale kterak mohl on, nejsa apoštolem, aniž do s-ho družstva Páně náležeje, divy činiti?; Domnělí se, že, kdo divy ve jménu Ježíšově konati se osměluje, má ku s-ným jeho učňům se hlásití; Podivná mocnosť Páně, jenžto se i mimo s. obor učeníků vylévala. Sš. II. 152., Mr. 41., 42. S. chování. Sš. I. 7. (Hý.). Sstoupiti, sestoupiti, sstup, sstoupě (íc), il ení; sstupovati, sstoupati — dolů stou- pili, herab-, nieder-, heruntersteigen, nieder- fahren; postoupiti, abtreten; do hromady stoupiti, zusammentreten; se = do hromady stoupiti, sjíti se, zusammentreten; spolek učiniti, sich verbinden; sraziti se, eingehen. Jg. — abs. V pořádku sstupujících jsou vnuk, pravnuk. Kom. Sstúpila, když jest ovoce i řeč hadovu oblibovala. Hus II. 430. Sestoupit! schliessen! Čsk. — odkud: s koně. Us. Sstup, můj synu, s kříže dolů, já za tebe trpět budu. Sš. P. 50. S. s vý- sosti. Kat. 1728. Sstúpil s své pře. Št. Kn. š. 142. Sstup s kříže, jsi-li syn boží; Ale myšlení tato ne s hóry sstúpila sú, ale z dolu v srdce; Já jsem chléb, jenž sem s nebe sstúpil. Hus I. 238., II. 138., 147., 148., 236., III. 174. Aj vizi zjevného hriešnika, že viece jsa spravedliv sstúpil jest z chrámu nežli zákonník. Hus II. 318. Nebo ti, kteří z nich sstupují (pocházejí, descendenti). Reh. sv. Ben. — (se) kam. S. do dolu, D., do pe- kla, V., do pekel, Ros., do propasti. Kom. Kristus sstoupil do předpeklí. Sš. Sk. 27. S. do pekla, Chč. 301., 626. Až do pekla sstúpíš; V hlubokost sstúpil; Viera v srdce sstúpila; Do pekel sstúpili radovníci, z nichž jeden byl jest tento bohatec; Sstúpil jest v nedostatek pokoje hřiechem; Zmilelý mój sstúpil jest do zahrady k záhrobci voňa- vosti, aby se pásl v zahradách; Protož zuove choť choti svého, aby sstúpil do vi- nice. Hus I. 196., 212., 147., II. 244., 336., III. 71., 91. (Tč.). S. se do rady. Kom. S. v hromadu, v kolo. Apol., Žer. L. I. 20. S. se v potaz. V. — odkud kam: s vrchu k jezeru. Zák. sv. Ben. Jdi k jihu na cestu, jež sestupuje od Jerusalema do Gazy. Sš. Sk. 101. Člověk jeden sstupováše od Jeru- salema do Jericha i upadl jest v lotry; O člověče! sstúpils s výsosti v nízkost', u vinu od nevinnosti, od světla v temnosť, od ži- vota v smrť . . .; Když jsem s nebe sstúpil do židovstva. Hus II. 327., II. 430., III. 78.