618

30 let dobrovolné příspěvky sbíral, které
však dne 12. srpna 1881., když se po tři-
náctileté stavbě právě dostavovalo, k ne-
smírnému žalu celého národa zlým osudem
vyhořelo. Avšak národ nezoufá, nýbrž chutě
peníze sbírá, aby je opět vystavěl. Ve 3 ne-
dělích sebráno 600000.

Ssutý = sesypaný, zusammengeschüttet.
— s čeho: se statku — ssazený zaplacením,
abgeschüttet. Vz Ssúti, Ssutí. Půh. 1475.

Ssužovatel, ssužovati atd., lépe: sužo-
vatel, sužovati. Jg.

Ssvadnouti (V.), lépe: svadnouti. Jg.

Ssypati, vz Sesypati.

Ssyřený; -en, a, o, coagulatus. S. hora.

Sš. Této skupeniny se českoslovenština
varuje a mění ji v jš: krajší m. krasší (v ob.
ml.). Ht.

Sšelmilosť, i, f. = divokosť, die Wild-
heit, Jg.

Sšelmilý = divoký, wild,bestialisch. Lom.

Sšeptati, sšeptám a sšepci; sešeptati, sšep-
távati, sešeptávati = šeptáním se smluviti,
etwas zusammenlispeln, abreden. Jg. — se
proti komu, se s kým. Br.

Sšikovati = spořádati, ordnen. — co
proti komu: vojsko, Flav., vojsko proti
nepřátelům. Kom. — koho k čemu: lid
k bitvě. V. — se kde kdy s kým. V před-
městí v noci (za dne) se svými se sšikoval.
V. - Jg.

Sšinouti se, ul, utí = odchýliti se, aus-,
abweichen. — se s čeho. Rád s pravdy se
sšínul. Br. S. se s cesty. Rk.

Sšíti, vz Sešiti.

Sšitý, vz Sešitý.

Sškvrklý atd., vz Seškvrklý.

Sšoustati, vz Sešoustati.

Sštípati co: dříví. V. Zštípaly ho včely.
Jg. Vz Štípati.

Sšumovati, abschaumen. — co. D.

Sšvagřiti, il, en, ení; sešvagřiti, verschwä-
gern. — se s kým.

St! (znamení k mlčení; citoslovce vybíze-
jící, aby se někdo utišil). Šd. — St, povstalo
z dt, tt, vz tato. — -st, v gt. pl. cest, vz
-ct. — St. Místo st na Slovensku c (st jest
znakem českého nářečí. Šf.; střevo — črevo,
střída — črěda). Šf. Vz Č. — St mění se
v šť: a) v komparaťivu před -ěji: Hustě —
houště; b) v příčestí minul, času rodu trp-
ného u sloves 4. třídy (za příčinou hlásky
vz Příčestí): mastiti— mastjen — maštěn,
pustiti — puštěn; ale-: křestiti — křestén
vedlé křtěn; c) při tvoření časoslov opěto-
vacích: pustiti — pouštěti, jistiti — ujišťo-
vati, vz šť. — -st v číslovkách místo -ct
u Radhoště na Mor.: jedenást. Šb.

-sť (-stъ), přípona jmen podstatných ab-
straktních rodu ženského: bělosť (bělostъ),
bolesť, žádosť, nedbalosť, moudrosť, milosť
atd. Vz -ť. — Jména žen. rodu ukončená
v -sť skloňují se podlé Kost. Cf. Bž. 230.,
Mkl. B. 170.

Sta, zastr. = stalo. Sta se. Knst. — 2. Dual
slovesa jsem. Obě kůže sta ranienie. Ras. —
3. Sta = stál, a, o.

-sta, přípona jmen podstat.: starosta. —
Jména podst. rodu muž. v -sta ukončená
mají v nom. pl. i a é, řidčeji -ové: basista,

-sti, -sté, -stové; ostatně dle Páv (v pl.;
v sg. vz Despota). Mk., Jv.

1. Sťa, stia, zastr. = sťal. Stia hlavu jeho.
Troj.

2. Sťa. na Slov. = jako; sťajako = jak-
kolivěk. Bern., Ht. Sl. ml. 96.

Stáb, štáb, u, m., z něm., vyšší důstoj-
nictvo. Rk.

Stabilita, y, f., z lat., stálosť, setrvalosť,
die Festigkeit, Dauer, Stabilität, der Be-
stand.

Stabilní, z lat., stálý, trvalý, nehybný,
fest, dauerhaft, stabil.

Stáblovice, pl., ves ve Slezsku. Tč., Šd.

Stábuí, Stabs-. Vz Stáb. S. důstojník,
major, podplukovník, plukovník, S. N., vo-
jenský sudí, lékař, J. tr., auditor, dragoun,
pěchota, bytovník. Čsk.

Stabor, a, m., osob. jm. Pal. Rdh., Mus.

Štací, na Slov. = stojící, stehend. Plk.

Stač, e, f., na Slov. = dostatek, die Menge,
Reichlichkeit. Má všeho na stač. Bern.

Stáčecí = odváděči, Abzugs-. S. díra,
die Abzugsöffnung. Šp.

Stáčející se, distortus, verdreht; listy
mechové usušením nepravidelně se skřivu-
jící a s. Rst. 495.

Stáčený; -en, a, o, vz Stočiti. S. pivo,
Abzugsbier, n. Dch Křesání stáčenou, das
Zughauen, v mlyn. Šp.

Stáčeti, vz Stočiti.

Stáčidlo, a, m., stroj ku stáčení, ku spou-
štění vody na mlýn. Us. Dch. Též stojan
v kaberně v rybníku, der Ständer. U Mile-
tína. Jg.

Stačiti, il, en, ení; stačovati, stačívati.
S. m. statčiti (od statek). Šf., Gb. Hl. 116.
U Opavy: starčiti. Klš. Hinreichen, klecken,
zu-, ausreichen, zu- o. auslangen, hinlangen,
hinreichen, langen, genügen. Jg. — abs.
Tyč tam nestačí. D. Provaz stačí. D. Jak
řemen stačí, hospodařiti. Tak kráčej, jak
řemen stačuje. Ros. Ten plat stačí. D. Pla-
titi, pokud kapsa stačí. Pokud nejdál mož-
nosť stačuje. Kom. Sotva jsem stačil. Kom.
Chci obecného dobra hleděti, pokudž naj-
dále muoj rozum stačiti muož. Zř. selské
v Loučanech. 1525. Šd. Pakli stačovati se
vám zdá, co o věci pověděno. Kos. Ol. I.
58. V karty hraju, piju, už stačiť nemožu.
Sš. P. 403. Starší dluh předcházie nověj -
šieho, pokudž peníze s. mohú. NB. Tč. 218.
A co by zbývalo, z toho, pokud s. by mo-
hlo, mají jiní dluhové věřitelóm placeni
býti. NB. Tč. 216. Pila by se, dyby byla
kasa, edem že peňaza nestača. Sš. P. 654.
— čeho. Málo je nás málo, kdeby se nás
bralo, ja proste děvčátka, aby nás stačilo.
Sš. P. 574. Pakliby sám toho stačiti ne-
mohl. 1402. — komu. Peníze mi nestačily.
Us. Což mohlo třem mužům s. V. Nestačí
mu čas. Čert véská, co može, křečí a piščí,
co mo hrdlo stačí. Er. Čít. sl. 48. Běžel, co
mu nohy s-ly. Er., Šd. Já sám všem nesta-
čím. Brt. Skl. 40. Nestačilo mu peněz. Us.
Dch. Kabát mu sotva stačí (ztloustl). Us.
Šd. Pýše nestačí panství. Chč. 450. — s ně-
kým. Aby s námi s. mohli. Pref. — kde.
V tom rybníce nestačíš. Us. Na světě nestačí,
aby najmenší stránku plně stihl, dokavad