Předchozí (618)  Strana:619  Další (620) |
|
|||
619
|
|||
|
|||
jest v smrtedlnosti. Hus I. 314. — komu
v čem. Koni v běhu s. Ros. S. někomu v da- rech. Dch. — za kým. S. za ním nemůže. Kom. — k čemu. K tomu jeho síla nestačí. Sych. K tomu 10 let nestačí. Statek k za- placení nestačí. Chč. 450. Sám nemohu ke všemu s.; Jedny ruce k tomu nestačí. Us. Šd. — s infinit. Pass. Potrhati se mohu, abych stačila pokrmy snášeti. Nestačil jsem mu dodávati. Ros. K svědomí můž pohoniti kdy kdo chce, co by jemu jediné mohli svědkové s.přijíti aneb přijeti k svědomí. Vl. zř. 23. Živí umrlých nastačichu hřiesti (sepelire). BO. — nač. Má toliko vzíti, jakžby úrok na právo stané stačil. O. z D. — komu čím. Jede voják s velkým spě-
chem, kůň mu sotva stačí dechem. Sš. Bs. 95. — jak. Že by vyznávání Krista bez přidání se k církvi stačilo. Sš. I. 110. Stáčka, y, f., stáčení, der Abzug, das
Fassen. S. vína, piva. Us. Šp., Suk. Dnes máme s-ku. — S., vytáčka, stáčky, pl. = špatnější pivo, víno, které pod čepem v ná- dobe se nadržuje, podčepky, der Zapfenwein. Jg. — S., das Schürl den Leim von den Leimspindeln abzunehmen. Us. Puch. Stadař, e, m. = pastýř, skoták, der Rind-
viehhirt. Slov. Stadáreň, rně, f. = stadárna. Slov.
Stadařiti, il, ení, grösseres Vieh hüten.
Slov. Stadařka, y, f., die Rindviehhüterin. Slov.
Bern. Stadárna, y, f. = pastviště skotu, die
Rindviehweide. Slov. Bern. Vz Stadáreň. Stadařský = skotácký, dem Rindvieh-
hirten zuständig. Slov. Stadařství, n., die Rindviehhütung. Slov.
Bern. Stádce, vz Stádo.
Stadenka, y, f., něm. Stauding, ves v Opav-
sku. S. N. Stadice, e, f., ves v Čech. u Teplice. Vz
S. N., Tk. I. 54., 465. Stadický. Libuše za manžela pojala Pře-
mysla S-kého. Šb. Stadi-um, a, n., z řec, hon, míra, 125
kroků, die Lauf-, Rennbahn. Rk. — S., jistá doba v rozvoji nějaké události, nějakého stavu, zvl. nemoci, die Verlaufzeit. Stadia, něm. Stadel, samota u Turnova.
Stadlec, delce, m., něm. Stahletz, městys
v Táborsku. Vz S. N. Stádliti, il, ení = na stádle zůstávati,
býti, am Standort (des Weidviehes) sein, sich aufhalten. Slov. Plk. Stádlo, a, n., na Slov. = stavadlo, kde
stádo stává, der Standort der Heerde: 2. sta- vadlo rybářské, der Standort der Fischer; 3. místo milíře, der Meilerplatz. Plk. — S., něm. Stadl, ves u Šternberka na Mor. PL. — S., v horn., der Zugstock. Šp.
Stádně = stádem, v množství, houfně. S. se valili, heerden-, schar-, haufenweise. Kom.
Jak včely se hrnou stádně. Koll. Stádní, Heerd-, Heerden-. S. býk, V.,
kůň. Koc. Stádník, a, m., stádní býk, der Zucht-
stier. D. — S., stádní kůň, das Ross (aus einer Heerde genommen). Ros. |
Stádný = stádní. S. místo, Pulk., býk
(stádník). Reš. S. brána (gregis); Ber se po sledu stádném. BO. — S. = bohatý na stáda, heerdenreich. Zlob. Stádo, a, stádce, e, stádečko, a, n.. die
Heerde, der Haufe. Stádce, gt. pl. stádec. Bž. 100. S. dobytka, V., volů, koní, oslů, ovcí, koz; nevlastně s. husí, kachen, pávů, ptáků, koroptví atd. Us. U ptáků: hejno. Šp. Stáda skotová. BO. Stáda hnachu. BO. V stádu ovce vyhnati. Alx. Jak s. běží překládati v němčinu. Kos. Ol. J. 53. Stá- dami letěli špačkové od nás. U Žamb. Dbv. Pásti svěřené sobě s. Sš. Ob. 228. S. správně opatrovati. Ib. Neb mi mého pastýře bil u stáda. Půh. I. 284. Měl jsem mnohá stáda hovad a ovcí; Ukaž mi, kde velíš pásti ovce svého s-a, neb ty jsi sám pastýř dobrý. Hus I. 282., III. 16. Stádo husí, stádo ovec, chodí, maměnko, za mnú vdovec; S. husí, s. káčat, mosíš, vdovečku, dalej kráčat; Pa- stýř žene tamto s. s hory vrškem dolů; Ješčes, děvečko, hrubě mlada, zajmi kravičky, žeň do stada, zajmi moje mezi svoje, možu być to všecky tvoje; Dyž půjdu za stadem, ple- sknu si tatarem; Pomož pan Bůh, mala kra- varečko. pasalas mi dvě leta stadečko. Sš. P. 199.; 297., 340., 483., 551. (Tč.). Nechá s. stádem. D. S-do ovcí vlku poručiti. V. Není dobře stáda vlku poručiti. D. Jaký pastýř, takové s. V. Co se ze stáda mla- dých plodí, ku stádu náleží. Pr. Lepší s. je- lenů pod vůdcem lvem nežli stádo lvů pod vůdcem jelenem. Lb. — S. lidí — hromada, zástup, die Horde, Schaar, der Schwarm. V. — Stádem = stádně. V. Stádem se přihr- nouti, přijíti. Us. Stádovník, a, m. = stadař. Slov.
Štáclovný = stádný. Slov.
Stádový, Heerden-. S. chlév, caula gre-
gum. BO. Stafellit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 129.
Stafette, obyč. štafeta, y, f., mimořádný
posel jízdný, reitender Eilbote. Rk. Staffage, obyč. stafáž, e, f., v malbě kra-
jin rozličné lidské i zvířecí postavy, jakéž umělec uvádí k oživení obrazu. Die Staffage, Auszierung eines Gemäldes mit Figuren. S. N. Staffirovati, vykrášliti, vyšňořiti, aus-
zieren, aufputzen, staffiren. Rk. Stafylom, u, m., staphyloma. Nz. lk.
Stagira, gt. Stagir, pl., n., nebo Stagir-us,
a, m., město v Makedonii. — Stagiřan, a, m. — Stagirský. Stagnace, e, f. (z lat. stagnum, bahno),
zástava, váznutí (jako v bahně), nehýbáni se z místa, der Stillstand, die Stagnation. S. N. Stah, u, m. = stáhnutí, stažení, die Kon-
traktion. Šp. Staha, y, f., liga, zastr. Zlob.
Stahák, u, m., vz Přidrž. — S., oprátka,
das Leitseil. Slov. Koll. Stáhala, y, m., osob. jm. Šd.
Stahaný od práce, abgerackert, abstra-
pizirt. Dch. — čím: prací. Stahati, vz Stáhnouti.
Sťahel, hlu, m., der Ziegel. Slez. Šd.
Sťahlav, a, m., osob. jrn. Vz Šťáhlav.
|
||
|
|||
Předchozí (618)  Strana:619  Další (620) |