619

jest v smrtedlnosti. Hus I. 314. — komu
v čem. Koni v běhu s. Ros. S. někomu v da-
rech. Dch. — za kým. S. za ním nemůže.
Kom. — k čemu. K tomu jeho síla nestačí.
Sych. K tomu 10 let nestačí. Statek k za-
placení nestačí. Chč. 450. Sám nemohu ke
všemu s.; Jedny ruce k tomu nestačí. Us.
Šd. — s infinit. Pass. Potrhati se mohu,
abych stačila pokrmy snášeti. Nestačil jsem
mu dodávati. Ros. K svědomí můž pohoniti
kdy kdo chce, co by jemu jediné mohli
svědkové s.přijíti aneb přijeti k svědomí.
Vl. zř. 23. Živí umrlých nastačichu hřiesti
(sepelire). BO. — nač. Má toliko vzíti,
jakžby úrok na právo stané stačil. O. z D.

— komu čím. Jede voják s velkým spě-
chem, kůň mu sotva stačí dechem. Sš. Bs.
95. — jak. Že by vyznávání Krista bez
přidání se k církvi stačilo. Sš. I. 110.

Stáčka, y, f., stáčení, der Abzug, das
Fassen. S. vína, piva. Us. Šp., Suk. Dnes
máme s-ku. — S., vytáčka, stáčky, pl. =
špatnější pivo, víno, které pod čepem v ná-
dobe se nadržuje, podčepky, der Zapfenwein.
Jg. — S., das Schürl den Leim von den
Leimspindeln abzunehmen. Us. Puch.

Stadař, e, m. = pastýř, skoták, der Rind-
viehhirt. Slov.

Stadáreň, rně, f. = stadárna. Slov.

Stadařiti, il, ení, grösseres Vieh hüten.
Slov.

Stadařka, y, f., die Rindviehhüterin. Slov.
Bern.

Stadárna, y, f. = pastviště skotu, die
Rindviehweide. Slov. Bern. Vz Stadáreň.

Stadařský = skotácký, dem Rindvieh-
hirten zuständig. Slov.

Stadařství, n., die Rindviehhütung. Slov.
Bern.

Stádce, vz Stádo.

Stadenka, y, f., něm. Stauding, ves v Opav-
sku. S. N.

Stadice, e, f., ves v Čech. u Teplice. Vz
S. N., Tk. I. 54., 465.

Stadický. Libuše za manžela pojala Pře-
mysla S-kého. Šb.

Stadi-um, a, n., z řec, hon, míra, 125
kroků, die Lauf-, Rennbahn. Rk. — S., jistá
doba v rozvoji nějaké události, nějakého
stavu, zvl. nemoci, die Verlaufzeit.

Stadia, něm. Stadel, samota u Turnova.

Stadlec, delce, m., něm. Stahletz, městys
v Táborsku. Vz S. N.

Stádliti, il, ení = na stádle zůstávati,
býti, am Standort (des Weidviehes) sein,
sich aufhalten. Slov. Plk.

Stádlo, a, n., na Slov. = stavadlo, kde
stádo stává, der Standort der Heerde: 2. sta-
vadlo rybářské, der Standort der Fischer;
3. místo milíře, der Meilerplatz. Plk. — S.,
něm. Stadl, ves u Šternberka na Mor. PL.

— S., v horn., der Zugstock. Šp.
Stádně = stádem, v množství, houfně. S.

se valili, heerden-, schar-, haufenweise. Kom.
Jak včely se hrnou stádně. Koll.

Stádní, Heerd-, Heerden-. S. býk, V.,
kůň. Koc.

Stádník, a, m., stádní býk, der Zucht-
stier. D. — S., stádní kůň, das Ross (aus
einer Heerde genommen). Ros.

Stádný = stádní. S. místo, Pulk., býk
(stádník). Reš. S. brána (gregis); Ber se po
sledu stádném. BO. — S. = bohatý na
stáda, heerdenreich. Zlob.

Stádo, a, stádce, e, stádečko, a, n.. die
Heerde, der Haufe. Stádce, gt. pl. stádec.
Bž. 100. S. dobytka, V., volů, koní, oslů,
ovcí, koz; nevlastně s. husí, kachen, pávů,
ptáků, koroptví atd. Us. U ptáků: hejno. Šp.
Stáda skotová. BO. Stáda hnachu. BO.
V stádu ovce vyhnati. Alx. Jak s. běží
překládati v němčinu. Kos. Ol. J. 53. Stá-
dami letěli špačkové od nás. U Žamb. Dbv.
Pásti svěřené sobě s. Sš. Ob. 228. S. správně
opatrovati. Ib. Neb mi mého pastýře bil
u stáda. Půh. I. 284. Měl jsem mnohá stáda
hovad a ovcí; Ukaž mi, kde velíš pásti ovce
svého s-a, neb ty jsi sám pastýř dobrý.
Hus I. 282., III. 16. Stádo husí, stádo ovec,
chodí, maměnko, za mnú vdovec; S. husí,
s. káčat, mosíš, vdovečku, dalej kráčat; Pa-
stýř žene tamto s. s hory vrškem dolů; Ješčes,
děvečko, hrubě mlada, zajmi kravičky, žeň
do stada, zajmi moje mezi svoje, možu być
to všecky tvoje; Dyž půjdu za stadem, ple-
sknu si tatarem; Pomož pan Bůh, mala kra-
varečko. pasalas mi dvě leta stadečko. Sš.
P. 199.; 297., 340., 483., 551. (Tč.). Nechá
s. stádem. D. S-do ovcí vlku poručiti. V.
Není dobře stáda vlku poručiti. D. Jaký
pastýř, takové s. V. Co se ze stáda mla-
dých plodí, ku stádu náleží. Pr. Lepší s. je-
lenů pod vůdcem lvem nežli stádo lvů pod
vůdcem jelenem. Lb. — S. lidí — hromada,
zástup, die Horde, Schaar, der Schwarm. V.
— Stádem = stádně. V. Stádem se přihr-
nouti, přijíti. Us.

Stádovník, a, m. = stadař. Slov.

Štáclovný = stádný. Slov.

Stádový, Heerden-. S. chlév, caula gre-
gum. BO.

Stafellit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 129.

Stafette, obyč. štafeta, y, f., mimořádný
posel jízdný, reitender Eilbote. Rk.

Staffage, obyč. stafáž, e, f., v malbě kra-
jin rozličné lidské i zvířecí postavy, jakéž
umělec uvádí k oživení obrazu. Die Staffage,
Auszierung eines Gemäldes mit Figuren.
S. N.

Staffirovati, vykrášliti, vyšňořiti, aus-
zieren, aufputzen, staffiren. Rk.

Stafylom, u, m., staphyloma. Nz. lk.

Stagira, gt. Stagir, pl., n., nebo Stagir-us,
a, m., město v Makedonii. — Stagiřan, a,
m. — Stagirský.

Stagnace, e, f. (z lat. stagnum, bahno),
zástava, váznutí (jako v bahně), nehýbáni
se z místa, der Stillstand, die Stagnation.
S. N.

Stah, u, m. = stáhnutí, stažení, die Kon-
traktion. Šp.

Staha, y, f., liga, zastr. Zlob.

Stahák, u, m., vz Přidrž. — S., oprátka,
das Leitseil. Slov. Koll.

Stáhala, y, m., osob. jm. Šd.

Stahaný od práce, abgerackert, abstra-
pizirt. Dch. — čím: prací.

Stahati, vz Stáhnouti.

Sťahel, hlu, m., der Ziegel. Slez. Šd.

Sťahlav, a, m., osob. jrn. Vz Šťáhlav.