620

Stáhlosť, i, f., die Strackheit. Jg.
Stáhlý = natažený, rovný, gerad, strack.

Stáhnouti (zastr. stáhnouti), ul, ut, uti;
(stahu, zastr.), stáhl, stažen, ení (zastr. stěhu,
stěžen, ení), stáhati, stahovati — táhna spo-
jiti, shromážditi, zusammen-, einziehen ; utá-
hnouti, svázati, zusammen- o. eng an ein-
ander ziehen ; skrátiti, zusammenziehen; dolů
stáhnouti, tažením sundati, herab-, herunter-,
nieder-, abziehen; odvrátiti, abziehen, ab-
wenden; stočiti, abziehen, abzapfen; vztá-
hnouti, strecken, ausstrecken; utahati, ab-
rackern, abmüden; se = stěsnati se v užší
místo, sich zusammenziehen; utahovati se,
sich zusammenziehen, eng binden; v jedno
místo se scházeti, sich zusammenziehen, sich
sammeln; dolů sjíti táhna se, sich herab-
o. herunterziehen, sich erstrecken. Jg. —
co, koho: lid, vojsko (shromážditi), Ros.;
nohu, ruku, prst (skrčiti), čelo (svraštiti),
uzel (stáhnouti); knihy, řeč (skrátiti); pivo,
víno (stočiti); koně, zajíce (odříti); dobytek
(utahati); kůži, ruku (lépe: vztáhnouti. Jg.).
Us. Kyselina hubu stahuje. Bázeň prsy sta-
huje. S. punčochy, boty (zouti), Us., stře-
více. V. S. kliku (ú dveří), Us Všk., pokoj
stáhnouti (zamésti). U Chrud. Brv. Stahuje
mne to. Us. Šd. Ras pár valášku stáhne.
Sš. P. 483. S. boky (mučiti). Bdl. Stáhni
larvu, uzříš šalbu. Prov. Jg. — co, se kam.
Něco do hromady s. V. Vodu do rybníka.
Vys. Stáhli jsme se v zimě do jednoho po-
koje. Jg. Víno, pivo do láhví. D., Šp., Ml.
S. něco v hromadu. V. Vojsko v ta místa
se stahuje. Us. Stáhni klobouček na oči.
Er. P. 154. Stáhni si čepici přes uši. Us.
Šd. Vojsko k městu se stahuje. Us. Ostrov
se až na druhý břeh stahuje (lépe: vzta-
huje. Jg.). Bern. V ohlavy líci jich (koní)
stiehni. Z. wit. 31. 9. — co, koho, se čím
(odkud): něco provazem, sud obručemi,
sukni pásem, koně opratí (utáhnouti, při-
táhnouti), dobytek prací (utahati), Us., ohněm
vodu s něčeho s. (vypařiti, destillovati), vodu
alembíkem. Vys. Hřiech ihned Lucipera těž-
kostí svú stáhl jest s miesta najvyššího
do najnižšího pekla. Hus I. 114. Nohy mě
bolejí, jakoby je provazem stáhl. Us. Dch.
— co, se odkud: prsten s prstu, Us., pe-
čeni s Rožně. L. Voda se s té výšiny stáhla
(stekla). Us. S. někoho s lůžka. Us. Sd.
Stáhni to se střechy atd. Šd. Pýcha stáhla
duchy s nebe. Sš. Bs. 15. Hospodár dobrý
čeládku od zlého sťahuje a čo komu za po-
trebné, pilně opatruje. Mor. Té. Klíč se
dveří s. Us. Dch. — co komu: boty, ka-
bát, Ros., kůži. Us. — co, koho z čeho:
někoho z kůže, D., pivo (ze sudu, Us.),
z kvasnic, V., vodu z rybníka. Když ťa ze
zlého stahují, nemáš sa hnevať. Mor. Tč.
To, z čeho jiných stahuješ, sám nechtěj ro-
biť. Mor. Tč. — co, koho kde. Dal ho na
rebríku s. (natáhnouti). V. V dolu stahovati
(kompasem měřiti, markscheiden). Vys Voj-
sko u města se s-lo. Us. — se kdy. Dřevo
V Horku, kůže v studenu se stahuje. Us.
Zvěř se před bouřkou stahuje. Jg. — se.
Vz na hoře. Dívka se stahuje, aby útlá byla.
Us. Vojsko se stahuje (shromažďuje). Ros.

Oblaky se stahují, bude pršeti. Us. — co,
se k čemu (kdy). Mužstvo ke dni ozná-
menému k popisu se stahuje. Zříz. sněm.
St. skl. — jak (dlouho). Stáhne se to do
večera (es wird sich verziehen), než tam
dojedeme. Us. Sd. S. koho za nohy. Koll.
I. 158.

Stáhnuté, staženě = krátce, stručné,
zusammengezogen, kurz, im kurzen Begriff.
Jg.

Stáhnutí, n., das Zusammen-, Herab-,
Abziehen. S. kůže, die Abhäutung. Šp. S.
měchem, die Abstreifung mit dem Blasen-
balg. Šp.

Stáhnutý, stažený, zusammen-, herab-,
abgezogen, abgestreift, abgebalgt, abgehäutet.
S. kůže, pivo, víno atd. Vz Stáhnouti.

Stahovací kleště, die Spannzange. D.

Stahovač, e, m. = stahující, der Zusam-
men-, Abzieher-. Jg. — S., náčiní bednářské
k stahování sudů, das Schlagband. D. —
S., sval k stahování sloužící, flexor. Ssav.
65. — S., u vozu, u prostřed řetěz stahu-
jící, die Spannkette. Us.

Stahovačka, y, f., která něco stahuje,
die Zusammen-, Abzieherin. Jg. - S., stuha,
oprátka, zděř atd. k stahování něčeho, das
Ziehband. D.

Stahovadlo, a, n., das Hängezeug, v horn.
Hř.

Stahovák, u, m., čásť vozu k stahování
fasuňku. S. přední a zadní. Us. Hk. — S.
u bednářů, der Fasszug. Skv., Šp. — S.,
nůž k stahování, das Abhäutungsmesser. Sp.

Stahování, n. S. (contraktio) jmenuje se
ve zvukosloví zákon, podlé kterého dvě neb
tři sousedící slabiky v jednu splývají; děje
se tím způsobem, že se pomezní jich sou-
hlásky vysouvají a zbylé samohlásky bud!
v náležitou dvojhlásku n. dlouhou samo-
hlásku slučují, bud jedna z nich též se vy-
sune a druhá náhradou dlouží. Tak na př.
z řec. trojslabičného ú |- t |- óai vysutím
» učiněno Iv |- * \ <xi a stažením t -4- «t —
dvojslabičné kvy. V češtině stal se zákon
tento pravidlem skoro bez výjimky zvláště
tam, kde j mezi dvěma samohláskami stojí:
tu se nejprve j beze stopy vysulo, pak
předcházející samohláska seslabovala, až ko-
nečně také zmizela jsouc takřka vsáknuta
do samohlásky následující, která pojavši ji
do sebe stala se dlouhou a jen někdy tak
dalece vlivu jejímu podlehla, že od ní buď
změkla neb stvrdla. Tak vyvíjela se ku př.
slabaja - slabaa — slabá, slabъ-ji — slabъi —
slabý; božaja (= bohjaja) — božaa (= boh-
jaa) — božá (bohjá) — boží. Čeština stáhla
tímto způsobem jednak mnoho kmenův a
jednak mnoho koncovek ohýbacích a roz-
různila se tím znamenitě od ostatních ja-
zyků slovanských. Příklady stažených kmenů
jsou: bázeň m. bojazeň, kázeň m. kajazeň,
pás m. pojas, lázeň m. lijazeň, státi m. sto-
jatí, vláti m. vlajati, vévoda m. vojevoda atd.
(Souhláska pomezní se samohláskou prvou
se odsula. Vz Gb. Hl. 128.). Koncovek ohý-
bacích dotklo se toto s. ve sklonění zájmeném,
smíšeném, jmenném a v časování. Tak moje,
tvoje, svoje ve středním rodu a skláněné dle
toho dvoje, troje staženo v: mé, tvé, své.