Předchozí (619)  Strana:620  Další (621) |
|
|||
620
|
|||
|
|||
Stáhlosť, i, f., die Strackheit. Jg.
Stáhlý = natažený, rovný, gerad, strack. Stáhnouti (zastr. stáhnouti), ul, ut, uti;
(stahu, zastr.), stáhl, stažen, ení (zastr. stěhu, stěžen, ení), stáhati, stahovati — táhna spo- jiti, shromážditi, zusammen-, einziehen ; utá- hnouti, svázati, zusammen- o. eng an ein- ander ziehen ; skrátiti, zusammenziehen; dolů stáhnouti, tažením sundati, herab-, herunter-, nieder-, abziehen; odvrátiti, abziehen, ab- wenden; stočiti, abziehen, abzapfen; vztá- hnouti, strecken, ausstrecken; utahati, ab- rackern, abmüden; se = stěsnati se v užší místo, sich zusammenziehen; utahovati se, sich zusammenziehen, eng binden; v jedno místo se scházeti, sich zusammenziehen, sich sammeln; dolů sjíti táhna se, sich herab- o. herunterziehen, sich erstrecken. Jg. — co, koho: lid, vojsko (shromážditi), Ros.; nohu, ruku, prst (skrčiti), čelo (svraštiti), uzel (stáhnouti); knihy, řeč (skrátiti); pivo, víno (stočiti); koně, zajíce (odříti); dobytek (utahati); kůži, ruku (lépe: vztáhnouti. Jg.). Us. Kyselina hubu stahuje. Bázeň prsy sta- huje. S. punčochy, boty (zouti), Us., stře- více. V. S. kliku (ú dveří), Us Všk., pokoj stáhnouti (zamésti). U Chrud. Brv. Stahuje mne to. Us. Šd. Ras pár valášku stáhne. Sš. P. 483. S. boky (mučiti). Bdl. Stáhni larvu, uzříš šalbu. Prov. Jg. — co, se kam. Něco do hromady s. V. Vodu do rybníka. Vys. Stáhli jsme se v zimě do jednoho po- koje. Jg. Víno, pivo do láhví. D., Šp., Ml. S. něco v hromadu. V. Vojsko v ta místa se stahuje. Us. Stáhni klobouček na oči. Er. P. 154. Stáhni si čepici přes uši. Us. Šd. Vojsko k městu se stahuje. Us. Ostrov se až na druhý břeh stahuje (lépe: vzta- huje. Jg.). Bern. V ohlavy líci jich (koní) stiehni. Z. wit. 31. 9. — co, koho, se čím (odkud): něco provazem, sud obručemi, sukni pásem, koně opratí (utáhnouti, při- táhnouti), dobytek prací (utahati), Us., ohněm vodu s něčeho s. (vypařiti, destillovati), vodu alembíkem. Vys. Hřiech ihned Lucipera těž- kostí svú stáhl jest s miesta najvyššího do najnižšího pekla. Hus I. 114. Nohy mě bolejí, jakoby je provazem stáhl. Us. Dch. — co, se odkud: prsten s prstu, Us., pe- čeni s Rožně. L. Voda se s té výšiny stáhla (stekla). Us. S. někoho s lůžka. Us. Sd. Stáhni to se střechy atd. Šd. Pýcha stáhla duchy s nebe. Sš. Bs. 15. Hospodár dobrý čeládku od zlého sťahuje a čo komu za po- trebné, pilně opatruje. Mor. Té. Klíč se dveří s. Us. Dch. — co komu: boty, ka- bát, Ros., kůži. Us. — co, koho z čeho: někoho z kůže, D., pivo (ze sudu, Us.), z kvasnic, V., vodu z rybníka. Když ťa ze zlého stahují, nemáš sa hnevať. Mor. Tč. To, z čeho jiných stahuješ, sám nechtěj ro- biť. Mor. Tč. — co, koho kde. Dal ho na rebríku s. (natáhnouti). V. V dolu stahovati (kompasem měřiti, markscheiden). Vys Voj- sko u města se s-lo. Us. — se kdy. Dřevo V Horku, kůže v studenu se stahuje. Us. Zvěř se před bouřkou stahuje. Jg. — se. Vz na hoře. Dívka se stahuje, aby útlá byla. Us. Vojsko se stahuje (shromažďuje). Ros. |
Oblaky se stahují, bude pršeti. Us. — co,
se k čemu (kdy). Mužstvo ke dni ozná- menému k popisu se stahuje. Zříz. sněm. St. skl. — jak (dlouho). Stáhne se to do večera (es wird sich verziehen), než tam dojedeme. Us. Sd. S. koho za nohy. Koll. I. 158. Stáhnuté, staženě = krátce, stručné,
zusammengezogen, kurz, im kurzen Begriff. Jg. Stáhnutí, n., das Zusammen-, Herab-,
Abziehen. S. kůže, die Abhäutung. Šp. S. měchem, die Abstreifung mit dem Blasen- balg. Šp. Stáhnutý, stažený, zusammen-, herab-,
abgezogen, abgestreift, abgebalgt, abgehäutet. S. kůže, pivo, víno atd. Vz Stáhnouti. Stahovací kleště, die Spannzange. D.
Stahovač, e, m. = stahující, der Zusam-
men-, Abzieher-. Jg. — S., náčiní bednářské k stahování sudů, das Schlagband. D. — S., sval k stahování sloužící, flexor. Ssav. 65. — S., u vozu, u prostřed řetěz stahu- jící, die Spannkette. Us. Stahovačka, y, f., která něco stahuje,
die Zusammen-, Abzieherin. Jg. - S., stuha, oprátka, zděř atd. k stahování něčeho, das Ziehband. D. Stahovadlo, a, n., das Hängezeug, v horn.
Hř. Stahovák, u, m., čásť vozu k stahování
fasuňku. S. přední a zadní. Us. Hk. — S. u bednářů, der Fasszug. Skv., Šp. — S., nůž k stahování, das Abhäutungsmesser. Sp. Stahování, n. S. (contraktio) jmenuje se
ve zvukosloví zákon, podlé kterého dvě neb tři sousedící slabiky v jednu splývají; děje se tím způsobem, že se pomezní jich sou- hlásky vysouvají a zbylé samohlásky bud! v náležitou dvojhlásku n. dlouhou samo- hlásku slučují, bud jedna z nich též se vy- sune a druhá náhradou dlouží. Tak na př. z řec. trojslabičného ú |- t |- óai vysutím » učiněno Iv |- * \ <xi a stažením t -4- «t — dvojslabičné kvy. V češtině stal se zákon tento pravidlem skoro bez výjimky zvláště tam, kde j mezi dvěma samohláskami stojí: tu se nejprve j beze stopy vysulo, pak předcházející samohláska seslabovala, až ko- nečně také zmizela jsouc takřka vsáknuta do samohlásky následující, která pojavši ji do sebe stala se dlouhou a jen někdy tak dalece vlivu jejímu podlehla, že od ní buď změkla neb stvrdla. Tak vyvíjela se ku př. slabaja - slabaa — slabá, slabъ-ji — slabъi — slabý; božaja (= bohjaja) — božaa (= boh- jaa) — božá (bohjá) — boží. Čeština stáhla tímto způsobem jednak mnoho kmenův a jednak mnoho koncovek ohýbacích a roz- různila se tím znamenitě od ostatních ja- zyků slovanských. Příklady stažených kmenů jsou: bázeň m. bojazeň, kázeň m. kajazeň, pás m. pojas, lázeň m. lijazeň, státi m. sto- jatí, vláti m. vlajati, vévoda m. vojevoda atd. (Souhláska pomezní se samohláskou prvou se odsula. Vz Gb. Hl. 128.). Koncovek ohý- bacích dotklo se toto s. ve sklonění zájmeném, smíšeném, jmenném a v časování. Tak moje, tvoje, svoje ve středním rodu a skláněné dle toho dvoje, troje staženo v: mé, tvé, své. |
||
|
|||
Předchozí (619)  Strana:620  Další (621) |