622

Stajnový = stajní, Stall-.

Stájný, Stall-. S. krmení (opak: pastva).
Ehr.

Stájový, Stall-. S. koště, svítilna. Šp.

Staju == stanu.

Sták, u, m. = dostatečná známka na vy-
svědčení, genügend. Mám z latiny s-ka. Us.
na Mor. Dbr.

Stáknouti, knul a kl, utí, dostáknouti =
stačiti, reichen, genug sein. Stákne-li ta lať?
Us. u Petrovic. Dch.

Stakory, dle Dolany, něm. Stakor. S.
horní a dolní, vsi u Ml. Bolesl.

Stakový, ein solcher. I ozval se Barvínek:
Staková stakoucí kurvo! Svěd. 1569.

Stakovy paseky, několik domků u Zlína.
PL.

Stakra = sakra, citosl. S. do toho! Sta-
kramencký chlap! Ty stakramente stakra-
mencký! Stakraholde stakraholcký! Us. Šd.

Stakten, u, m. = mirra. Hus III. 54.

Stalagma, řec, kapka.

Stalagmit, u, m., vz Stalaktit. Schd. II. 82.

Stalaktit, u, m., z řec, krápník (kámen),
kapalín, der Tropfstein, Stalaktit, útvar ne-
rostný visící se stěn jeskyň vápenitých;
stalagmity jsou kapalíny na půdě jeskyň.
Vz S. N.

Stalaktitické couky. Vz S. N., Schd.
II. 82.

Stálce, e, m. Nazýval se s-cem, stojcem
či stojícím, 6 tótÚQ. Sš. Sk. 97.

Stále == pořád, immer, beständig. Co stále
pamatovati chceme, na to se často rozpo-
mínáme. Kom. V Boha stále doufati. Flav.
Budeš-li s. zde bojovati, chce ti Bůh za to
korunu dáti; A já mezi panny nesmím, s.
si na tebe myslím; Já se s. trápit musím.
Sš. P. 73., 167., 380. (Tě.).

Stalé, vz Staný.

Stálec, lce, m., gerascanthus, rostl. Rstp.
1103. — S., stálý odběratel, stiitiger Ab-
nehmer. Dch. S-ci = spolek ku mravní a
hmotné podpoře české literatury. Od r. 1844?
— S., něm. Stahletz, ves u Bernardic. PL.

Stálice, e, f., stálá hvězda, Krok., hvězda
vlastním světlem svítící a vzájemnou polohu
svou na obloze patrně neměnící (zdlouha
se dále pohybujíc), der Fixstern. Vz více
v S. N.

Stáličký, vz Stálý.

Stáličnosť, i, f., die Fixsternheit. Tm.

Stáličný, od stálice, Fixstern-, S. světlo.
Astr. 162.

Stalkov, a, m., něm. Stallek, ves u Dačic
na Mor. PL.

Stáloběžec, žce, m., der Dauerläufer.
Dch.

Stáloblizník, u, m., podophyllum, rostl,
makovitá. Rostl. I. a. 230.

Stálokryt, u, m., baeckea, die Bäckee.
Rostl. 589.

Stálokvět, u, m., cylista, rostl, vikvo-
vitá. Rostl. a. I. 230.

Stálokvětný, stets blühend.

Stálolistý. S. n. vždy zelené rostliny,
plantae sempervirentes, immergrüne Pflanzen.
Kk. 26.

Stálooděnec, nce, m., sorocephalus, rostl,
stříbrncovitá. Rostl. I. a. 235.

Stáloplevník, u, m., serruria. Rostl. I.
a. 235.

Stálosť, i, f. = ustavičnost, trvalost, die
Beständigkeit, Stabilität, Dauer, Stetigkeit,
Unveränderlichkeit. V počestném úmysle
pevně zůstati s-osť jest. Kom. U veliké s-ti
státi. V. Posud ve své váze a stálosti trvá.
Sych. Ta věc nebude míti s-ti. Us. Jako
země má s. pevnú, že stojí, jak jí Bóh při-
kázal . . . Hus II. 76. S. počasí. Dch. S. kře-
sťanská (vytrvalá křesťanská trpělivost', die
Standhaftigkeit). MP. 84. Co nemá stálosti,
nemávej (nemívej) v milosti. Mor. Tč. S. a
ustavičnost' lásky jest taková, že, by i všecky
jiné věci zahynuly, ona však zůstává ve své
celosti. Žer. 310. Prvá prosba ukazuje viery
stálosť. Hus I. 356. — čeho. Stálosť mysli.
V. — v čem: u víře, v dobrém. Zlob. —
na čem. Přílišná s. na svém. V. — při
čem. Maje známosť o vaší stálosti při do-
brém. Žer. 319.

Stálotec, tce, m., nerost, der Yttrocernit.
Miner. 155.

Stalý, který se stal n. přihodil, sběhlý,
učiněný. S. místo: stalý se, geschehen. Stalá
věc. V. Poznamenání věcí před námi, s-ých.
V. V nešťastnou hodinu stalý. V. Úsudků
společným usnešením (čím) stalých zpět
táhnouti neslušné jest. Kom. Pro nějaký
skutek od něho stalý. Br. Zázrak na Hodi-
nách stalý. Br. Paměti věcí stalých po-
znamenati. V. Kteréžkoli budú věci stalé
v skutku nebo v řeči, tajněť poviemy v ko-
moře. Smil 1408. Věc stalou bez přemyšlo-
vání řeči soudci sprostně vypraviti. CJB.
407. K věcem stalým darmo jest mnoho
mluviti. Ros. Tlachač stalé i nestalé věci
tlampe. Kom. — Právo s. (vz Stanný), das
Contumazrecht. Zříz. Ferd.

Stálý, stáličký = stojící pevně, trvalý,
jistý, ustavičný, beständig, dauerhaft, stand-
haft, fest, beharrlich, fix, ständig, stät. V. S.
přátelství, předsevzetí, mysl. V., důchod,
Har., plat (určitý). Boč., svátky (které ji-
stého dne měsíce se světí), počasí, deště,
větrové, krok, pokoj, teplo, srovnalosť, Stč.
Alg. 89., hospůdka, das Stammhäuschen,
Dch., hlídky, ležení (Standlager), Čsk., plyn
(incoěrcibles G.), Nz., hosť, bydlo, zvěř (místa
neměnící, das Standwild, Šp.), Us., vojsko
(stehend), pomoc, trvalosť, byt (Standquar-
tier), cena (fix), obecenstvo (Stammpublikum),
divadlo (stehende Bühne), vojenský soud
(ständig), zdraví, stůl (v hostinci, Stamm-
tisch), pták (Standvogel); býti na stálé vě-
domosti (auf dem Laufenden sein); v s-lé
paměti něco míti. Dch. Stálé právo, vz
Právo. S. kladka, fixe Rolle, barva, síla
(konstant), jistina (stehendes Kapital), vý-
stava (permanent), teplota (konstant), nemoc
(habituell), zákazník (feste Kundschaft), vý-
raz (stehender Ausdruck). Šp., Nz. lk., Nz.
Přeji vám s-lého zdraví. Dch. S. jako múr,
zeď, hrad, Mt. S., jako hvězda severu. Dch.
S. jako pavučina na větru a pěna na vodě.
NB., Bart. Není ve stálé kůži (o churavém).
Us. Dbv. Peníze mají ve stálém běhu býti.
Us. S. zub (řadovací), Ja., země (pevná), Har.,
hvězda. Kom., zdraví (trvanlivé), věrnosť,
Kom., neduh (ustavičný). Ja. Déšť ranní ne-



	622

	Stajnový = stajní, Stall-. Stájný, Stall-. S. krmení (opak: pastva). Ehr. Stájový, Stall-. S. koště, svítilna. Šp. Staju == stanu. Sták, u, m. = dostatečná známka na vy- svědčení, genügend. Mám z latiny s-ka. Us. na Mor. Dbr. Stáknouti, knul a kl, utí, dostáknouti = stačiti, reichen, genug sein. Stákne-li ta lať? Us. u Petrovic. Dch. Stakory, dle Dolany, něm. Stakor. S. horní a dolní, vsi u Ml. Bolesl. Stakový, ein solcher. I ozval se Barvínek: Staková stakoucí kurvo! Svěd. 1569. Stakovy paseky, několik domků u Zlína. PL. Stakra = sakra, citosl. S. do toho! Sta- kramencký chlap! Ty stakramente stakra- mencký! Stakraholde stakraholcký! Us. Šd. Stakten, u, m. = mirra. Hus III. 54. Stalagma, řec, kapka. Stalagmit, u, m., vz Stalaktit. Schd. II. 82. Stalaktit, u, m., z řec, krápník (kámen), kapalín, der Tropfstein, Stalaktit, útvar ne- rostný visící se stěn jeskyň vápenitých; stalagmity jsou kapalíny na půdě jeskyň. Vz S. N. Stalaktitické couky. Vz S. N., Schd. II. 82. Stálce, e, m. Nazýval se s-cem, stojcem či stojícím, 6 tótÚQ. Sš. Sk. 97. Stále == pořád, immer, beständig. Co stále pamatovati chceme, na to se často rozpo- mínáme. Kom. V Boha stále doufati. Flav. Budeš-li s. zde bojovati, chce ti Bůh za to korunu dáti; A já mezi panny nesmím, s. si na tebe myslím; Já se s. trápit musím. Sš. P. 73., 167., 380. (Tě.). Stalé, vz Staný. Stálec, lce, m., gerascanthus, rostl. Rstp. 1103. — S., stálý odběratel, stiitiger Ab- nehmer. Dch. S-ci = spolek ku mravní a hmotné podpoře české literatury. Od r. 1844? — S., něm. Stahletz, ves u Bernardic. PL. Stálice, e, f., stálá hvězda, Krok., hvězda vlastním světlem svítící a vzájemnou polohu svou na obloze patrně neměnící (zdlouha se dále pohybujíc), der Fixstern. Vz více v S. N. Stáličký, vz Stálý. Stáličnosť, i, f., die Fixsternheit. Tm. Stáličný, od stálice, Fixstern-, S. světlo. Astr. 162. Stalkov, a, m., něm. Stallek, ves u Dačic na Mor. PL. Stáloběžec, žce, m., der Dauerläufer. Dch. Stáloblizník, u, m., podophyllum, rostl, makovitá. Rostl. I. a. 230. Stálokryt, u, m., baeckea, die Bäckee. Rostl. 589. Stálokvět, u, m., cylista, rostl, vikvo- vitá. Rostl. a. I. 230. Stálokvětný, stets blühend. Stálolistý. S. n. vždy zelené rostliny, plantae sempervirentes, immergrüne Pflanzen. Kk. 26. Stálooděnec, nce, m., sorocephalus, rostl, stříbrncovitá. Rostl. I. a. 235.	Stáloplevník, u, m., serruria. Rostl. I. a. 235. Stálosť, i, f. = ustavičnost, trvalost, die Beständigkeit, Stabilität, Dauer, Stetigkeit, Unveränderlichkeit. V počestném úmysle pevně zůstati s-osť jest. Kom. U veliké s-ti státi. V. Posud ve své váze a stálosti trvá. Sych. Ta věc nebude míti s-ti. Us. Jako země má s. pevnú, že stojí, jak jí Bóh při- kázal . . . Hus II. 76. S. počasí. Dch. S. kře- sťanská (vytrvalá křesťanská trpělivost', die Standhaftigkeit). MP. 84. Co nemá stálosti, nemávej (nemívej) v milosti. Mor. Tč. S. a ustavičnost' lásky jest taková, že, by i všecky jiné věci zahynuly, ona však zůstává ve své celosti. Žer. 310. Prvá prosba ukazuje viery stálosť. Hus I. 356. — čeho. Stálosť mysli. V. — v čem: u víře, v dobrém. Zlob. — na čem. Přílišná s. na svém. V. — při čem. Maje známosť o vaší stálosti při do- brém. Žer. 319. Stálotec, tce, m., nerost, der Yttrocernit. Miner. 155. Stalý, který se stal n. přihodil, sběhlý, učiněný. S. místo: stalý se, geschehen. Stalá věc. V. Poznamenání věcí před námi, s-ých. V. V nešťastnou hodinu stalý. V. Úsudků společným usnešením (čím) stalých zpět táhnouti neslušné jest. Kom. Pro nějaký skutek od něho stalý. Br. Zázrak na Hodi- nách stalý. Br. Paměti věcí stalých po- znamenati. V. Kteréžkoli budú věci stalé v skutku nebo v řeči, tajněť poviemy v ko- moře. Smil 1408. Věc stalou bez přemyšlo- vání řeči soudci sprostně vypraviti. CJB. 407. K věcem stalým darmo jest mnoho mluviti. Ros. Tlachač stalé i nestalé věci tlampe. Kom. — Právo s. (vz Stanný), das Contumazrecht. Zříz. Ferd. Stálý, stáličký = stojící pevně, trvalý, jistý, ustavičný, beständig, dauerhaft, stand- haft, fest, beharrlich, fix, ständig, stät. V. S. přátelství, předsevzetí, mysl. V., důchod, Har., plat (určitý). Boč., svátky (které ji- stého dne měsíce se světí), počasí, deště, větrové, krok, pokoj, teplo, srovnalosť, Stč. Alg. 89., hospůdka, das Stammhäuschen, Dch., hlídky, ležení (Standlager), Čsk., plyn (incoěrcibles G.), Nz., hosť, bydlo, zvěř (místa neměnící, das Standwild, Šp.), Us., vojsko (stehend), pomoc, trvalosť, byt (Standquar- tier), cena (fix), obecenstvo (Stammpublikum), divadlo (stehende Bühne), vojenský soud (ständig), zdraví, stůl (v hostinci, Stamm- tisch), pták (Standvogel); býti na stálé vě- domosti (auf dem Laufenden sein); v s-lé paměti něco míti. Dch. Stálé právo, vz Právo. S. kladka, fixe Rolle, barva, síla (konstant), jistina (stehendes Kapital), vý- stava (permanent), teplota (konstant), nemoc (habituell), zákazník (feste Kundschaft), vý- raz (stehender Ausdruck). Šp., Nz. lk., Nz. Přeji vám s-lého zdraví. Dch. S. jako múr, zeď, hrad, Mt. S., jako hvězda severu. Dch. S. jako pavučina na větru a pěna na vodě. NB., Bart. Není ve stálé kůži (o churavém). Us. Dbv. Peníze mají ve stálém běhu býti. Us. S. zub (řadovací), Ja., země (pevná), Har., hvězda. Kom., zdraví (trvanlivé), věrnosť, Kom., neduh (ustavičný). Ja. Déšť ranní ne-