623

bývá stálý. Prov. Neměti stálého místa. D.
Dílo kvapné nebývá stálé. Panská milosť
a dvořská láska nebývá stálá, ale brzo se
mění. S. člověk, nestálý = vrtkavý. Stálým
zůstávati. V. Jiná jest s-lým, jiná neustupným
býti. Kom. Stálý jako letní sníh. Mus., Č.
Než důchodů buď stálých buď běžných bude
moci užívati. Zř. F. L Nemóžem jistého a stá-
lého (fest bestimmt) naučenie z práva vypi-
sovati. NB Té. 88. Chceš mať (míti) prátela
stálého, vyvol sebe (sobě) čnostlivého. V Bes-
kyd. Tč. Vrátili se na stálo. Dch. Utrhni mne
z jara, moja krasa stala; Ej lásko, lásko,
ty nejsi stálá, jako voděnka mezi břehama;
Připíjeti na stálé zdraví; Ty synkovy sliby
jak na vodě ryby; ony jsú tak stálé jak ty
hrušky plané; Tedy bude naša láska stálá,
až my půjdem od oltářa; Ale je stálejší
moja nejmilejší, štólú, štólú zavázaná. Sš. P.
163., 229., 286., 306., 430., 431. (Tč.). Mistři
praští řekli jsú, že jsú to písma křivá a
scestná a toho mi dovedli proti nim písmy
stálými. Let. 80. Tehdy království stálé
bude, když hřiech, kterýž poznán jest, brzy
pomstěn bude; Jiné blízkosti, jako blízkosť
po rodu, neb miestem, neb přívuzností, ty
nejsou tak s-lé, že by činily každého člo-
věka každému najbližšího. Hus I. 467., II.
339. Vz Zelený. — k čemu. Však nemóž
tiem při svú protiv Řehořovi obdržeti proto,
že nenie dosti stálý k svedomie. NB. Tč. 84.
— mezi kým. Mezi náma dvoma láska nej-
stálejší a ta má trvati do smrti nejdelší. Sš.
P. 417. — v čem. Ve slovu stálý, wort-
haltend Dch. Jak si velký, bývaj malý,
budeš v lásce u všech stálý. Us. Tč. Skrov-
nosť miluj, zřídka hoduj, budeš v zdraví
stálý. Tč. Ništ v světě stálého není, všecko
jdě k zničemnění. Mor. Tč. Jak chceš býti
v dobrém stálý, neoblubuj sladké chvály.
Mor. Tč. Je s-lý jako voda v koši. Vz Ne-
stálý. Lb., Šd. Jsi-li v řečách stálá, lebo
sa's vydala, lebo čekáš?; Kdo si bere pro
peníze, néni stálý ve své víře, kdo pro
krásu, ten do času, a kdo pro ctnost', ten
trvá na večnosť. Sš. P. 383., 473. Židovka
v řečech není stálá. NB. Tč. 70. Když v po-
kušení jako sníh před sluncem stálí budete.
Br. Jest stálý co šiška v másle. Vz Nestálý.
Č. S. v lásce, Us., v ohni (nezměnitelný,
opak: utíkavý, těkavý). Us. — Nz. — při
čem (jak dlouho). Aby mi věrná a při
mně stálá byla. Br. Při té pravdě stálý byl
do smrti. Nz. Jakož peníz jest z věci stálé,
jenž móž dlúho trvati, tak blahoslavenstvie
jest věc s. na věky. Hus II. 63. — komu.
Nes svůj kříž, co Bůh ti dal, miluj ženu
svou a buď jí stál. Slez. Tč.

Stambul, a, m., turecké jméno Carihradu.
Rk.

Stamlet, u, m., keř, arbutus, zastr. Veleš.

Stamotel, stamodtel = s tam odtud,
von dort her. Cos přinis s. Na Ostrav. Tč.

Stampa, y, f., it., razení peněz; ražené
peníze.

Stampilie, e, f., obyč. stampilie, razidlo,
pečetidlo, die Stampilie, der Stempel. Rk.

Stampoch, a, m., samota u Přelouče. PL.

1. Stan, u, m., stánek, nku, stáneček,
čku, m. S. od sta (státi). — S. = stání,

stanoviště, der Standort. Byli s vozy v sta-
nech svých. Pulk. — S., obydlí, dům, cha-
lupa, bouda, das Haus, die Wohnung. Z.
wit. 45. 5., 90. 10., MV. Z prvopočátku
v jeskyních a boudách a větvových stáncích
a drnových chaloupkách bydlilo se. Kom.
Z tělesného stánku a podružství vykročiti
(umříti). V. S. Goldjův, Indiánů, Kalmuků.
Vz KP. I. 27.-28. S-ny pícníkův, vz Tk.
II. 251. Číslo stánku, die Standnummer (am
Markt usw.). Trvalý stánek někde si zříditi.
Dch. Pernikářský s. Dch. — S., cožkoli roz-
prostřeno jest, aby se pod tím státi mohlo,
ochrana před deštěm a horkem - zvl. plátěný
vojenský s., das Zelt. V. V MV. nepravá
glossa. Pta. S. z plachet roztažený; s-ny
rozbiti. V. Pod stany bydleti. Har. Stany
zdvíhati a stavěti. Troj. Bijú v stany Tatar.
Rkk. Ležení vyměřiti, stany kolíky přibiti.
Kom. Stany strhnouti, Jg., postaviti, Šp.,
zříditi, míti, Dch., položiti. BO. Hlavní s.,
das Hauptquartier, J. tr., stábní, Stabsq.
Čsk. V stanech ležeti. Ktk. Stanové na uli-
cích, náměstích, dvorech a na plochých stře-
chách ze svižích větví se rozbíjeli. Sš. J.
120. Také ji pohoním z stanov vojenských,
ježto je pobrala. Půh. II. 351. A tak v tu
noc přišel angel boží a zbil jest v staniech
assyrských 180 tisícóv; Protož ten lid i po
dnes mají stany vždy černé, tociž černými
kožemi svrchu povlečené, ale vnitř bielým
plátnem zbielené; Byl ovšem v nenávisti
a ode všech odlúčen, že nikdiež bezpečen
nebyl, ale vždy v staniech přebýval; Bo-
jovníci v staniech přebývají; S. pastýřský.
Hus I. 172., III. 13., 17. (Tč.). — Stánek
boží = chrám, der Tempel. S. úmluvy, die
Bundeslade; pod zelenou, die Laubenhütte.
D. S. svědectví či úmluvy, schůze = sva-
tyně či chrám Israelitů. Sš. Sk. 87. Stan
k modlení z lúpeže aegyptského učiniti
kázal. Hus III. 4. — S., na Slov. = šněro-
vačka, živůtek, der Leib, die Taille. — S.,
stánek = horní částka košile ženské, tílko,
der Leib; jinde = podolek u košile, der
Stock. Chmela. Na stan berou plátno tlustší,
na rukávy tenší. Kbl. — Stánek = život
k šatu, der Leib. Mor. — Stánek = kůl
u kašny, na který putny dávají, der Stock.
Us. (Plz.). — Stánek = stolice. Stánky šev-
covské na koňském trhu ku prodeji obuvi;
s. (stolice) v kotcích chlebných (1607.). —
Stánek, die Nast im Gewehrschlosse. Bur. —
Stánek = příčka mozečková, tentorium cere-
belli. Nz. lk.

2. Stan, a, m., osob. jm. Pal. — S., něm.
Stann, ves u Hlinska.

Stan, ě, f., něm. Gstom, ves u Veseřic
v Chebsku. PL.

Staňa, ě, f. = selce, hospodářské sídlo
o samotě, usedlosť hospodářská, eine Meierei.
Slov. Dbš. 49.

Stanař, e, m., der Zeltmacher. Dch., Bibl.,
Sš. Sk. 290.

Stanařský, Zeltmacher-. S-ské řemeslo
provozovati. Sš. I. 5.

Stanařství, n. = dělání stanů, stanařské
řemeslo, die Zeltmacherei. S. provozovati;
S. se Pavel doma v Cilicii vyučil. Sš. II.
244., Sk. 213.