Předchozí (622)  Strana:623  Další (624) |
|
|||
623
|
|||
|
|||
bývá stálý. Prov. Neměti stálého místa. D.
Dílo kvapné nebývá stálé. Panská milosť a dvořská láska nebývá stálá, ale brzo se mění. S. člověk, nestálý = vrtkavý. Stálým zůstávati. V. Jiná jest s-lým, jiná neustupným býti. Kom. Stálý jako letní sníh. Mus., Č. Než důchodů buď stálých buď běžných bude moci užívati. Zř. F. L Nemóžem jistého a stá- lého (fest bestimmt) naučenie z práva vypi- sovati. NB Té. 88. Chceš mať (míti) prátela stálého, vyvol sebe (sobě) čnostlivého. V Bes- kyd. Tč. Vrátili se na stálo. Dch. Utrhni mne z jara, moja krasa stala; Ej lásko, lásko, ty nejsi stálá, jako voděnka mezi břehama; Připíjeti na stálé zdraví; Ty synkovy sliby jak na vodě ryby; ony jsú tak stálé jak ty hrušky plané; Tedy bude naša láska stálá, až my půjdem od oltářa; Ale je stálejší moja nejmilejší, štólú, štólú zavázaná. Sš. P. 163., 229., 286., 306., 430., 431. (Tč.). Mistři praští řekli jsú, že jsú to písma křivá a scestná a toho mi dovedli proti nim písmy stálými. Let. 80. Tehdy království stálé bude, když hřiech, kterýž poznán jest, brzy pomstěn bude; Jiné blízkosti, jako blízkosť po rodu, neb miestem, neb přívuzností, ty nejsou tak s-lé, že by činily každého člo- věka každému najbližšího. Hus I. 467., II. 339. Vz Zelený. — k čemu. Však nemóž tiem při svú protiv Řehořovi obdržeti proto, že nenie dosti stálý k svedomie. NB. Tč. 84. — mezi kým. Mezi náma dvoma láska nej- stálejší a ta má trvati do smrti nejdelší. Sš. P. 417. — v čem. Ve slovu stálý, wort- haltend Dch. Jak si velký, bývaj malý, budeš v lásce u všech stálý. Us. Tč. Skrov- nosť miluj, zřídka hoduj, budeš v zdraví stálý. Tč. Ništ v světě stálého není, všecko jdě k zničemnění. Mor. Tč. Jak chceš býti v dobrém stálý, neoblubuj sladké chvály. Mor. Tč. Je s-lý jako voda v koši. Vz Ne- stálý. Lb., Šd. Jsi-li v řečách stálá, lebo sa's vydala, lebo čekáš?; Kdo si bere pro peníze, néni stálý ve své víře, kdo pro krásu, ten do času, a kdo pro ctnost', ten trvá na večnosť. Sš. P. 383., 473. Židovka v řečech není stálá. NB. Tč. 70. Když v po- kušení jako sníh před sluncem stálí budete. Br. Jest stálý co šiška v másle. Vz Nestálý. Č. S. v lásce, Us., v ohni (nezměnitelný, opak: utíkavý, těkavý). Us. — Nz. — při čem (jak dlouho). Aby mi věrná a při mně stálá byla. Br. Při té pravdě stálý byl do smrti. Nz. Jakož peníz jest z věci stálé, jenž móž dlúho trvati, tak blahoslavenstvie jest věc s. na věky. Hus II. 63. — komu. Nes svůj kříž, co Bůh ti dal, miluj ženu svou a buď jí stál. Slez. Tč. Stambul, a, m., turecké jméno Carihradu.
Rk. Stamlet, u, m., keř, arbutus, zastr. Veleš.
Stamotel, stamodtel = s tam odtud,
von dort her. Cos přinis s. Na Ostrav. Tč. Stampa, y, f., it., razení peněz; ražené
peníze. Stampilie, e, f., obyč. stampilie, razidlo,
pečetidlo, die Stampilie, der Stempel. Rk. Stampoch, a, m., samota u Přelouče. PL.
1. Stan, u, m., stánek, nku, stáneček,
čku, m. S. od sta (státi). — S. = stání, |
stanoviště, der Standort. Byli s vozy v sta-
nech svých. Pulk. — S., obydlí, dům, cha- lupa, bouda, das Haus, die Wohnung. Z. wit. 45. 5., 90. 10., MV. Z prvopočátku v jeskyních a boudách a větvových stáncích a drnových chaloupkách bydlilo se. Kom. Z tělesného stánku a podružství vykročiti (umříti). V. S. Goldjův, Indiánů, Kalmuků. Vz KP. I. 27.-28. S-ny pícníkův, vz Tk. II. 251. Číslo stánku, die Standnummer (am Markt usw.). Trvalý stánek někde si zříditi. Dch. Pernikářský s. Dch. — S., cožkoli roz- prostřeno jest, aby se pod tím státi mohlo, ochrana před deštěm a horkem - zvl. plátěný vojenský s., das Zelt. V. V MV. nepravá glossa. Pta. S. z plachet roztažený; s-ny rozbiti. V. Pod stany bydleti. Har. Stany zdvíhati a stavěti. Troj. Bijú v stany Tatar. Rkk. Ležení vyměřiti, stany kolíky přibiti. Kom. Stany strhnouti, Jg., postaviti, Šp., zříditi, míti, Dch., položiti. BO. Hlavní s., das Hauptquartier, J. tr., stábní, Stabsq. Čsk. V stanech ležeti. Ktk. Stanové na uli- cích, náměstích, dvorech a na plochých stře- chách ze svižích větví se rozbíjeli. Sš. J. 120. Také ji pohoním z stanov vojenských, ježto je pobrala. Půh. II. 351. A tak v tu noc přišel angel boží a zbil jest v staniech assyrských 180 tisícóv; Protož ten lid i po dnes mají stany vždy černé, tociž černými kožemi svrchu povlečené, ale vnitř bielým plátnem zbielené; Byl ovšem v nenávisti a ode všech odlúčen, že nikdiež bezpečen nebyl, ale vždy v staniech přebýval; Bo- jovníci v staniech přebývají; S. pastýřský. Hus I. 172., III. 13., 17. (Tč.). — Stánek boží = chrám, der Tempel. S. úmluvy, die Bundeslade; pod zelenou, die Laubenhütte. D. S. svědectví či úmluvy, schůze = sva- tyně či chrám Israelitů. Sš. Sk. 87. Stan k modlení z lúpeže aegyptského učiniti kázal. Hus III. 4. — S., na Slov. = šněro- vačka, živůtek, der Leib, die Taille. — S., stánek = horní částka košile ženské, tílko, der Leib; jinde = podolek u košile, der Stock. Chmela. Na stan berou plátno tlustší, na rukávy tenší. Kbl. — Stánek = život k šatu, der Leib. Mor. — Stánek = kůl u kašny, na který putny dávají, der Stock. Us. (Plz.). — Stánek = stolice. Stánky šev- covské na koňském trhu ku prodeji obuvi; s. (stolice) v kotcích chlebných (1607.). — Stánek, die Nast im Gewehrschlosse. Bur. — Stánek = příčka mozečková, tentorium cere- belli. Nz. lk. 2. Stan, a, m., osob. jm. Pal. — S., něm.
Stann, ves u Hlinska. Stan, ě, f., něm. Gstom, ves u Veseřic
v Chebsku. PL. Staňa, ě, f. = selce, hospodářské sídlo
o samotě, usedlosť hospodářská, eine Meierei. Slov. Dbš. 49. Stanař, e, m., der Zeltmacher. Dch., Bibl.,
Sš. Sk. 290. Stanařský, Zeltmacher-. S-ské řemeslo
provozovati. Sš. I. 5. Stanařství, n. = dělání stanů, stanařské
řemeslo, die Zeltmacherei. S. provozovati; S. se Pavel doma v Cilicii vyučil. Sš. II. 244., Sk. 213. |
||
|
|||
Předchozí (622)  Strana:623  Další (624) |