624

Stanc, e, m., z lat. stans, plat z nějaké
služby. S. professoríiv na vysokých školách.
1619.

Stance, e, f., die Stance. Vz Sloha (III.
431. a.), Zk. Ml. II. 212., Sš. 43.

Stánček == stáneček. Vz Stan. Kom.

Stand, něm. Im Stande sein: dovésti
něco, dokázati, s to býti. Mk.

1. Standa, y, m. = Stanislav. Prk.

2. Standa, y, f. = štoudev, z něm. die
Stande. Štele.

Standara, y, f., vz Standarto.

Standarte, něm., korouhvička jízdecká.

Standlík, u, m., z něm. Ständer, džber,
der Zuber.

Stane = nastane, přijde. Kat. 3206.

Stané, vz Staný.

Stanečný, zastr. - dostatečný, zulänglich.
Mus.

Stánek, vz Stan. — S., místo, kde sc
lovec postavil, der Standort. Sp.

Staněk, ňka, m. — Stanislav. Půh. brn.
1580., Bck. — S., samota a) u Vltavotýna,
b) u Strakonic. PL.

Stanětice, Stanetitz, ves u Kdyně. PL.

Stání, n., vz Státi. S., čin stojícího, das
Stehen. Od s. mne nohy bolí. Us. Stráže
na svém s.; Místo (v divadle) ku stání, der
Sieheplatz. Dch. S. oběžnice, der Stillstand;
letní s. slunce, das Sommersolstitium. Nz.
Nemá tu žádného stání. Us. Sd. Vůz ke
stání, der Stehwagen (an der Eisenbahn).
Dch. Stáni vody, die Stagnirung. Us., Sp. —
S.. ke slovu, das Einhalten der Zusage. —
S. u práva, pred právem, kn práva, die
Tagsatzung, Tagfahrt, die Erscheinung, Stel-
lung vor Gericht, der Rechtstag, í Jerichts-
termin. S. = jednání při soudech v řízení
sporném neb nesporném; v užším smyslu
užívají slova toho v řízení sporném k na-
značení dne, v který se strany spor ve-
doucí dostaviti mají k sondu, aby tam práva
svého hájily. S. — srok, sročení stran. Vz
Srocení, Rok a více v S. N. S. položiti,
D., míti; byl na s. Us. Den ku s. půvo-
doví oznámiti. Faukn. Ku s. státi. Ctib. Ku
s. někoho ujistiti. Pr. měst. Příčinu ne-
stání míti. S. odložiti, odročiti ; ku s. při-
jíti; s. k složení spisův; ku s. nepřijíti;
rozejíti se od s.; vyjednati, vyrovnati spor-
nou věc při s.; ustanoviti čas ku s.; s. od-
bývati, s. naříditi na něčí stížnost (lépe:
k stížnosti něčí); s. nemohlo před se jíti;
s. vyjednávaci; protokol o s. nebo v pří-
čině s. J. tr. Věc nařízením s. vyjednati;
čas k s. navržený. lí,d. Paní n. žena kdyby
slehla, ta svým nestáním nic netratí. Pr.
Nestání k soudu trojím způsobem (obyčejem)
se vymlouvá: potřebou, příhodou, nouzí. Pr.
Odpory proti súdci atd. mají před odpovědí
k žalobě předloženy býti na prvním stáni.
CJB. 391. S. k soudu ve staročeském právě:
vz Pr. 18G9. str. (521. — S. žádosť. Stání
o úřad, das liegehren eines Amtes. Jel. —
S. = místo, kde co stojí, der Standort, die
Stätte. Poběhlec nikde nemá stání. Kom.
Lži nemají s. (místa). D. To nemá s. (trvání).
Us. S. hvězd, die Constellation. Jg. — S.,
stavadlo na trhu, der Marktstand. Plat od
s. D. — S. dobytčí, podlaha, na které ku př.

krávy stojí, stáj, die Stallung, der Stand
des Viehes. S. neb přehražení ovcí. V. Čtyři
koně na s. choval. Klat. Konici na zvláštní
s. rozděliti. Ja. Na s. té děvečky byla tučná
jalovice (v oddělení stáje). Us. Ukradli mu
300 koní z prážných s. Sš. P. 761. Dejte nám
nocleha na tom novém s. Sš. P. 793. S. na
koně míti. Er. P. 331. — S. = obydlí, die
Wohnung, Wohnstätte, Station. Kde jest
vaše s., když do Prahy přijedete (kde jste
hospodou)? Us. Nejsou spolu na jednom
(dobrém) stání (= nejsou za dobré). V. Žá-
dost' panování a úřadův a láska lidu obec-
ného nemohou býti na jednom s. V. — S.
Hlas a s. na sněmích míti, Sitz und Stimme
haben. Zlob. — S. -— odpočinutí, der Still-
stand. S. nemoci (když se ani nehorší ani
nelepší, když jest na váhách). Ja. — S. =
přetržení vojny, der Waffenstillstand. Pří-
měří a s. mezi nimi učinili. V. Neb jsú byli
stání učinili od nového léta až do roka se
všemi pány odpornými. Let. 198. — S. =
chování, das Liegen. Na s. do nádob me-
dovec líti. Rozm, o vč.

Stanice, e, f., die Station. Stanice dráhy,
v obec. mluvě štace (z lat statio). S. telegra-
fická, KP. TI. 255., vodoměrná. Stč. S. po-
štovská. S. přijímací. Sp. S. zkušebná, Ver-
such , četnická, námořní, See-, vodní, Wasser-,
návěštná, Aviso-, příchodní, Ankunfts-, čer-
pací, Pump-, mořská, See-, deštní (vodo-
měrná), Regen-, vojenská, die Etappe, loď-
stva, Flotten-, odpočinku, Ruhe-, meteoro-
logická, přendavací (překladací), Umlade-,
podací, Aufgabs-, nákladní, Frachten-, želez-
ničná, Eisenbahn-; přednosta s., der Stations-
chef. Dch. S. výskumná, Versuchs-, lučební.
Sp. S. na křížové cestě. Sd. S. churavců.
Čsk. — S. jednotlivé tesy v konírně, stání.
Vz Stání stáj. — S., posvátná válečná
korouhev ranských Slovanů v Arkoně. Vz
S. N.

Stánice, e, f. = trámy n. dřeva ku po-
kládáni podlahy v konírnách n. stájích, na
nichž koně stávají. C.

Staníček, čka, m. = Staněk.

Stáničko, a, n., vz Stání.

Staničný, Stations-. S. místo. Dch.

Staník, a, m., osob. jm. Šd.

Stanikov, a, m., ves v Sušicku. S. dolní
a hořejší. Vz S. N., Tk. III. 89.

Staniměřice, něm. Steinmieřitz, vsi a)
u Ml. Vožice, b) u Lipníka. PL.

Stanimír, a, rn., osob. jm. Šd. Také:
Stanimiř, e.

Staninožka, y, m., osob. jm. Mor. Tě.

Staniol, Stanniol, u, m., cín v podobě
tenounkých, lístkův, Zinnfolie. Bř. Vz více
v S. N., KP. IV. 179.

Stanislav, a, m., jm. mužské. Vz S. N.

Stanislavice, dle Budějovice, ves v Tě-
šínsku. Vz S. N.

Staniš, e, m., osob. jm. Sd.

Staniště, ě, n. — ležení vojenské, tábor,
der Haltpunt, das Lager, die Station. S. roz-
biti, vyměřiti, vytknouti., D. S. vojska po
dědinách ubytovaného. Čsk. Rozkázal vésti
jej do s. (in castra). Sš. Sk. 249. — S. =
stání, obydlí, die Wohnung. Č., Kouble. S.
posluhy, der Stand, Standort. Vz Stanovisko.