625

Staništník, stanovištník, a, m. S. slídí,
kde zvěř se zdržuje a rozvádí střelce na
jich stanoviska. Šp. Při vojsku der Quartier-
meister.

Staniti, il, ěn, ění = stanovati = bydleti
ve staně, im Zelte wohnen. Sš. J. 22., Šm.

Stánka, y, f., die Rast am Gewehr. Šm.

Stánkati, v dětské řeči = státi, stehen.
Us.

Staňkov, a, m., Stankau, městys u Hor-
šova Týna. Vz S. N. — S., dvůr v Milev-
sku; ves a) u Chlumce v Buděj., b) u Pecky,
c) u Horšova Týna; S. Horní a Dolní, vsi
u Sušice. PL.

Stankování, n. = bydlení ve staně, das
Leben im Zelte. S. Páně mezi lidmi. Sš.
J. 22.

Staňkovice, dle Budějovice, něm. Stan-
kowitz, vsi a) u Litoměřic, b) u Žatce, c)
u Uhlíř. Janovic. PL., Tk. I. 624., III. 659.

Stánkový, Zelt-. Mluví o trvání boho-
služby s-vé. Sš. Sk. 87. Abraham seděl ve
dveřích s-vých. Brt. S. 24.

Staňků mlýn, Staniek, a) u Pacova, b)
u Domažlic.

Stánlivosť, i, f. = stálosť. Nz.

Stannin, u, m., kyz cínový, nerost. Vz
S. N.

Stanniol, vz Staniol.

Stanný, vz Staný.

Stanomety, ů, pl., m. = slavnost stánků
či pod zeleným, das Laubhüttenfest. Byl pak
blízek svátek židovský, sty. Sš. J. 120. Vz
násl., Stanový.

Stanosvátky, ů, pl., m. = stanomety. Sš.
J. 132.

Stanotvorčí, stanařský,Zeltmacher-. Byli
s-ěího řemesla jak i sám Pavel. Sš. 1. 145.

Stanouti, stanu, ul, utí; státi, stanu
(zastr. staju), stal, stání; stávati = přestati
jíti, stehen bleiben, halten, still stehen; po-
staviti se někde, státi, sich stellen, sich hin-
stellen, stehen; konec vsíti, končiti, přestati,
ein Ende nehmen, stehen bleiben; býti, tr-
vati, sein, da sein, dauern; trvati, stálým
býti, beharren, bestehen; přibyti, octnouti
se, přijíti, ankommen, anlangen, eintreffen;
povstati, vstáti, aufstehen; platiti, gelten,
werth sein, kosten; státi se, stávati se —
díti se, geschehen, sich zutragen, sich er-
eignen, begegnen, ergehen, erfolgen, wider-
fahren ; vstáti, aufstehen; stanut se = po-
staviti se. Mor. Jg. — Vz Státi, stojím. —
abs. Stanul jako vrytý. Nechce stanouti,
běží předse. Ros. Stáhni řemenem ruce podlé
paží a i hned stane krev (přestane téci). Jád.
Zástup, vlak stanul Dch. Stanul nemoha
dále jíti. Us. Šd. Čech statečný stanouti
kázal. Když tak stane člověk, nelze bude
jemu zahynúti; Již vladařstvie stane, když
již nic v své moci člověk mieti nebude;
Nosiči stanú. Hus II. 229., 302., 358. (Té.).
Dokudž nebe a země, dokudž svět tento
stane (jest, trvá). V. On si myslil, že mu
ta rozkoš věčně státi (= trvati bude). V.
Zůstal státi šp. m.: stanul, vz Zůstati. —
od čeho: od běhu stanouti. Stav. svob.
1523. Stanul od stanu (vstal). Kram. — kde
(u čeho, mezi n. před čím, podlé čeho,
v čem, nad n. pod čím, při čem). Dal.

U někoho hospodou s. Jg. Vlk žízně stanul
nad potokem. Puch. Země pod nohami aspoň
stane. Jel. Při něm štěstí stanulo. Kron. tur.
Zloděj u lháře rád hospodou stává. Č. M. 67.
Státi hospodou v domě pana K. V. Poně-
vadž se nestalo, ale staň se ještě u desk.
Půh. II. 443. Stal se u nás velký zázrak.
Sš. P. 790. Kéž u nás takoví se stávají jak
u vás (sich einstellen). NB. Té. 235. Když
před dveřmi kostelními stane u procesí. Hus
II. 126. Jedú Turci, jedú, před domem sta-
nuli, na vdovu volali. Sš. P. 140. Když se
již přiblíží boj, stane kněz před čelem boje
a takto bude mluviti. Hus I. 170. Aby
všichni před nim stali. Smil v. 6. Před Prahou
smlouva se stala. Žer. Sn. 48. A aj anděl
Páně stanul podlé nich. Sš. L. 34. Staň si
(=postav se) vedla Stacha bratra svojho.
Dbš. 122. Přijeli v pole, stanuli v kole. Sš.
P. 756. Stala se šarvátka v Novém městě
praž. od lidu robotného proti některým
stavu rytířského. Dač. I. 158. Pád veliký
stal se jest v lidu; Co se stalo lóni v Praze.
Hus I. 245., II. 9. A což jiného se stalo ve
válkách, to má minúti. Půh. II. 60. A co
se stalo v nové v městě Hodoníně? Utopil
se šohaj při hodonském mlýně. Sš. P. 98.
Jedenáctý den kosti všech mrtvých nad
svými hroby stanú. Pass. 14. Tehdá již Ja-
koba staršího mezi živými nestávalo. Sš.
II. 15. A nad vámi se nemilostivá pomsta
stane. Pass. 42. (Hý). Divili se nad těmi
věcmi, které jsú se staly nad Kristem die-
tetem od jeho narozenie. Hus I. 24. Stalo-li
se tak v skutku o kterém člověku mezi
Jerusalemem a Jerichem, těmi městy, v nichž
nynie přebývají pohané, toho neviem jistě.
Hus 11. 428. Mnoho lidí u něho stává (bývá
hospodou). Kdo před čarou stane (se zastaví),
hru tratí. Kom. Podlé někoho s. Plk. Krev
mi v žilách stanula. L. — v čem (komu,
za kým). A staneš-li v kroku. Hdk. C. 33.
A ufám, že stanu v pravdě boží až do smrti.
Hus III. 280. Za tebou v černém plášti stanu
(státi budu), abys mne poznal. V. V jehož
moci život stane (jest). V. Pakli co dobrého
začne, nestane v tom. Jel. Obec v pokoji stane
(stále trvá). V. — na čem (kde). Diabel
stan na pravici jeho. Z. wit. 108. 6. Sta-
nouti na posluchách u někoho. Jg. Co se
stalo v nově (neulich) na Novej dědině?;
Vychodil Adam z raju, stanul na zemském
kraju. Sš. P. 98., 788. Co se stane škody
na lihách, te se stane ližníkóm; Co se stane
vínu na kantnéři, to se dotýká toho, čí jest
víno; Aby zeptáno bylo, na kterém místě
takový skutek stal se. NB. Tč. 21., 76. A
sta sě tichosť veliká na moři. Hus II. 48.
Dietěti se na zdraví nic škodného nestalo.
Anth. I. 167. Spasení na pravici stanú. Pass.
15. Až na suché zemi stane. Ráj. Na tom
stanulo (dabei blieb es). L. Dokudž vyvo-
lených na tom světě stává. Br. Každý na
svém předsevzetí urputně stane. V. — proti
komu. Skutkové naši stanou proti nám ža-
lujíce na nás před Bohem. V. Když Satur-
nus proti měsíci stane (se postaví). Krab.
Proti mně se křivda nestala; Ty viny, které
proti nám se stávají, lehce dlužni jsme od-
pustiti. Hus 101., 340. — kde (za čím.