Předchozí (624)  Strana:625  Další (626) |
|
|||
625
|
|||
|
|||
Staništník, stanovištník, a, m. S. slídí,
kde zvěř se zdržuje a rozvádí střelce na jich stanoviska. Šp. Při vojsku der Quartier- meister. Staniti, il, ěn, ění = stanovati = bydleti
ve staně, im Zelte wohnen. Sš. J. 22., Šm. Stánka, y, f., die Rast am Gewehr. Šm.
Stánkati, v dětské řeči = státi, stehen.
Us. Staňkov, a, m., Stankau, městys u Hor-
šova Týna. Vz S. N. — S., dvůr v Milev- sku; ves a) u Chlumce v Buděj., b) u Pecky, c) u Horšova Týna; S. Horní a Dolní, vsi u Sušice. PL. Stankování, n. = bydlení ve staně, das
Leben im Zelte. S. Páně mezi lidmi. Sš. J. 22. Staňkovice, dle Budějovice, něm. Stan-
kowitz, vsi a) u Litoměřic, b) u Žatce, c) u Uhlíř. Janovic. PL., Tk. I. 624., III. 659. Stánkový, Zelt-. Mluví o trvání boho-
služby s-vé. Sš. Sk. 87. Abraham seděl ve dveřích s-vých. Brt. S. 24. Staňků mlýn, Staniek, a) u Pacova, b)
u Domažlic. Stánlivosť, i, f. = stálosť. Nz.
Stannin, u, m., kyz cínový, nerost. Vz
S. N. Stanniol, vz Staniol.
Stanný, vz Staný.
Stanomety, ů, pl., m. = slavnost stánků
či pod zeleným, das Laubhüttenfest. Byl pak blízek svátek židovský, sty. Sš. J. 120. Vz násl., Stanový. Stanosvátky, ů, pl., m. = stanomety. Sš.
J. 132. Stanotvorčí, stanařský,Zeltmacher-. Byli
s-ěího řemesla jak i sám Pavel. Sš. 1. 145. Stanouti, stanu, ul, utí; státi, stanu
(zastr. staju), stal, stání; stávati = přestati jíti, stehen bleiben, halten, still stehen; po- staviti se někde, státi, sich stellen, sich hin- stellen, stehen; konec vsíti, končiti, přestati, ein Ende nehmen, stehen bleiben; býti, tr- vati, sein, da sein, dauern; trvati, stálým býti, beharren, bestehen; přibyti, octnouti se, přijíti, ankommen, anlangen, eintreffen; povstati, vstáti, aufstehen; platiti, gelten, werth sein, kosten; státi se, stávati se — díti se, geschehen, sich zutragen, sich er- eignen, begegnen, ergehen, erfolgen, wider- fahren ; vstáti, aufstehen; stanut se = po- staviti se. Mor. Jg. — Vz Státi, stojím. — abs. Stanul jako vrytý. Nechce stanouti, běží předse. Ros. Stáhni řemenem ruce podlé paží a i hned stane krev (přestane téci). Jád. Zástup, vlak stanul Dch. Stanul nemoha dále jíti. Us. Šd. Čech statečný stanouti kázal. Když tak stane člověk, nelze bude jemu zahynúti; Již vladařstvie stane, když již nic v své moci člověk mieti nebude; Nosiči stanú. Hus II. 229., 302., 358. (Té.). Dokudž nebe a země, dokudž svět tento stane (jest, trvá). V. On si myslil, že mu ta rozkoš věčně státi (= trvati bude). V. Zůstal státi šp. m.: stanul, vz Zůstati. — od čeho: od běhu stanouti. Stav. svob. 1523. Stanul od stanu (vstal). Kram. — kde (u čeho, mezi n. před čím, podlé čeho, v čem, nad n. pod čím, při čem). Dal. |
U někoho hospodou s. Jg. Vlk žízně stanul
nad potokem. Puch. Země pod nohami aspoň stane. Jel. Při něm štěstí stanulo. Kron. tur. Zloděj u lháře rád hospodou stává. Č. M. 67. Státi hospodou v domě pana K. V. Poně- vadž se nestalo, ale staň se ještě u desk. Půh. II. 443. Stal se u nás velký zázrak. Sš. P. 790. Kéž u nás takoví se stávají jak u vás (sich einstellen). NB. Té. 235. Když před dveřmi kostelními stane u procesí. Hus II. 126. Jedú Turci, jedú, před domem sta- nuli, na vdovu volali. Sš. P. 140. Když se již přiblíží boj, stane kněz před čelem boje a takto bude mluviti. Hus I. 170. Aby všichni před nim stali. Smil v. 6. Před Prahou smlouva se stala. Žer. Sn. 48. A aj anděl Páně stanul podlé nich. Sš. L. 34. Staň si (=postav se) vedla Stacha bratra svojho. Dbš. 122. Přijeli v pole, stanuli v kole. Sš. P. 756. Stala se šarvátka v Novém městě praž. od lidu robotného proti některým stavu rytířského. Dač. I. 158. Pád veliký stal se jest v lidu; Co se stalo lóni v Praze. Hus I. 245., II. 9. A což jiného se stalo ve válkách, to má minúti. Půh. II. 60. A co se stalo v nové v městě Hodoníně? Utopil se šohaj při hodonském mlýně. Sš. P. 98. Jedenáctý den kosti všech mrtvých nad svými hroby stanú. Pass. 14. Tehdá již Ja- koba staršího mezi živými nestávalo. Sš. II. 15. A nad vámi se nemilostivá pomsta stane. Pass. 42. (Hý). Divili se nad těmi věcmi, které jsú se staly nad Kristem die- tetem od jeho narozenie. Hus I. 24. Stalo-li se tak v skutku o kterém člověku mezi Jerusalemem a Jerichem, těmi městy, v nichž nynie přebývají pohané, toho neviem jistě. Hus 11. 428. Mnoho lidí u něho stává (bývá hospodou). Kdo před čarou stane (se zastaví), hru tratí. Kom. Podlé někoho s. Plk. Krev mi v žilách stanula. L. — v čem (komu, za kým). A staneš-li v kroku. Hdk. C. 33. A ufám, že stanu v pravdě boží až do smrti. Hus III. 280. Za tebou v černém plášti stanu (státi budu), abys mne poznal. V. V jehož moci život stane (jest). V. Pakli co dobrého začne, nestane v tom. Jel. Obec v pokoji stane (stále trvá). V. — na čem (kde). Diabel stan na pravici jeho. Z. wit. 108. 6. Sta- nouti na posluchách u někoho. Jg. Co se stalo v nově (neulich) na Novej dědině?; Vychodil Adam z raju, stanul na zemském kraju. Sš. P. 98., 788. Co se stane škody na lihách, te se stane ližníkóm; Co se stane vínu na kantnéři, to se dotýká toho, čí jest víno; Aby zeptáno bylo, na kterém místě takový skutek stal se. NB. Tč. 21., 76. A sta sě tichosť veliká na moři. Hus II. 48. Dietěti se na zdraví nic škodného nestalo. Anth. I. 167. Spasení na pravici stanú. Pass. 15. Až na suché zemi stane. Ráj. Na tom stanulo (dabei blieb es). L. Dokudž vyvo- lených na tom světě stává. Br. Každý na svém předsevzetí urputně stane. V. — proti komu. Skutkové naši stanou proti nám ža- lujíce na nás před Bohem. V. Když Satur- nus proti měsíci stane (se postaví). Krab. Proti mně se křivda nestala; Ty viny, které proti nám se stávají, lehce dlužni jsme od- pustiti. Hus 101., 340. — kde (za čím. |
||
|
|||
Předchozí (624)  Strana:625  Další (626) |