627

konec života. Dač. I. 267. Co se tomu stane,
jenž se chápal cizieho?; Každému, jakož
věří, tak se mu stává; Protož jsme-li lidové
našeho vykupitele, doufajme téhož na sobě,
co sě stalo naší hlavě; Křesťané nynější
plačí, když se jim co protivného stane. Hus
I. 451., II. 48., 357. (Té.). — se komu od
koho. Kuna žaluje na kvalt a moc, který
se jí stal od Vaňka. NB. Tč. 214. Aby se
mi od nich pravda (= právo) stala; Tu se
mi od nich žádný konec státi nemohl, aniž
k roku stáli; Stala se mi od něho veliká
škoda a před tím také na mém zboží; Stala
se od něho škoda mým lidóm ohněm. Půh.
I. 165., 238., 375., II. 601. (Té.). Počátek
všeho zatracenie stal sě ot pýchy. BO. —
se komu nač. Nech sa stane otci na vôlu,
materi na vďaku, ale srdcu tvojmu na malú
potechu. Ht. Sl. ml. 220. — se mezi kým.
Stala se jest smlouva dobrovolná mezi osa-
dou Matky boží před Týnem s jedné a mezi
poctivým knězem Janem s druhé strany.
Jdn. 206. Mezi námi mír se stal. Půh. I.
374., II. 485. - se s kým. Nevím co se
s nimi stalo. Kom. Co se s tím stane? Us.
Dch. Če sě sta se dcerú jeho drahú. Rkk.
46. — se z čeho. Tyto neštovičky stá-
vají se z tenké kolery. Ras. Tím spůsobem
z divu mluvy stává se div slyšení. Sš. Sk.
20. Potopa stala se z náhlého deště. Let.
81. — Žer. Sn. 47. — kdy. Tak se i v řeči
stává. Us. Stalo se to ihned za vlivu onoho
proroctví Agabova ještě před začátkem
hladu. Sš. Sk. 138. Stalo se některý čas za
pana Jičínského v městečku v Brumově,
že . . . NB. Tč. 128. V pátek stala se věc
hrozná a žalostivá; Před sv. Martinem stal
se jest podíl mezi bratřími. Dač. I. 211., 357.
Stalo se nocí božie narození. Výb. I. 399.
Stalo sě to svěcenie pod ciesařem Jindřicha
druhého (sic). Výb. 1. 189. P. Kilian to vy-
znává, že pod příměřím sě měšťanom stalo;
Nestalo-li se to mezi tím, ale staň se ještě.
Půh. 1. 210., II. 452. Jakož se stalo za arci-
biskupa ZbynkA; Jakož se stává lichevní-
kóm při jich smrti. Hus II. 21.. 216. A tak
sě stalo, že v tu noc a u pátek a v sobotu
a v noc nedělní za ten čas malý neviděli
sú ho. Hus II. 178. Vz Čas. — jak. Ať se
stane po dobrém nebo po zlém. Us. Dch.
Stalo se děvečce, stalo se po vůli, dostala
synečka v červenej korduli. Sš. P. 487.
A o to právem již nález se stal. NB. Tě. 25.
Paní se jest dosti stalo podlé toho listu.
Půh. II. 3. Vývoj její (církve) stává se dle
vzoru Kristova; A to bez důvodů a proti
všeliké tradici evangelické a s násilím se
stává. Sš. Sk. 32., 34. Staneta ti oči v slúpě.
Mus. 1855. b. 306. Oči v slúpě již stojíta.
Bl. Gr. vyd. 1857. 13. Chceš, aby se vše
stalo k tvé vůli. Výb. Bez vůle p. Boha
mého nestane mi se nic zlého. Har. Kůň se
lekl a dubem stanul. Brt. Instr. 14. Stanul
sloupem. I stane (moře) jako zeď nade vše
hory čtyřidceti loket. Pass. 13. (Hý.), Staň
se mi vedlé slova božího. Hus I. 15. Aby
se mu vedlé jeho viery stalo. Hus. II. 48. —
odkud. I stal se náhle s nebe hukot jako
táhnoucího dunotu prudkého. Sš. Sk, 17. —
se skrze koho. Dobytí stalo se nočně

skrze nástroj nový. Dač. I. 193. Vyznávali,
že zázrak ten skrze ně stal se vůči celého
Jerusalema. Sš. Sk. 48. Mnozí také divové
skrze apoštoly se stávali. Sš. Sk. 32. — že.
Často stává se, že jinak myslíme a jinak
mluvíme. Us. Tč. Stalo, že přišli před nás;
Stalo-li by se, že by pro válku peněz ne-
dostalo. Půh. I. 157., II. 349. A tak se stalo,
že v tu noc ho neviděli sú. Hus II. 178. —
aby. Nestalo se, aby kdo tak mluvil. Svěd.
Vz S. se čím. — se čím. Státi se kazatelem
slova božího. Kom. Stalo se to příslovím.
Us. Dch. Čím se stalo, že . . .? Dch. To se
stalo jeho příčinou (== vinou). Us. u Do-
brušky. Vk. Křest za dob těch stával se
pohroužením a ponořením celého těla do
vody; Prorok někdy učitelem na chvíli
nadšení svého se stával. Sš. Sk. 31., I. 124..
II.79. Stalo se to jeho nálezem. Půh. II. 478.
Číž mocí a panstvím stalo se, aby k vzróstu
tělo přišlo? Hus II. 351. — Br., Bib. - Vz
Státi, stojím.

Stanov, a, m.. Stanové, n., něm. Stanow,
ves u Semil. PL.

Stanova, y, f. = stanovení, ustanovení,
die Einsetzung. S. velebné svátosti. Sš. J.
224. Vz Stanovy.

Stanovati, staviti, zastaviti, hemmen, auf-
halten. — co čím. Sal. — S., ve stanech
bydleti, in Zelten lagern. — kde. Stanovali
od nich dále na východ Sf.

Stanovec, vce, m., podpěrač, der Stützer.
Slov.

Stanovení, n., die Festsetzung, Fixirung.
S. poměrů. Dch. S. třísloviny vyzinou. Sp.
S. hodnoty. Sp. — S., poloha, klad, die
Position. Slabika s-ním dlouhá. Dk.

Stanovený; -en, a, o, festgesetzt, fixirt.
— čím: meze zákonem stanovené. Dch. Vz
Stanoviti.

Stanovíce, dle Budějovice, něm. Stangen-
dorf, ves u Král. Dvora. Vz S. N., Tk. III.
36., 45. — S., něm. Stanowitz, ves u Pelhři-
mova. PL. — S., něm. Donawitz, ves u Kar-
lových varů. S. staré a nové. PL.

Stanovící = určovací, Bestimmungs-. Nz.

Stanovisko, a, obyčejněji stanoviště,
ě (vz -iště), n. = místo, kde kdo stojí, stání,
der Standort, Standplatz, der Standpunkt.
Nz. S-ště míti; Každému nějaké s. nebo
místo v šiku od Pána uloženo jest. V. Tam
lid neměl pokojného s-ště. Br. S-ště loupež-
níkův. V. Přišli jsou k Řípu a tu sobě s-ště
oblíbili. Kom. S. císařské zbroje (das Arse-
nal). V. S. lovců, zvěři. Us. Šp. Dávati zlo-
čincům s-ště, Vorschub leisten. J. tr. — S.
lodí, přístav lodí, der Hafen. V., Kom. Tu
(kupci) své s-ště mají. Har. II. 121. Město
Efesus bývalo s-kem pro lodě z Europy do
Syrie. Sš. Sk. 218. — S. vojska = tábor,
das Lager. V. S-ště rozbiti. St. skl. Ze
s-ště vojsko se hnulo. Spr. Ziž. Loupežníky
vyzdvihovali a jich stanoviště pálili. Kn.
Zvláštní s-ště mívali. Kn. Zastavili sobě
s-ště. Bj. Skříně boží přinesena jest do
s-višť (in castra). Bj. Běž na s-ště k své
bratří (in castra). Bj. S-ště zastachu (castra
metati sunt). BO. — S. = stánek. Slavnosť
s-šť aneb stánkův, das Laubenhüttenfest. V.
Vz Stanomety, Stanosvátky. Pane, kdo pře-