Předchozí (626)  Strana:627  Další (628) |
|
|||
627
|
|||
|
|||
konec života. Dač. I. 267. Co se tomu stane,
jenž se chápal cizieho?; Každému, jakož věří, tak se mu stává; Protož jsme-li lidové našeho vykupitele, doufajme téhož na sobě, co sě stalo naší hlavě; Křesťané nynější plačí, když se jim co protivného stane. Hus I. 451., II. 48., 357. (Té.). — se komu od koho. Kuna žaluje na kvalt a moc, který se jí stal od Vaňka. NB. Tč. 214. Aby se mi od nich pravda (= právo) stala; Tu se mi od nich žádný konec státi nemohl, aniž k roku stáli; Stala se mi od něho veliká škoda a před tím také na mém zboží; Stala se od něho škoda mým lidóm ohněm. Půh. I. 165., 238., 375., II. 601. (Té.). Počátek všeho zatracenie stal sě ot pýchy. BO. — se komu nač. Nech sa stane otci na vôlu, materi na vďaku, ale srdcu tvojmu na malú potechu. Ht. Sl. ml. 220. — se mezi kým. Stala se jest smlouva dobrovolná mezi osa- dou Matky boží před Týnem s jedné a mezi poctivým knězem Janem s druhé strany. Jdn. 206. Mezi námi mír se stal. Půh. I. 374., II. 485. - se s kým. Nevím co se s nimi stalo. Kom. Co se s tím stane? Us. Dch. Če sě sta se dcerú jeho drahú. Rkk. 46. — se z čeho. Tyto neštovičky stá- vají se z tenké kolery. Ras. Tím spůsobem z divu mluvy stává se div slyšení. Sš. Sk. 20. Potopa stala se z náhlého deště. Let. 81. — Žer. Sn. 47. — kdy. Tak se i v řeči stává. Us. Stalo se to ihned za vlivu onoho proroctví Agabova ještě před začátkem hladu. Sš. Sk. 138. Stalo se některý čas za pana Jičínského v městečku v Brumově, že . . . NB. Tč. 128. V pátek stala se věc hrozná a žalostivá; Před sv. Martinem stal se jest podíl mezi bratřími. Dač. I. 211., 357. Stalo se nocí božie narození. Výb. I. 399. Stalo sě to svěcenie pod ciesařem Jindřicha druhého (sic). Výb. 1. 189. P. Kilian to vy- znává, že pod příměřím sě měšťanom stalo; Nestalo-li se to mezi tím, ale staň se ještě. Půh. 1. 210., II. 452. Jakož se stalo za arci- biskupa ZbynkA; Jakož se stává lichevní- kóm při jich smrti. Hus II. 21.. 216. A tak sě stalo, že v tu noc a u pátek a v sobotu a v noc nedělní za ten čas malý neviděli sú ho. Hus II. 178. Vz Čas. — jak. Ať se stane po dobrém nebo po zlém. Us. Dch. Stalo se děvečce, stalo se po vůli, dostala synečka v červenej korduli. Sš. P. 487. A o to právem již nález se stal. NB. Tě. 25. Paní se jest dosti stalo podlé toho listu. Půh. II. 3. Vývoj její (církve) stává se dle vzoru Kristova; A to bez důvodů a proti všeliké tradici evangelické a s násilím se stává. Sš. Sk. 32., 34. Staneta ti oči v slúpě. Mus. 1855. b. 306. Oči v slúpě již stojíta. Bl. Gr. vyd. 1857. 13. Chceš, aby se vše stalo k tvé vůli. Výb. Bez vůle p. Boha mého nestane mi se nic zlého. Har. Kůň se lekl a dubem stanul. Brt. Instr. 14. Stanul sloupem. I stane (moře) jako zeď nade vše hory čtyřidceti loket. Pass. 13. (Hý.), Staň se mi vedlé slova božího. Hus I. 15. Aby se mu vedlé jeho viery stalo. Hus. II. 48. — odkud. I stal se náhle s nebe hukot jako táhnoucího dunotu prudkého. Sš. Sk, 17. — se skrze koho. Dobytí stalo se nočně |
skrze nástroj nový. Dač. I. 193. Vyznávali,
že zázrak ten skrze ně stal se vůči celého Jerusalema. Sš. Sk. 48. Mnozí také divové skrze apoštoly se stávali. Sš. Sk. 32. — že. Často stává se, že jinak myslíme a jinak mluvíme. Us. Tč. Stalo, že přišli před nás; Stalo-li by se, že by pro válku peněz ne- dostalo. Půh. I. 157., II. 349. A tak se stalo, že v tu noc ho neviděli sú. Hus II. 178. — aby. Nestalo se, aby kdo tak mluvil. Svěd. Vz S. se čím. — se čím. Státi se kazatelem slova božího. Kom. Stalo se to příslovím. Us. Dch. Čím se stalo, že . . .? Dch. To se stalo jeho příčinou (== vinou). Us. u Do- brušky. Vk. Křest za dob těch stával se pohroužením a ponořením celého těla do vody; Prorok někdy učitelem na chvíli nadšení svého se stával. Sš. Sk. 31., I. 124.. II.79. Stalo se to jeho nálezem. Půh. II. 478. Číž mocí a panstvím stalo se, aby k vzróstu tělo přišlo? Hus II. 351. — Br., Bib. - Vz Státi, stojím. Stanov, a, m.. Stanové, n., něm. Stanow,
ves u Semil. PL. Stanova, y, f. = stanovení, ustanovení,
die Einsetzung. S. velebné svátosti. Sš. J. 224. Vz Stanovy. Stanovati, staviti, zastaviti, hemmen, auf-
halten. — co čím. Sal. — S., ve stanech bydleti, in Zelten lagern. — kde. Stanovali od nich dále na východ Sf. Stanovec, vce, m., podpěrač, der Stützer.
Slov. Stanovení, n., die Festsetzung, Fixirung.
S. poměrů. Dch. S. třísloviny vyzinou. Sp. S. hodnoty. Sp. — S., poloha, klad, die Position. Slabika s-ním dlouhá. Dk. Stanovený; -en, a, o, festgesetzt, fixirt.
— čím: meze zákonem stanovené. Dch. Vz Stanoviti. Stanovíce, dle Budějovice, něm. Stangen-
dorf, ves u Král. Dvora. Vz S. N., Tk. III. 36., 45. — S., něm. Stanowitz, ves u Pelhři- mova. PL. — S., něm. Donawitz, ves u Kar- lových varů. S. staré a nové. PL. Stanovící = určovací, Bestimmungs-. Nz.
Stanovisko, a, obyčejněji stanoviště,
ě (vz -iště), n. = místo, kde kdo stojí, stání, der Standort, Standplatz, der Standpunkt. Nz. S-ště míti; Každému nějaké s. nebo místo v šiku od Pána uloženo jest. V. Tam lid neměl pokojného s-ště. Br. S-ště loupež- níkův. V. Přišli jsou k Řípu a tu sobě s-ště oblíbili. Kom. S. císařské zbroje (das Arse- nal). V. S. lovců, zvěři. Us. Šp. Dávati zlo- čincům s-ště, Vorschub leisten. J. tr. — S. lodí, přístav lodí, der Hafen. V., Kom. Tu (kupci) své s-ště mají. Har. II. 121. Město Efesus bývalo s-kem pro lodě z Europy do Syrie. Sš. Sk. 218. — S. vojska = tábor, das Lager. V. S-ště rozbiti. St. skl. Ze s-ště vojsko se hnulo. Spr. Ziž. Loupežníky vyzdvihovali a jich stanoviště pálili. Kn. Zvláštní s-ště mívali. Kn. Zastavili sobě s-ště. Bj. Skříně boží přinesena jest do s-višť (in castra). Bj. Běž na s-ště k své bratří (in castra). Bj. S-ště zastachu (castra metati sunt). BO. — S. = stánek. Slavnosť s-šť aneb stánkův, das Laubenhüttenfest. V. Vz Stanomety, Stanosvátky. Pane, kdo pře- |
||
|
|||
Předchozí (626)  Strana:627  Další (628) |