629

utrácejí, nazvané odtud, že počátečně stoje
se konalo pro spěšnost, Ros., jinak slove:
místné právo, D., lepe: náhlý soud (právo),
das Standrecht. S. N. Vz Soud, Rb. str. 272.

Stápalý, herumtaumelnd, herumirrend. S.
národ. Sš. Snt. 159. (Sd.).

Stápěti, vz Stopiti.

Stár, vz Starý.

Stář, i, f., zastr. = stáří. V stář 18 let
jsúci. Výb. I. 292. ,S. i mlaď opouštěla těsné
příbytky. Stnk. Čtyřicet dní v stář byl.
Anth. Vz V (s akkus.).

Stará, vz Starý.

Stára, y, m., osob. jm. Sd.

Starasiti, il, en, ení, starasovati, durch
Terasse verbinden. Ros.

Starati = starého činiti, alt machen (mu-
sit.); neustále žádati, prositi, napomínati,
pokoje nedati, zu etwas zu bewegen suchen,
in Jemanden dringen, bereden, vermögen;
se = starým se stávati, věkem scházeti, alt
werden; pečocati, sorgen, besorgen, sich
kümmern. Jg. — koho. Ustavičné ho sta-
rala (prosila). V. A když jej starala usta-
vičně. V. — koho oč. O to jeho více sta-
rati přestali. Háj. Nechtěl obce o to starati
(prositi). V. Rádi bychom mu něco dobrého
učinili, byť nás jedné zač žádal, než aniž
nás kdy oč stará. Čr. V tom za zlé jmieti
neráčíte, že vás po druhé o to staráme zna-
jíce, že to z potřebnosti činíme. NB. Tč.
131. O to od kazatelů starán byl. Ler. —
Nz. — koho oč skrze co. Skrze posly a
dary papeže o to staral. V. — se, koho
v čem. Budeš-li mne v tom starati (beauf-
tragen). Us. Ten nestará se v Bohu, kterýž
netieží sě na duši v ctnostech, jakož se tieží
na svých údech. Hus. I. 117. — se o koho,
oč. O něčí dobré jméno se s. V. O nabý-
vání statkův. V. Nejvíce se o pokoj sta-
rám. Jir. dh. S. se o práva země. Tov. 24.
Staral se o to dítě jako otec. Us. Dch. Víc
se starej o svědomí než o lidskú lásku.
Mor. Tč. Něstaraj se synečku o j ednu dě-
večku, dyť jich máš po světě jako izobečku.
Sš. P. 347. Rád bych, aby se časně staral
o nějakou hospodyni. Žer. 333. Mají se la-
skavé o svých bližních spasení s. Hus. III.
30. Kdo má škodu, o posměch se nestarej.
D. Za rána se o něco s. Us. Kdo se o nic
nestará (bezpečný). V. S. se o koho také =
pomlouvati ho. Us. Stará se o to jako pes
o mráz. Pk. — Št. — se. Nech čerta starati
se, má tvrdou hlavu. Prov. Kdo se stará,
brzo se sstará. Č. Zdali mníte, že duše člo-
věčí stará se (= stárne) tak jako tělo? Mudr.
Slepice se stará, když chodíc po dvoře po-
kvokává. Mor. Brt. Nic se nestarejte. Us.
Dch. Maria se starala, kde by plének na-
brala ; Starala se máti má, hej nám hej, kde
mě k místu dochová; Starám se já, starám,
starú maměnku mám, kdo mi jich opatří,
až já se jim vydám; Ach táto, tatíčku, co
se tam staráte, jedinú mě máte; Starajó se
lidi, jak my budem živi, šak už na brloš-
kách rostó dóbky křivý; Starám se já, sta-
rám, strča hlavu za trám a ručičky za rošt,
to je moja starosť. Sš. P. 33., 71., 72., 145.,
682. (Tč.). — se kým (pečovati). Milujte
své rodiče a vděčni buďte, že se vámi sta-

rají. Št. Hospodáři vámi se starají. Št. Kn.
š. 114., Výb. I. 702. 11. — se s kým. Sta-
ral se chudý s chudou, jak spolu živi bu-
dou. Er. P. 349. — se nad čím. Popeluška
se nad tím velice starala. Brt. S. 2. vyd.
78., Poh. II. 191., Klda. 68. — se za koho.
Máti pečlivě zaň se starala. Troj. 520. —
skrze co. Skrze to i král jeho milosť sta-
rán jest býval. Zř. mor. 1604. (Tč.). — oč
kde. Stráž ta musila v místnostech těch
o pořádek a bezpečnosť s. se. Sš. L. 196. —
kdy (k čemu). Ve dne v noci se o tebe
starám. Us. Za pronásledování vandalského
v Africe nejedni mučeníci od Arianů k od-
padnutí od víry staráni byvše jedním ústem
vyznali. Sš. II. 112. Dal příklad pán dětem,
jak se o rodiče ve stáří podešlém starati
mají. Sš. J. 290. — se za koho. Ona se za
mne starala. Tkad. — se oč jak. Vší snaž-
ností se o to starají. Sych. S opravdovou
péčí o to se starali, aby herbář vydán byl.
S pilností o něco se s. Žer. (Pr.). — se na
koho. Kdo se bude na ubohé žebráky sta-
rati? MM. — se do čeho, do koho, na
Slov. = se oč. Co se do mne staráš ? Do
všeho se musíš starati. Plk.

Staravosť, i, f., die Sorgfalt, Sorgsam-
keit. Jg.

Staravý, sorgsam. Das.

Starcový, senilis, Greisen-.

Starč, e, něm. Startsch, městys u Tře-
bíče. PL.

1. Starček, éčka, m. = starec. Dač. I.
319., na Slov. Sd. Vz Starec.

2. Starček, ečku, m., rostl. S. obecný,
senecio vulgaris, das Kreuzkraut. Vz Čl. 101.,
Kk. 166., FB. 44., Čl. Kv. 197., Slb. 443.,
Rostl. 917., Schd. II. 283.

Starčiti = stačiti, ausreichen. — čeho.
Pokud toho statku starčí. Zř. zem. op. a rat.
1562. — Snad špatNé ctem m.: statčiti?

Starčok, a, m. = stařec. Slov.

Staré, ého, n., něm. Starrai, ves v Lobo-
sicku. PL.

Staře = za stara, alt. Stromy s. sázené.

Starec a stařec, rce, m., stařík, a, sta-
reček a stařeček, starček, rečka, staří-
ček, čka, staroušek, ška, m. = starý muž,
der Greis. V., BO. S. chodí shrbený. Kom.
Naplnila sě žádosť starcě Simeona a Anny,
že Simeon vzem ho na rucě řekl jest. Hus
II. 328. Když se (si) stařec s mladou robou
hrá, smrť se od radosti popuká. Slez. Tč.
Vz Starý. — Na Mor. a Slez. stareček =
ded, Klš., Zlob., Hš., der Grossvater. Byl
jsem u stařečků, bei den Grosseltern. Mor.
Šd. Nesli dítě s matičkou od stařečka s hů-
lečkou. Sš. P. 745. Náš staříček sobě vzdy-
chá, hříšná duše se v něm leká; Josífek
staříček uchlechtilý, kolíbal díťátko rozto-
milý. Sš. P. 25., 511. Dostaneš třetinu po
staříkovi — nic (stařík nezůstavil nic). Na
mor. Zlínsku. Brt. — Starec, u čihadla =.
smrček ve kři. Us. — S., stará réva vinná,
der Stamm. Vz Víno. Us. — S. v botanice
1. starček, senecio, das Krötenkraut; s. obe-
cný (přímětné koření, V.), větší, lepkavý,
lesní, saracenský, pěkný, hájní; 2. s. = ře-
pík, agrimonia, der Odermennig; s. obecný
(řepík lékařský, řepíček, a. eupatoria, Acker-