Předchozí (629)  Strana:630  Další (631) |
|
|||
630
|
|||
|
|||
mohn), vysoký trank; 3. s., lysimachia num-
mularia, penízek, Lysimacliie; 4. s., mužíček. Jg. — S., něm. Starz, ves u Kdyně. PL., Tk. I. 312. Stařecí věk, das Greisenalter. Kom.
Stařecký, Greisen-. S. svéhlavosť. Hvs.
Stařectví, n., das Greisenthum. Dch.
Stařečka, y, f., předměstí u Třebíče. PL.
— S., die Greisin.
Starečkovitý. S. rostliny, senecionideae.
Vz Rostl. 855., 877 a násl. Stařečkovy, Ackermohn-. S. voda.
Staré hrady, vz Starý.
Stařech, a, m., osob. jm. Pal. Radh. 1871.
II. 125. Stařechovice, dle Budějovice, něm. Sta-
řechowitz, ves u Plumlova. PL. Starejší = starší. Slov. S. otec = staro-
svat. Slov. Němc, Slav. II. 5., Hdk. Stařejší z lidu. BO. Stárek, rka, m. = starší tovaryš ve mlýně,
der Obermüller, Altgeselle. Jg., Dch., Šp., Prm. IV. 271. — S. v pivováre druhý za podstarším. Us. Vz Tovaryš. — S., první ovčacký atd. pacholek, der Oberknecht. Bern. — S., na vesnicích šohaj (pacholek), první
z chasy, jíž při musikách, poroučí, der erste Bursch im Dorfe. Mor. Šd. Jiříkovské stá- rek, to je Bože stárek, nedá sobě vzíti ze své ruke žbánek; Maloměrské s., švarné šohajek, on uťal berana na jeden rázek. Sš. P. 716., 719. — S. = družba o hodech. Mor. Kmk. Staremiasto, a, n., Alstadt, ves u Fry-
štátu. PL. Stařena, stařenka, y, f. = stará žena,
die Greisin. Kom. S., na Mor. = dědova žena, babička, die Grossmutter. Brt., Tč. Také ve Slez. Klš. Mi mili macičko, po- možte kolibač, jak urosće, budzě vam sta- řenko povidać. Sš. P. 316. — S., stará ko- roptev. Šp. Starenda, y, f. = stařena, žertem. Bern.
Starešina, y, m. = starosta, jejž si zá-
druha (u Jihoslov.) sama volí. Vz Zádruha. Fr. Šb. Děj. střdvk. I. 279. — S., starší, presbyter. Sš. II. 389., 384. Stařeti, el, ení, altern.
Stárež, e, f., die alten Leute. Slov. Dbš.
163. Cf. Mládež. Šd. Starha, y, m., osob. jm. Sd.
Stáří, n. — věk, das Alter. S. člověka,
D., rostlin. Rostl. Byl stáří 24 let; sotva půl léta stáří; do sedmi let stáří; s. býti 12 let. V. Jsou jednoho s. Ros. Synáček Vilém šesti let stáří. Har. 24 let v s. býti. Er. Bez rozdílu s., lépe: jak staří tak mladí. Pk. Umřel v stáří pěti let. Us. Jest s jeho stáří = téhož věku. Us. u J. Hradce. Mtš. Má to ku právu rozumne a zřetelně polo- ženo býti, v kolika létech stáří svého jest ten Jiřík. NB. Tč. 203. Synáček jménem Vilém šesti let stáří. Har. Žádný na světě nenie bez hřiechu, ani dietě jednoho dne z stáří. Hus. III. 48. Dvou let toliko z s. byl Václav. V., Bj. Pachole dvou let stáří. Ler. S. přechodné, aetas climacterica. Nz. lk. — Pozn. Mýlí se tedy, kteří praví, že slovo stáří se v těchto případech nehodí, myslíce, že znamená jenom vysoký věk, zna- |
menáť zde pouze věk. Cf. Brs. 2. vyd. 236.
Dočkal se vysokého stáří, na Mor. říkají: dočkal se starých let. Brt. O s. rostlin vz Schd. II. 236. "S. luny, das Mondalter. Nz. — S., vysoký věk, starosť, das Greisenalter. Zlob. Klesá ubohý, neb se mu stářím síla tratí. Sych. Ten kdo z mládí marně vejská, sám na sebe v stáří stejská. Hrš. Dejte, dítky, stáří česť, posměváčky čeká trest. Š. a Ž. Dal příklad Jan dětem, jak se o rodiče ve s. podešlém starati mají; Ovšem již byl v po- dešlém s. Sš. J. 290, Sk. 150. Jak si člo- věk za mladosti vede, tak si pro stáří svůj osud přede. Dch. Kdo se z mládí vozí, chodí v stáří pěšky. Km. Když se v mládí učíš, v s. se nemučíš. Vz Starosť, Staroba, Starý. 1. Stařice, e, f., stařička, stará žena,
babice, ein altes Weib. V. Vz Stařena. 2. Stařice, samota v Třeboňsku. PL.
Stařič, e, m., Stařitsch. S. nový a starý, vsi u Místka. PL.
Staříček, vz Stařík.
Stařičký a stařičký, sehr alt. Stařičký.
V. Stařík, a, staříček, čka, m. = starý
otec, otcův otec, děd, der Grossvater. Vz Starec. Stařina, stařinka, y, f. = něco starého,
etwas Altes. Páchne s-nou. D. — S. — zá- pach, jehož příčinou jest stáří. To maso zavání stařinou (jest staré). Mor. Šd. Maso čuť stařinou. U Opav. Klš. — S., stará tráva, která dlouho na louce zůstala, altes Gras. V Kunvald., u Jižné. Msk., Vrů. — S., tráva n. bylina pod sněhem zůstalá. Zlob. — S., v hornictví starý důl, staré dílo, záruba, ve které se těžilo, der alte Mann, die alte Baue, Altung, der Verhau. Hr., Hrk. S-ny otvírati, do s-řin přijíti. Vys. Stařinopisný, palaeographisch. Srn.
Stařinověda, y, f., stařinosloví, n., die
Archaeologie. Šm. 1. Starka, y, f., voda, která schválně na
mlýn se vede, stoka. Us. u Klat. 2. Starka, y, f. = stará hus, která vodí
housata, alte Gans. Mor. Šd. — S., stará matka, altes Weib. Er. Sl. čít. 68. Stárka, y, f. == nevěsta, milenka stárkova
na dědinách, das Liebchen, die Braut. S. věnčívala berana, dokud ještě o hodech ho stínali. Mor. Šd. Ta židenská pěkná bílá mája, stavěla ju první stárka sama. Sš. P. 716. Vz Stárek, Stárková. Starkoč, e, m., Starkotsch, ves u Čáslavi,
vz S. N., b) u Náchoda. PL. Starkov, a, m., něm. Starkstadt, ves u Po-
lice. Vz S. N. Stárkov, a, m., smyšlené místní jméno.
Jde do S-ova (stárne). U Dobrušky. Vk. Stárková, é, f. = druzenka o hodech. Mor.
Kmk. Vz Stárek, Stárka. Stárkovati = stárkem býti, Obergesell
sein. Vz Stárek. Starky, pl = paseky u Rožnova. Tč.
Starký, na Slov. žertem = starý. Koll.
Starlatiný. S. nevěstka = stará. D. exc.
Starmarčiti, il, en, ení, zusammenkaufen.
Ros. Stárnouti, ul, utí, altern. Už stárne. —
čím: bídou, starostmi. |
||
|
|||
Předchozí (629)  Strana:630  Další (631) |