630

mohn), vysoký trank; 3. s., lysimachia num-
mularia, penízek, Lysimacliie; 4. s., mužíček.
Jg. — S., něm. Starz, ves u Kdyně. PL.,
Tk. I. 312.

Stařecí věk, das Greisenalter. Kom.

Stařecký, Greisen-. S. svéhlavosť. Hvs.

Stařectví, n., das Greisenthum. Dch.

Stařečka, y, f., předměstí u Třebíče. PL.

— S., die Greisin.

Starečkovitý. S. rostliny, senecionideae.
Vz Rostl. 855., 877 a násl.

Stařečkovy, Ackermohn-. S. voda.

Staré hrady, vz Starý.

Stařech, a, m., osob. jm. Pal. Radh. 1871.
II. 125.

Stařechovice, dle Budějovice, něm. Sta-
řechowitz, ves u Plumlova. PL.

Starejší = starší. Slov. S. otec = staro-
svat. Slov. Němc, Slav. II. 5., Hdk. Stařejší
z lidu. BO.

Stárek, rka, m. = starší tovaryš ve mlýně,
der Obermüller, Altgeselle. Jg., Dch., Šp.,
Prm. IV. 271. — S. v pivováre druhý za
podstarším. Us. Vz Tovaryš. — S., první
ovčacký atd. pacholek, der Oberknecht. Bern.

— S., na vesnicích šohaj (pacholek), první
z chasy, jíž při musikách, poroučí, der erste
Bursch im Dorfe. Mor. Šd. Jiříkovské stá-
rek, to je Bože stárek, nedá sobě vzíti ze
své ruke žbánek; Maloměrské s., švarné
šohajek, on uťal berana na jeden rázek. Sš.
P. 716., 719. — S. = družba o hodech. Mor.
Kmk.

Staremiasto, a, n., Alstadt, ves u Fry-
štátu. PL.

Stařena, stařenka, y, f. = stará žena,
die Greisin. Kom. S., na Mor. = dědova
žena, babička, die Grossmutter. Brt., Tč.
Také ve Slez. Klš. Mi mili macičko, po-
možte kolibač, jak urosće, budzě vam sta-
řenko povidać. Sš. P. 316. — S., stará ko-
roptev. Šp.

Starenda, y, f. = stařena, žertem. Bern.

Starešina, y, m. = starosta, jejž si zá-
druha (u Jihoslov.) sama volí. Vz Zádruha.
Fr. Šb. Děj. střdvk. I. 279. — S., starší,
presbyter. Sš. II. 389., 384.

Stařeti, el, ení, altern.

Stárež, e, f., die alten Leute. Slov. Dbš.
163. Cf. Mládež. Šd.

Starha, y, m., osob. jm. Sd.

Stáří, n. — věk, das Alter. S. člověka,
D., rostlin. Rostl. Byl stáří 24 let; sotva
půl léta stáří; do sedmi let stáří; s. býti
12 let. V. Jsou jednoho s. Ros. Synáček
Vilém šesti let stáří. Har. 24 let v s. býti.
Er. Bez rozdílu s., lépe: jak staří tak mladí.
Pk. Umřel v stáří pěti let. Us. Jest s jeho
stáří = téhož věku. Us. u J. Hradce. Mtš.
Má to ku právu rozumne a zřetelně polo-
ženo býti, v kolika létech stáří svého jest
ten Jiřík. NB. Tč. 203. Synáček jménem
Vilém šesti let stáří. Har. Žádný na světě
nenie bez hřiechu, ani dietě jednoho dne
z stáří. Hus. III. 48. Dvou let toliko z s.
byl Václav. V., Bj. Pachole dvou let stáří.
Ler. S. přechodné, aetas climacterica. Nz.
lk. — Pozn. Mýlí se tedy, kteří praví, že
slovo stáří se v těchto případech nehodí,
myslíce, že znamená jenom vysoký věk, zna-

menáť zde pouze věk. Cf. Brs. 2. vyd. 236.
Dočkal se vysokého stáří, na Mor. říkají:
dočkal se starých let. Brt. O s. rostlin vz
Schd. II. 236. "S. luny, das Mondalter. Nz.
— S., vysoký věk, starosť, das Greisenalter.
Zlob. Klesá ubohý, neb se mu stářím síla
tratí. Sych. Ten kdo z mládí marně vejská,
sám na sebe v stáří stejská. Hrš. Dejte, dítky,
stáří česť, posměváčky čeká trest. Š. a Ž. Dal
příklad Jan dětem, jak se o rodiče ve s.
podešlém starati mají; Ovšem již byl v po-
dešlém s. Sš. J. 290, Sk. 150. Jak si člo-
věk za mladosti vede, tak si pro stáří svůj
osud přede. Dch. Kdo se z mládí vozí, chodí
v stáří pěšky. Km. Když se v mládí učíš,
v s. se nemučíš. Vz Starosť, Staroba, Starý.

1. Stařice, e, f., stařička, stará žena,
babice, ein altes Weib. V. Vz Stařena.

2. Stařice, samota v Třeboňsku. PL.
Stařič, e, m., Stařitsch. S. nový a starý,

vsi u Místka. PL.

Staříček, vz Stařík.

Stařičký a stařičký, sehr alt. Stařičký.
V.

Stařík, a, staříček, čka, m. = starý
otec, otcův otec, děd, der Grossvater. Vz
Starec.

Stařina, stařinka, y, f. = něco starého,
etwas Altes. Páchne s-nou. D. — S. — zá-
pach, jehož příčinou jest stáří. To maso
zavání stařinou (jest staré). Mor. Šd. Maso
čuť stařinou. U Opav. Klš. — S., stará tráva,
která dlouho na louce zůstala, altes Gras.
V Kunvald., u Jižné. Msk., Vrů. — S., tráva
n. bylina pod sněhem zůstalá. Zlob. — S.,
v hornictví starý důl, staré dílo, záruba,
ve které se těžilo, der alte Mann, die alte
Baue, Altung, der Verhau. Hr., Hrk. S-ny
otvírati, do s-řin přijíti. Vys.

Stařinopisný, palaeographisch. Srn.

Stařinověda, y, f., stařinosloví, n., die
Archaeologie. Šm.

1. Starka, y, f., voda, která schválně na
mlýn se vede, stoka. Us. u Klat.

2. Starka, y, f. = stará hus, která vodí
housata, alte Gans. Mor. Šd. — S., stará
matka, altes Weib. Er. Sl. čít. 68.

Stárka, y, f. == nevěsta, milenka stárkova
na dědinách, das Liebchen, die Braut. S.
věnčívala berana, dokud ještě o hodech ho
stínali. Mor. Šd. Ta židenská pěkná bílá
mája, stavěla ju první stárka sama. Sš. P.
716. Vz Stárek, Stárková.

Starkoč, e, m., Starkotsch, ves u Čáslavi,
vz S. N., b) u Náchoda. PL.

Starkov, a, m., něm. Starkstadt, ves u Po-
lice. Vz S. N.

Stárkov, a, m., smyšlené místní jméno.
Jde do S-ova (stárne). U Dobrušky. Vk.

Stárková, é, f. = druzenka o hodech. Mor.
Kmk. Vz Stárek, Stárka.

Stárkovati = stárkem býti, Obergesell
sein. Vz Stárek.

Starky, pl = paseky u Rožnova. Tč.

Starký, na Slov. žertem = starý. Koll.

Starlatiný. S. nevěstka = stará. D. exc.

Starmarčiti, il, en, ení, zusammenkaufen.
Ros.

Stárnouti, ul, utí, altern. Už stárne. —
čím: bídou, starostmi.