631

Starnov, a, m., Starnau, ves u Šternberka
v Olomoucku. — S., Sternheim, ves u Konic
na Mor. Té.

Stárný = starý. Pl.

Stáro, staro, vz Starý. — S., a, n. =
stáří, das Alter. Užíváme slova toho s před-
ložkami. K stáru (ke starosti). Kdo z mládí
se nestará, ke stáru nic nemívá. Měsíc je na
stáru, na nově. U Rychn. Dst. Kdo s ním
ku stáru tu na světě pobude? Sá. K stáru
se všecko shledá. Čemu z mládí navykneš,
to se ti k stáru hodí. Prov.

Staro-, ve slovech složených: starobylý
atd. Jg.

Staroapoštol, a, m. Seslání ducha sv.
na s-y. Sš. I. 3.

Staroba, y, f. = stáří, letitost, hohes Alter.
V s-bě je každému velmi ťažko žíť. Na Mor.
Tč. Staroba — choroba (senectus ipsa est
morbus). Dch. Zemřel starobou, an Alter-
schwäche. Šd. Abys dokona s-bě umřel. Sš.
II. 29. — S., personif. Tamž bydlí S. se ble-
dými Nemocemi. S. teskná. Aen. VI. 275. Vz
Stáří a strany přísloví: Abraham, Dnešní,
Duše, Kapusta, Kolena, Kosť, Kvítek, Mech,
Pátek, Pecka, Věchet, Zpěv.

Starobabský, altvettelisch, altweibisch.
Dch.

Starobilský, von Alt-Bilitz. S. koste-
líčku, stojíš na pěkným kopečku. Sš. P. 191.

Starobitý, schon lange geschlachtet.

Starobný = dávný. To je s. (= starý)
strom. U Žamb. Dbv.

Starobrad, u, m., geropogon, der Weiss-
bart. Sm.

Starobrněnský, Altbrünner. S. hřbitov.
Tč.

Starobylina, y, f., die Antiquität. Rk.

Starobylnictví, n., die Alterthumsfor-
schung. Jg.

Starobylník, a, m., der Alterthumsfor-
scher. Jg.

Starobylný = starobylý, alt. Dve kron.
235.

Starobylosť, i, f. = starožitnosť, staro-
dávnost, die Vorzeit. Jg. — S., vetchost,
das Alter. Kom. — S., starobylá, stará věc,
Antike, f. Ros. — S., starobylý obyčej, alte
Sitte. Ros.

Starobylý = co za starých let bylo, alt-
hergebracht, alt. Jg. S. obyčej, věc, V.,
letopisy. Sych. Podlé s. obyčeje. V., Kom.
To jest proti s. řádům a zvyklostem. Sych.
S. přípovídky vypravovati. Br. S. knihy.
Sych. Ta (léna) aby JMK. podlé s-lého oby-
čeje zde při stolici v království českém po-
dávati ráčil. Zř. F. I. A. XXII. S. zvyk,
způsob. J. tr. Při starobylém způsobu něco
zanechati; podlé s. obyčeje a pořádku (1650).
Er. Nejlépe,, jest, aby při s-lém způsobu se
zůstávalo. Žer. 344.

Starobývalosť, i, f. = starobylost. Jg.

Starobývalý = starobylý, alt, ehemalig.

Jg.

Starocírkevní, altkirchlich. S. otcové,
Kroc., písemnictvo. Šd.

Staročasý, ze starých časů, aus alten
Zeiten. Omyl. 57.

Staročech, a, m., Čech dobrý a upřímný,
der Altböhme, der Böhme vom alten Schrot.

Us. — S., přívrženec politické strany v lé-
tech sedmdesátých.

Staročeský, -sky, po -sku, altböhmisch.
S. válečná krev, V., poctivosť, obyčej, řeč,
kniha, přísloví. — Jg.

Staročlověk, a, m. = starý člověk, člo-
věk neobrodilý, zložádostem a hříchům od-
daný. Svléká se s. a obléká se novočlověk
na křestu. Sš. II. 222.

Starodávně = starobyle, nach alter Art,
ehemals.

Starodávnina, y, f., das Rokoko. Sm.

Starodávno, adv. a subst. Od starodávna,
od stara dávna, von Alters her. Čeho by
od starodávna obyčej byl. Pref. Jakož jest
od s-vna bylo. O. z D. Grunty, ješto od
starodávna k právu městskému příslušejí.
Václ. IV., Pr. 1861. 26. To od starodávna
bývalo. Žer. 312., Půh. I. 209., II. 566. Ten
mlýn že byl otce jeho od stara dávna. NB.
Tč. 128. — Ten visí na starodávnu jako
žid na desateru. Lom. — Po starodávnu,
nach alter Art. Vrat. 24. — Po s. něco sta-
věti. Pref. — Ze stara dávna, ze starodávna,
von Alters her. — Za s-dna, von Alters.
V. Spisové za s-dna i za našich let vydaní.
V. Tak za starodávna bývalo. Kom. L. 28.
— Vz Málo, Příslovka, Od starodávna. Jg.

Starodávnosť, i, f. = starobylosť, die
Vorwelt, Ur-, Vorzeit. D. S. činí zapome-
nutí. Jel.

Starodávnozvyklý, herkömmlich, von
Alters her angewöhnt. Zámrsk. post. 872.

Starodávný, -ní = předvěký, starobylý,
uralt, hergebracht, alterthümlich. S. způsob,
věc, V., zvyk, Us., město, Har., rod, Jel.,
obyčej, čas. D. S. (staré) přátelství. Dch.
Vedle s-ních obyčejuov za právo majíc pro
naučenie k vám právních věcí poslati . . .
NB. Tč. 234. Aby přišel s-ný galán, aby
mně to sluníčko svítilo, co mja těšívávalo;
Něnadala sem se ani se nenadam, že by se
mi vratil s-ny galan; Má panenko starodávní,
brzo-li tě čert udáví? Sš. P. 293., 299., 659.
(Tč.). Kdyby nebylo s-ní naší důvěrnosti,
která mne v tom ujišťuje, že psaní mé dobře
přijato bude. Žer. 319. Zachován buď s-ní
řád v sedáni podlé rodův a let. Zř. mor.
1604. (Tč.). — Staří, starodávní = veteres.
V.

Starodělník, a, m., der Altarbeiter. Šp.

Starodobý, Rokoko-., Rk.

Starodojný. S. kráva = která se letos
netelila a od loňska ještě dojí, altmilchend.
D.

Starodumec, mce, m., Alterthumsfreund?
Šír.

Starohrabě, ěte, m., der Altgraf. Šm.

Starohrad, u, m., alte Burg. Pl.

Starohrotný, altspiessig. Dch.

Starohuťský, Althüttner. S. myslivárna
atd. Tč.

Staroch, a, m., der Alte. Mor. Sd.

Staroještěr, a, m., Paläosaurus. Šm.

Starojický, starojitský = starojičínský.
Starojitský kostelíčku, stojíš na pěkném
kopečku. Sš. P. 334.

Starokatolický, altkatholisch.

Starokatolík, a, m., der Altkatholik.
Us. Sd.