632

Starokřesťanský, altchristlich. S. sloh.
Vz KP. I. 127.

Starokup, a, m. = antikvár. Šf., Mus.
1874. 73.

Staroletitý, bejahrt. Jg.

Staroměstský, altstädtisch, Altstädter.
S. gymnasium (akademické) v Praze. Staro-
měští měšťané. S. věž mostecká v Praze,
vz KP. I. 158. Staroměští konšelé jměli jsú
truhlici s penězi obecnými u fojta. NB. Tč.
126.

Staroměšťák, a, m., der Spiessbürger.
Šm., Rk.

Staromezný, alte Gränzen bezeichnend.

Štaromistr, a, m., der Altmeister. Šm.

Staromluv, u, m., Archaismus, m. Nz.

Staromodní, altmodisch S. nábytek. Us.

Staromoudrý, altklug. Šm.

Staronavyklý, althergebracht, Sm.

Staroněmecký zvyk, jazyk, altdeutsch.
Ja.

Staropamětník, a, m., der Gedenkmann.
Rk.

Staropamětný, -tní — dávné veci pa-
matující. Zjednajíce sobě lidi s-né, v tu
věc aby nahlédli. Arch. IV. 317., 271.

Staropečený, altbacken. S. chléb. Us.

Starořezanec, nce, m., altschnittener
Ochs. D.

Starořímský, altrömisch.

Staro-sedlo-hrádek, dku, m., Hrádek.
Altsattelhradek, ves u Břežnice. PL. Také:
Starosedlský hrádek.

Starosedly, gt. -del, dle Dolany, něm.
Starosedel, ves u Teplice. PL.

Staroslavný, altberühmt. S. město. Světz.

Staroslovanský, altslavisch. Rk.

Staroslužba, y, f. S-by v chrámě plnění.
Sš. Sk. 34.

Starosť, i, f. = letitosť, sešlost, staroba,
das Alter. S. vrásky a šediny přináší. Kom.
Až do největší s-ti věku svého živu býti.
V. K veliké s-ti přijíti. V. S. sama nemocí.
Ros. S-tí scházeti, sešlý, shrbený, sklíčený.
V. Nezavrhni mne v čas starosti. Ž. wit.
70. 9. a 18. Na s. tancovať nebudeš už rádo.
Sláv. II. 5. (237.). Starosť, milá starosť,
kterak tě dočekat', dy sobě zpomenu, to
musím zaplakať. Sš. P. 502. Budeš pohřeben
v dobré s-sti. Bj. Když se učíš v mladosti,
budou tě ctít v s-sti. Slez. Tč. Kdo bývá
veselý v mladosti, buď trpělivý v starosti;
Múdré děti hned v mladosti, málo přichád-
zajú k starosti; S. zbytečná tělu nemoci
vzbuzuje; Čemu zvykne kdo v mladosti,
to nenechá i v starosti; Kdo je starý, už
bol mladý v tom věku jako ty, zdaliž ty
dočkáš s-sti, nemáš v tom jistoty; Anis
néni hoden dočkať dospělej s-sti, jak na
jiných vzácnú s. nemáš v uctivosti; Kdo
starých znevažovati příležitost' hledá, tomu
jako nehodnému Bóh s-sti nedá; K jakým
mravóm každý člověk z malička přivyká,
potom sa i v svěj s-sti takých mravov
tyká; S. sa menuje chorosť, neb má bolesti
dosť. Na mor. Slovácku. Tč. Zdi s-stí sešlé.
Har. II. 231. Mrhal z mladú a pod starosť
umírá z hladu. Pk. HřieŠný od Krista vzkří-
šený z s-sti v mladosť sě obrátí; Člověk
do s-sti poslední má šest věkóv. Hus II.

359., 384. Mladosť výši, s. hrbí. Lb. S. není
radosť; S. žalosť; Přijde s., nastane (bude)
slabosť. Š. a Ž., Lb. Buď za mládí starcem,
aby ve s-ti byl mládencem. Koll. Čemu se
nenaučí Janoušek v mladosti, tomu se ne-
naučí Janek ve s-i. Mladosť radosť, starosť
žalosť, po zadu hrc prc. Prôv. S. není ra-
dosť, ale žalosť a má mrzutostí dosť. Prôv.
K s-ti i chromá přiklece (člověk ochromne).
Mus. Vz Stáří, Starý. — S. = prvosť, die
Priorität, Frühe. Věřitelóm pro s.času prve
se má spravedlnost dáti. Brikc. Že najprve
dluhové k lozuňku, potom dluhové na zá-
klad a najposléz jiní dluhové podlé jich
starosti atd. plněni býti mají. NB. Tč. 131.,
218. — S. = péče, pečlivost, úzkost mysli, die
Sorge, Obsorge, Bekümmerniss, Kümmer-
niss, Angelegenheit, Grille, der Kummer.
S. a práce; S, o koho míti, vésti; S. míti
z cizího neštěstí; S-tí se trápiti; Mnoho
s-tí míti; Neměti pokoje od s-tí; Všecku
svou starosť na něco vynaložiti; Snažnou a
opravdovou s. míti; Vlnami péče a s-ti se
zmítati; Nevěděti s-tí co dělati; S-mi chřad-
nouti, schnouti, mříti; S-í trápený, utrápený;
plný s-tí; S-mi obklíčený a zbědovaný: S.
činiti, učiniti, udělati; V s. uvésti; velikou
s. a žalosť přinésti; Mnoho zbytečných s-tí
na sebe bráti; S-ti na stranu odložiti; Po-
lehčiti si s-ti; s-ti zbýti, pozbyti; Pomoci
si od s-ti; S. ptákům lesním poručiti; Bez
s-ti a práce živu býti; s-ti a péče z mysli
pustiti; Na s-ti něco míti; Na s-osť přijíti
něco (přijati); Kde péče, tu starosť. V. S.
o břicho, D., o syna míti. Ros. S-ti se sebe
složiti, mimo sebe pustiti. D. S-mi se jinými
nezanáší. Br Němec s. zapije, Francouz se
jí odzpívá, Španěl odpláče a Vlach se z ní
vyspí. Zav. S. na srdci králi ležela. V. Zba-
viti někoho s-ti. Sych. Máte po s-sti. Us.
O to nemám s.; Míti mnoho Na s-ti; Od
s-tí se mu svraštilo čelo. Sych. Malé děti,
malá s. (velké děti, velká s.). Prov. D. Na
s-ti něco míti, vz Péče. Bs. Nemějte žádnou
s.!; S-sti si nepřipustiti. Dch. Gořalenka
na svět přišla, aby s. z hlavy vyšla. Sš. P.
647. To nebylo na jeho s-sti. U Chocer.
Hospodár musí mať (míti) s. na dom svoj.
Mor. Tč. Než jedna pryč s., hned nastala
druhá žalosť. Dh. 15. Život bez s-stí. D.
Na s. si něco vzíti. Ml. To mi dělá starosť.
Us. Dch. Ne tak s-tí šedivějí vlasy jako
starostmi; Od s-sti schnou mi i kosti. Č.
Vz Péče, Trampoty, Hlava. — Vz Staroba.
1. Starosta, y, m., strany pl. vz Despota.
Pl. starosty. Chč. — S., stařec, senex, Greis.
BO., St. skl. II. 263. — Zvl. a) jeden z ro-
dičův ; pl. s-ty= rodiče. Výb. I. 677. Což
dítky vidí od svých starost. Jakož sirotci
po svých s-tách zmrlých zóstávají. Arch. I.
58. Ač já tomu nerozumím, ale mé s-ty
rozumějí. Št. S-y jeho tu ho zplodili. NB.
Tč. 126. — b) Starostové — předkové, die
Altvorderen. Naši s. říkali. Ros. Polož mě
v hrobě mých starost. BO. — S. = nej-
starší vladař v rodině velmožné, hlava a
správce rodiny, kterému údové její úctou
a poslušností byli povinni. Kořínek ad
Rkk. 41. Vz výši na pavlači krásné sedieše
kněz (s) starostami. Rkk. 41. Za s-tu ně-