633

koho míti. Dal. 58. S. domu rožmberského,
plavenského, hradeckého. Vz Bdl. Obr. 34.
Vršovci najmocnější biechu a Kochana za
starostu jmiechu. Dal. Učinil nad lidem s-y
a vladaře. Bj. S. lidský. BO. Hlavy čeledí,
jenžto biechu v každých pokoleních s-y
jich. Podlé otsúzenie kmetieho i starost
pobrali jemu jeho nábytek (judicum et
assidentium seniorum). Exc. — S-sta =
starší, vrchní v obci nebo ve spolku, der
Vorstand. S-sta obecní (purkmistr), okresní,
výboru. Vz Obec. S. židovský. Zlob., klá-
šterní. Za s-tu (církve) ho posadili. Pass.
S-vé či starší lidu u židů = pohlaváři dva-
náctera pokolení israelských jakožto repre-
sentanti lidu. Sš. Sk. 46. — S. = kdo něco
na starosti má, úřední osoba, správce díla,
hradu, kraje, země, církve atd., představený,
der Verwalter, Leiter, Vorsteher. S. ku-
chyne, Vrat., horní, hradu Karlštejna, kraje
(Reš.), země moravské (kniha tovač.), komor-
níčí při dskách zemských (Zříz. zem.). S. vče-
lařstva; Hodnosť s-ty míti. Dch. S.= před-
stavený kostelu, osadě atd. Výb. I. 311.
Pakli nezastúpil biskupa dvorem v hradě
pohoniv: ale vezda daj prve věděti domov-
níku, nebo s-stě (Hausbesorger, Hausver-
weser) jeho v jeho dvoře v hradě, že po-
honíš. Kn. rož. 62. Má hledati právem zem-
ským před královú milostí a na místě před
jeho starostú (zemským hejtmanem) zde
v zemi moravské. Tov. k. 31. Abraham vece
k s-stě tocis k šafáři domu svého. Bibl.
1404. Kostel učiniti kázali a tu toho kněze
s-stú učinil (představeným). Výb. I. 311.
S. = hejtman markr. mor. Vz Tov. 25.-27.,
135., Bdl. Obr. 35. (V 15. stol.). Těch časóv
bieše ciesařóv s., jenž v těch vlastech vlád-
nieše. Pass. 34. Nemá odpovídati přede pány,
než před starostú zemským zvláště proto,
co se židovských listů dotýče. Půh. II. 321.
(II. 324., I. 386). S. sirotčí = poručník. Půh.
Lucius s. římský (konsul); Přikázal s-stě
svého domu; S. rytieřstva (princeps militiae);
S. toho města (senior civitatis). Nad bravy
byl starosta. BO. S. vozový (princeps cur-
ruum); Tribun, jenž bieše u vojště s-stú.
Bj. Sebrachu se kniežata popová i mudráci
(scribae) se s-stami (cum senioribus). ZN. —
S. = tlampač na svatbě, der Hochzeitsvater.
Hus II. 33. — S., y, f. = pěstounka, Hofmei-
sterin. S. dcery Dariovy radila. V. Ji nad
dvěma set pannami s-stú učinil. Ps. — S.,
y, f. — stará matka, die alte Frau. Aesop.
138. — S. == správkyně, die Verwalterin, Be-
sorgerin. Smrž. — S. komorníčí, jemuž pů-
hončí podřízeni byli, der Vorgesetzte der
Gerichtsboten in Böhmen. Najvyšší komor-
ník má místokomorníka a druhého, který
komorníky řídí; někteří tomu s. komorničí
říkají, ale jiní ho prokuratorem komorníků
jmenují. VŠ. 14. Cf. S. N., Tk. III. 3.

2. Svatá Starosta (y, f.), die hl. Kümmer-
niss.

Starostenství, n. = staroství. Rk.

Starostin, a, o = starostovi n. hejtmanu
zemskému příslušný, náležející. Hrad buďto
starostin, biskupův n. panský atd.; Úřed-
níci královi neb s-ni; Chtěli-liby úředníci
královi n. s-ni je mučiti. Arch. III. 36. Cf.

Tov. k. 31. — S., der Verwalterin ge-
hörig.

Starostiti se = starostliti se. Rk.

Starostliti se, il, ení = starati se, sich
kümmern. V. — se oč. Pam. kut.

Starostlivě, sorgfältig. V. S. o někoho
pečovati.

Starostlivosť, i, f. = pečlivost, starání-
se, die Sorgsamkeit, Sorgfalt, Bekümmer-
niss. D.

Starostlivý — pečlivý, sorgfältig, sorgen-
voll, sorgsam, kummervoll, beflissen, sorg-
lich. S. péče, V., časy. D. Svraskalé čelo
ducha íitarostlivého ukazuje. Kom. S. žena.

— k čemu. Máš věc (zboží) k ostříhání
starostlivou, k ztracení plačtivou. Jel. —■
oč. O nic nebuďte s-vi. Sš. II. 181. — S. =
starost činící. Z té s-vé Prahy. Břez. 206.

Starostný = starostlivý. S. žalost'. Leg.

— S., starý, alt. K starostným letům přišla.
Leg.

Starostovský, Hauptmanns- atd. S. dů-
stojnost. Kos. Ol. I. 193.

Štarostovství, n. == zemské hejtmanství
atd., die Leitung durch einen starosta. Mor.
Tč.

Staroství, n. = stav, úřad starostův, das
Vorsteheramt. S. nad někým míti. Leg.,
Výb. I. 300. Přijal jest s. BO.

Starosty, dle Dolany, něm. Sorge, ves
u Verneřic. PL.

Starosvat, a, m. = kdo svému n. cizímu
dítěti svatbu strojí, der Hochzeitsvater. D.

— S., kdo komu nevěstu snoubí, snoubce,
družba, der Brautwerber. D. — Jg.

Starosvatbí, f. = starosvatka. Rk.

Starosvatka, starosvata, y, f., die Hoch-
zeitsrnutter. Cf. Starosvat. S-ko sćel (stel)
lože, mé srdečko němože; Na svatbě s-ka
upečenou kouru do šatky zavazuje, tak aby
jí hlava rozmarýnem okrášlená vyhlídala.
Sš. P. 85., 434.

Starosvět, a, m. = starý svět, die alte
Welt. Myšlénka sta; Víra obrátila smrť
s-ta v život. Sš. J. 180., Sk. 67. (Hý.).

Starosvětský, altväterisch, altmodisch.
S. píseň. Po s-sku zazpívati (= starší píseň).
Brt. S. stůl (starý). Kos. Ol. I. 184.

Staroš, e, m., der Veteran. Šm.

Starošedý, věkem šedý, Alters grau. Dch.

Starošík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

Starota, y, f. = starosť, stáří. Bern.
Starotina, y, f. — starina, starožitnost.
Šf.

Starotisk, u, m., der Paläotyp. Šm.

Starotiti, il, ěn, ční, dem Alten nach-
hängen. Krok.

Starotrvalý, seit lange dauernd. Schön,
exc.

Starotvárný, -tvarý, altförmig. Tpl.

Starouk, a, m., alte Lehre hegend. Plk.

Staroúmluvný = starozákonný. Pro zá-
sluhy oněch řádu s-ých. Sš. II. 32.

Staroušek, ška, m., das Alterchen, der
liebe Alte. Jg., Dch.

Starov, a, m., něm. Starowo, ves u Vo-
lyně. PL, Tk. III. 50.

Staro vážný, altehrwürdig. Šm.

Starověénosť, i, f., antiquitas. Scip.

Starověčný = starověký.