Předchozí (633)  Strana:634  Další (635) |
|
|||
634
|
|||
|
|||
Starověda, y, f. = náuka o starožitno-
stech, die Alterthumskunde. Nz. Starověk, u, m. = starý věk, das Alter-
thum. Nz. Starovekosť, i, f. = starověk.
Starověký, alterthümlich. S. život. Reš.
Starověrec, rce, m. = staré víry, der
Altgläubige. = S., řeckého vyznání, alt- griechischen Glaubens. Sych. Starověrectví, n. — starověrství. Bern.
Starověrkyně, ě, f., die Altgläuberin.
Starověrný, altgläubig.
Starověrský, starověrý, altgläubig.
Zlob. Starověrství, n., die Altgläubigerei;
griechisches Glaubensbekenntniss. Starozákonný, -ní, starozákonský, alt-
testamentarisch. S. oběť. D. Nedostatečnosť řádu s-ho; Řádů s-ných vykonavatel; Jho obřadů s-ných; Plnění s-ných obřadů; S. očišťování; S. učenosť, prorok; Nepřátelé s-né úmluvy. SS. II. 5., 58., Sk. 41., 128., 178., J. 51, 52, 170 (Hý.) Starozemec, mce, m, der Altländer. Šm.
Starozpyt, u, m., die Archäojogie. Šm.
Starozpytný, archäologisch. Šm.
Starozvěr, a, m., das Paläotherium. Šm.
Staroženatý, altverheirathet. Jg.
Starožilec, lce, m., der Ureinwohner.
Krok. Starožitač, e, m., der AbbRinger. Slov.
Starožitati, antiquare, abbringen. Slov.
Starožitečný — starý. I jiné s-čné lidi.
Půh. II. 400. Starožitenský, Antiquitäten. S. spolek.
Havelka, Starožitník, a, m., der Alterthümler.
Dch. Starožitnina, y, f., die Antiquität. S-ny
= hmotné pozůstatky starých dob. Vz S. Ň. Starožitnosť, i, f., starožitosť, na Slov.
také starožitavosť — starobylosť, starodáv- nosť, starověkosť, die lange Dauer, das Alter. St. rodu. Vz Žer. Záp. I. 16., 17., 176., 178., 186., II. 103., 123. — S., starý čas, die Ur- zeit, V. — S., staří a předkové naši, die Vorfahren, die Vorwelt. V. Celá s. vyznává. Sš. I. 13. — S. = věc n. obyčej starožitný. Ros. S., Antiquitäten, Alterthümer, veškeré památky starých dob a veškeré plody a zjevy života veřejného a společenského; v užším smyslu = hmotné pozůstatky z dob starých, jimž lépe sluší název starožitniny. S. N. Milovník s-tí. D. Starožitnůstkář, e, m., der Alterthiimler.
Rk. Starožitný, star..žitý, na Sloven, také
starošitavý — starý, alt. Jestliže by obě strany svědky nebo lidi s-né vedly, úředníci takto se v tom mají míti při nich. Tov. 76. Což na takovou s-ou osobu naprosto nenále- želo. Skl. 613. Neb byl člověk s. NB. Tč. 90., 199. Chci naň ukázati s-nými lidmi, že jsú nám to učinili. Půh. I. 368. S. hospodyně, s. a slavný rod, dům, V., národ. Har. Mýta nebo mostního dávali lidé s-tí. Boč. ex. ms. 1496. — S., starobylý, starodávný, uralt. S. paměti, V., řád, Ros., Damašek, V., město. SŠ. Sk. 107. |
Starství, n. = bytí starcem, das Altsein.
S. není bez předešlého mladictvi. Ztk. Stárství, n., vrchní vláda dle stáří, das
Dienstalter, der Vorrang nach dem Alter. S. si připisovati. 1617. Č. exc. Starší, vz Starý.
Staršina, y, m., náčelník kozácký; u Ji-
hoslovanů = náčelník rodiny. Vz S. N. Staršinka, y, f., děvečka u krav (mlad-
šinka ošetřuje vepřový dobytek). U Slaného. Mý. Staršinský, Seniorat-. S. posloupnost
Šb. Staršinství, n., das Seniorat. S. N. Zákon
o s. Ml. Staršinstvo, a, n. = starší, die Aeltesten.
S. lidu. Sš. L. 206. Veškero s. synů isra- elských. Ib. Sk. 59., 251., II. 327. (Hý.). Staršov, Stašov, a, m., něm. Dittersbach,
ves u Poličky. PL. Staruch, a, m. = starosta, stařec.
Starucha, y, f., die Alte. Opak: mla-
ducha. Mor. Šd. Starula, e, f. = stará svine, prasnice,
die Muttersau. Na Ostrav. Tč. Starušek, ška, m. = staroušek. Mor. Šd.,
Tč. Staruška, y, f. = starucha, zdrobn. Bych
si u myslivce a jeho přívětivé s-ky odpo- činula. Němc. Starušký, hübsch alt. Na Ostrav. Tč.
Staružnosť, i, f. = starožitnosť.
Staružný = starý, alt. Jg.
Starý; stár, a, o; komp. starší (na Slov.
starejší, zastr. stařejší); superl, nejstarší; stařičký. S., původně = pevný. Bž. 226. — S., mnoho let mající, letitý, alt, nicht jung, bei Jahren, bejahrt, betagt. S. Člověk, žena, drak; Čert starý a proto dobrý není. V. S. jako hřib (chřásteček). Brt. Není ještě příliš starý. Us. Staré lidi v poctivosti míti. Us. Znamenajte staří mladí, o pótkách i o sě- dání. Rkk. 39. Starý ale jarý. Us. Šd. Čvo mi je po starej, keď ma neťahá k nej. Ps. slov. 15. Je s. abatyša (= ženská, která pořád rozkazuje). V již. Mor. Šd. Je starý chřástek, ein Altersschwacher. Mor. Šd. Sta- rého ďábla dostaneš (nic); Starý hochu!; Starého kozla víš (= nic); Starého čerta (kozla) tomu rozumíš (= nic). Us. Dch. Na stará léta tře bídu. Us. Dočkal se sta- rých let (ne: vysokého stáří). Na Mor. Brt. Ten starému ubližuje, kdo ho směle zneva- žuje. Mor. Tč. S-mu nesvědčí s mladými se tovaryšiti. Us. Tč. Lepší s mladým dříví štípat, než se s-ým zlato čítat; Lepší s mla- dým na kamení, než se s-ým na peřiny; S-ý mladý nic nevěří, zaléhá jí ode dveří; Cho- vám tě, dceruško, chovám mladému, dám ťa starému; Dáme starej osucha, aby ho žuchlala, tej mladej na střevíčky, aby si šupkala (klopkala); A ta stará dudle jako pivná bečka a ta mladá poskakuje jako veverečka; A co mně dáš, to mně dáš, pane Bože věčný, edem (jen) mně nedávej staré baby s dětmi; A včilky, vy hrdé panny, ze mne příklad berte, nech je mladý nebo starý, úctivosť mu dejte; Už sa fasaň (Fasching) krátí, už sa nenavrátí, staré dívky lajů, že sa nevydajú; Poď marníče |
||
|
|||
Předchozí (633)  Strana:634  Další (635) |