634

Starověda, y, f. = náuka o starožitno-
stech, die Alterthumskunde. Nz.

Starověk, u, m. = starý věk, das Alter-
thum. Nz.

Starovekosť, i, f. = starověk.

Starověký, alterthümlich. S. život. Reš.

Starověrec, rce, m. = staré víry, der
Altgläubige. = S., řeckého vyznání, alt-
griechischen Glaubens. Sych.

Starověrectví, n. — starověrství. Bern.

Starověrkyně, ě, f., die Altgläuberin.

Starověrný, altgläubig.

Starověrský, starověrý, altgläubig.
Zlob.

Starověrství, n., die Altgläubigerei;
griechisches Glaubensbekenntniss.

Starozákonný, -ní, starozákonský, alt-
testamentarisch. S. oběť. D. Nedostatečnosť
řádu s-ho; Řádů s-ných vykonavatel; Jho
obřadů s-ných; Plnění s-ných obřadů; S.
očišťování; S. učenosť, prorok; Nepřátelé
s-né úmluvy. SS. II. 5., 58., Sk. 41., 128.,
178., J. 51, 52, 170 (Hý.)

Starozemec, mce, m, der Altländer. Šm.

Starozpyt, u, m., die Archäojogie. Šm.

Starozpytný, archäologisch. Šm.

Starozvěr, a, m., das Paläotherium. Šm.

Staroženatý, altverheirathet. Jg.

Starožilec, lce, m., der Ureinwohner.
Krok.

Starožitač, e, m., der AbbRinger. Slov.

Starožitati, antiquare, abbringen. Slov.

Starožitečný — starý. I jiné s-čné lidi.
Půh. II. 400.

Starožitenský, Antiquitäten. S. spolek.
Havelka,

Starožitník, a, m., der Alterthümler.
Dch.

Starožitnina, y, f., die Antiquität. S-ny
= hmotné pozůstatky starých dob. Vz S. Ň.

Starožitnosť, i, f., starožitosť, na Slov.
také starožitavosť — starobylosť, starodáv-
nosť, starověkosť, die lange Dauer, das Alter.
St. rodu. Vz Žer. Záp. I. 16., 17., 176., 178.,
186., II. 103., 123. — S., starý čas, die Ur-
zeit, V. — S., staří a předkové naši, die
Vorfahren, die Vorwelt. V. Celá s. vyznává.
Sš. I. 13. — S. = věc n. obyčej starožitný.
Ros. S., Antiquitäten, Alterthümer, veškeré
památky starých dob a veškeré plody a
zjevy života veřejného a společenského;
v užším smyslu = hmotné pozůstatky z dob
starých, jimž lépe sluší název starožitniny.
S. N. Milovník s-tí. D.

Starožitnůstkář, e, m., der Alterthiimler.
Rk.

Starožitný, star..žitý, na Sloven, také
starošitavý — starý, alt. Jestliže by obě
strany svědky nebo lidi s-né vedly, úředníci
takto se v tom mají míti při nich. Tov. 76.
Což na takovou s-ou osobu naprosto nenále-
želo. Skl. 613. Neb byl člověk s. NB. Tč. 90.,
199. Chci naň ukázati s-nými lidmi, že jsú
nám to učinili. Půh. I. 368. S. hospodyně,
s. a slavný rod, dům, V., národ. Har. Mýta
nebo mostního dávali lidé s-tí. Boč. ex. ms.
1496. — S., starobylý, starodávný, uralt.
S. paměti, V., řád, Ros., Damašek, V., město.
SŠ. Sk. 107.

Starství, n. = bytí starcem, das Altsein.
S. není bez předešlého mladictvi. Ztk.

Stárství, n., vrchní vláda dle stáří, das
Dienstalter, der Vorrang nach dem Alter.
S. si připisovati. 1617. Č. exc.

Starší, vz Starý.

Staršina, y, m., náčelník kozácký; u Ji-
hoslovanů = náčelník rodiny. Vz S. N.

Staršinka, y, f., děvečka u krav (mlad-
šinka ošetřuje vepřový dobytek). U Slaného.
Mý.

Staršinský, Seniorat-. S. posloupnost
Šb.

Staršinství, n., das Seniorat. S. N. Zákon
o s. Ml.

Staršinstvo, a, n. = starší, die Aeltesten.
S. lidu. Sš. L. 206. Veškero s. synů isra-
elských. Ib. Sk. 59., 251., II. 327. (Hý.).

Staršov, Stašov, a, m., něm. Dittersbach,
ves u Poličky. PL.

Staruch, a, m. = starosta, stařec.

Starucha, y, f., die Alte. Opak: mla-
ducha. Mor. Šd.

Starula, e, f. = stará svine, prasnice,
die Muttersau. Na Ostrav. Tč.

Starušek, ška, m. = staroušek. Mor. Šd.,
Tč.

Staruška, y, f. = starucha, zdrobn. Bych
si u myslivce a jeho přívětivé s-ky odpo-
činula. Němc.

Starušký, hübsch alt. Na Ostrav. Tč.

Staružnosť, i, f. = starožitnosť.

Staružný = starý, alt. Jg.

Starý; stár, a, o; komp. starší (na Slov.
starejší, zastr. stařejší); superl, nejstarší;
stařičký. S., původně = pevný. Bž. 226. —
S., mnoho let mající, letitý, alt, nicht jung,
bei Jahren, bejahrt, betagt. S. Člověk, žena,
drak; Čert starý a proto dobrý není. V. S.
jako hřib (chřásteček). Brt. Není ještě příliš
starý. Us. Staré lidi v poctivosti míti. Us.
Znamenajte staří mladí, o pótkách i o sě-
dání. Rkk. 39. Starý ale jarý. Us. Šd. Čvo
mi je po starej, keď ma neťahá k nej. Ps.
slov. 15. Je s. abatyša (= ženská, která
pořád rozkazuje). V již. Mor. Šd. Je starý
chřástek, ein Altersschwacher. Mor. Šd. Sta-
rého ďábla dostaneš (nic); Starý hochu!;
Starého kozla víš (= nic); Starého čerta
(kozla) tomu rozumíš (= nic). Us. Dch.
Na stará léta tře bídu. Us. Dočkal se sta-
rých let (ne: vysokého stáří). Na Mor. Brt.
Ten starému ubližuje, kdo ho směle zneva-
žuje. Mor. Tč. S-mu nesvědčí s mladými se
tovaryšiti. Us. Tč. Lepší s mladým dříví
štípat, než se s-ým zlato čítat; Lepší s mla-
dým na kamení, než se s-ým na peřiny; S-ý
mladý nic nevěří, zaléhá jí ode dveří; Cho-
vám tě, dceruško, chovám mladému, dám
ťa starému; Dáme starej osucha, aby ho
žuchlala, tej mladej na střevíčky, aby si
šupkala (klopkala); A ta stará dudle jako
pivná bečka a ta mladá poskakuje jako
veverečka; A co mně dáš, to mně dáš,
pane Bože věčný, edem (jen) mně nedávej
staré baby s dětmi; A včilky, vy hrdé
panny, ze mne příklad berte, nech je mladý
nebo starý, úctivosť mu dejte; Už sa fasaň
(Fasching) krátí, už sa nenavrátí, staré
dívky lajů, že sa nevydajú; Poď marníče