Předchozí (635)  Strana:636  Další (637) |
|
|||
636
|
|||
|
|||
tech. D. — S., přívlastek místních jmen,
Alt-, S. Kyev. Rkk. Staré město pražské (vz Tk. I. 625., II. 549.); S. Anglie (Anglie mimo knížectví walesské); S. hrady, Stará, Staré, něm. Altenburg, ves u Libáně, vz S. N.; S. Hrady, němec., Deutsch-Altenburg, saské. Altenburg, sedmihradské, Gross-Schlatten. uherské, Ungarisch-Altenburg; Staré město horní nad Úpou v Čechách (Oberaltstadt); Stará voda, Altwasser, vsi a) u Chlumce v Bydž., b) u Březnice, c) u Libavy, d) u Andělské hory ve Slezsku; Staré hory, Altenberg, ves u Jihlavy; S-ré buky, Alten - buch, ves u Trutnova; Stará ves, Altendorf, vsi a) u Semil, b) u Mor. Ostravy, c) u Štern- berka v Olom., d) u Morav. Hranic; Stará Bředslava, Altenmarkt, ves v Chebsku; S-rá Kdyně, samota u Kdyně; S-ré hamry, Althammer, ves u Frýdka; Staré Hobci, Althart, ves u Dačic; Starý dvůr, Althof. ves a) u Čáslavi, b) u Místka; Stará huť, Althütten, ves a) u Plzně, b) u Uherského Hradiště, c) u Krumlova (u Chvalšin), d) u Plané, e) u Dobříše; f) u Berouna; Staré hutě, Althütten, ves a) u Benešova v Buděj , b) u Uhlíř. Janovic, samoty a) u Cechtic, b) u Něm. Brodu, c) u Zbraslavic; Stará Libavá, Altliebe, ves u Šternberka na Mor.; Staré sedlo, Altsattel, ves a) u Vopořan, b) u Teplé, c) u Hajdy, d) městys u Vorlíka; Starý zámek, Altschloss, samota u Sudo- měřic; Staré město, Altstadt, ves a) u Dě- čína, b) u Náchoda (Starý Náchod), c) ves u Mor. Třebové, d) u Frýdka; městys u N. Bystřice; Stará ves, Altstadt, ves v Opav- sku: Staré město dolejní a hořejní, Nieder-, Ober-Altstadt, vsi u Trutnova; Starý Jičín, Alttitschein, mě. v Olomoucku. PL. S. říše, Alt-Reisch, městýs u Telče; Staré chalupy u Mnišstva v Těšínsku. Tč. S. Boleslav, mě. v Cechách. Starý svět: Europa, Asie, Afrika. S. N. — S., obyčejný, známý, alt, bekannt, gewöhnlich. To jest něco starého. Us. Vždy na starou kobzu hraje. To je s. věc; To je stará čepice, stará vesta! Us. Dch., Kká. — S., neznámý, ungewöhnlich. S. slovo, přísloví (vyšlé ze zvyku). Mus. —- S., časem pokažený, porušený, vetchý, alt, verdorben, abgenutzt, schlechter geworden. S. maso (smradlavé), máslo (prožluklé), stře- více, šaty (otrhané, ošumělé). Us. Ze starého nové dělati; s., sešlé stavení. V. Za nova řešátko pověsí, staré pod lavici hodí. Prov. S. vinice, role (zpustlá). Jg. To je stará hrachovina (sešlý starec). Dch. Starý cápe! Dch. — S. krám, ve kterém se prodává šatstvo obnošené. Staré krámy, der Tandel- markt. Na Mor. Zlínsku. Brt. S. 89. S. trh. U Opav. Klš. — S., starodávný, starožitný, předvěký, alt, vor Alters gewesen o. dahin gehörig. S. čas (starožitnosť); s. paměti n. knihy, zákon, V., právo. Prodavač starých knih. D. Staré historie (starých časův). — S. = dříve bylý, dřevní, prvnější, früher, älter, alt. Dluh časem starší. Starší dluh dříve se splácí. NB. Tč. 216. — S., subst. staří, der Alte, die Alten. Drž se starých rady, nedojdeš brzo vady. Pulk. Staří se starými rádi tovaryšství mívají. V. Staří mají pospíchati k Bohu. Hus I. 381. Keď si |
mladý, tehdy starých v ničem neznevažuj.
Mor. Tč. — Staří = rodiče (i u zvířat), die Eltern. Vybral hnízdo i se starou. Chytil na hnízdě starého. Jak staří dělají, tak se po nich mladí učí. V. O čem mladí nevědí, to jim staří povědí. Kor. Proto vlčka bijí, aby se s-rý vtípil. Prov. na Slov. — Staří = předkové, die Vorfahren. V. Staří míchali víno s vodou. Kom. Ty stromy vysázeli naši staří. — Starší, kompar., der ältere. Jest o 5 let starší. Ros. Rokem starší. Jel. V statečnosti stálý je, kdo staršímu ustu- puje. Mor. Tč. K tomu rádcě starejší ot- pověděchu. Pass. 2. Jestli čo víš, poslyš starších, naučíš se více. Mor. Tč. Starších ucti z povinnosti a mladších % příkladu. Mor. Tč. Poněvadž jest starší bratr než Viktorin, nemá Viktorin odpovídati. Půh. II. 622. Až bude s-ší. Hus III. 99. I pravili nám, že staršímu jest 17 let a mladšímu na 16. léto. NB. Tč. Starších mají i v Tatařích ve cti. Pk. Kdež ten jest ode mne starší. Brt. S.38. Já jsem měl ženu o deset let starší. Žer. 320. Co starší, to pravější a co mladší, to dražší. Pk. — Starší = rodiče (zastr.). Štelc. Máš-li co po starších, hleď toho nemrhati. Rým. — S. = předkové. Troj. — Starší = představení, die Aelteren, Rathsherrn, Dorfschöffen usw. Obecní starší kraje, in der Brüderunität die Senioren eines bestimmten Kreises. Sněm starších kraje svolati. Starší půhončí, vz Půhončí. Srarší svobodníci, vz Svobodník. Gl. 322. Starší obecní, vz Tk. II. 285. Starší mistr, s. cechu n. cechovní, pořádku. J. tr. — S. tovaryš, v klášteře, obecní, lidu. Us. (Jg.) S. v hornictví, der Schichtmeister, dohlí- žitel nad horolezci a horníky, dohlížitel na šichty i. e. Čas, po který se pracuje. Am. — S. v zoolog. Stará děvka, tringa vanellus, čejka, der Kibitz. — Staré panny, druh hrušek, Lederbirnen. D. Staryga, y, f. = stařena. Slov.
Stasa, y, f. = Anastasie. Cf. Gb. Hl. 123.
Stassfurtit, u, m., nerost. Vz S. N.
Stáše, zastr. = stál. Kat.
Stašek, ška, m. = Stach, osob. jm. Pal.
Stašov, a, m., něm. Staschow, ves u Zdic;
něm. Dittersbach, vz Staršov. Stať, i, f. = postava, die Gestalt. Ale-
xander byl neveliké stati. Alex. fab. Jsú lidé rovnie stati, neroď skotu jich rovnati. St. skl. III. 247. — S., der Aufsatz, Aus- spruch, Satz. Složil množství s-í. Pal. IV. str. 322. Začátek s-ti; S. prorocká. Sš. L. 95., L. 62. Stát, u, m., z lat. status, země a její zří-
zení, lat. respublica. Rk. S. jest společnost lidu, zřízená obecným uznáním práv a po- vinností svých členův a ustanovením správy veřejné, která by se starala o dodržení práv a povinností členům přiznaných a o pro- středky nápomocné k rozmnožování blaha obecného. Dle jiných jest stát svrchovaná moc, která nad sebou neuznává nikoho vyš- šího při pořádání vzájemných poměrů mezi příslušníky státu. Vz více v S. N. S. církevní, papežský (bývalý). Vz S. N. Rolnický s., der Ackerbaustaat. Nz. Dějepis státu, soustava státův, zemiště státu. Nz. Vz Država. |
||
|
|||
Předchozí (635)  Strana:636  Další (637) |