636

tech. D. — S., přívlastek místních jmen,
Alt-, S. Kyev. Rkk. Staré město pražské
(vz Tk. I. 625., II. 549.); S. Anglie (Anglie
mimo knížectví walesské); S. hrady, Stará,
Staré, něm. Altenburg, ves u Libáně, vz S. N.;
S. Hrady, němec., Deutsch-Altenburg, saské.
Altenburg, sedmihradské, Gross-Schlatten.
uherské, Ungarisch-Altenburg; Staré město
horní nad Úpou v Čechách (Oberaltstadt);
Stará voda, Altwasser, vsi a) u Chlumce
v Bydž., b) u Březnice, c) u Libavy, d)
u Andělské hory ve Slezsku; Staré hory,
Altenberg, ves u Jihlavy; S-ré buky, Alten -
buch, ves u Trutnova; Stará ves, Altendorf,
vsi a) u Semil, b) u Mor. Ostravy, c) u Štern-
berka v Olom., d) u Morav. Hranic; Stará
Bředslava, Altenmarkt, ves v Chebsku;
S-rá Kdyně, samota u Kdyně; S-ré hamry,
Althammer, ves u Frýdka; Staré Hobci,
Althart, ves u Dačic; Starý dvůr, Althof.
ves a) u Čáslavi, b) u Místka; Stará huť,
Althütten, ves a) u Plzně, b) u Uherského
Hradiště, c) u Krumlova (u Chvalšin), d)
u Plané, e) u Dobříše; f) u Berouna; Staré
hutě, Althütten, ves a) u Benešova v Buděj ,
b) u Uhlíř. Janovic, samoty a) u Cechtic,
b) u Něm. Brodu, c) u Zbraslavic; Stará
Libavá, Altliebe, ves u Šternberka na Mor.;
Staré sedlo, Altsattel, ves a) u Vopořan, b)
u Teplé, c) u Hajdy, d) městys u Vorlíka;
Starý zámek, Altschloss, samota u Sudo-
měřic; Staré město, Altstadt, ves a) u Dě-
čína, b) u Náchoda (Starý Náchod), c) ves
u Mor. Třebové, d) u Frýdka; městys u N.
Bystřice; Stará ves, Altstadt, ves v Opav-
sku: Staré město dolejní a hořejní, Nieder-,
Ober-Altstadt, vsi u Trutnova; Starý Jičín,
Alttitschein, mě. v Olomoucku. PL. S. říše,
Alt-Reisch, městýs u Telče; Staré chalupy
u Mnišstva v Těšínsku. Tč. S. Boleslav,
mě. v Cechách. Starý svět: Europa, Asie,
Afrika. S. N. — S., obyčejný, známý, alt,
bekannt, gewöhnlich. To jest něco starého.
Us. Vždy na starou kobzu hraje. To je s.
věc; To je stará čepice, stará vesta! Us.
Dch., Kká. — S., neznámý, ungewöhnlich.
S. slovo, přísloví (vyšlé ze zvyku). Mus. —-
S., časem pokažený, porušený, vetchý, alt,
verdorben, abgenutzt, schlechter geworden.
S. maso (smradlavé), máslo (prožluklé), stře-
více, šaty (otrhané, ošumělé). Us. Ze starého
nové dělati; s., sešlé stavení. V. Za nova
řešátko pověsí, staré pod lavici hodí. Prov.
S. vinice, role (zpustlá). Jg. To je stará
hrachovina (sešlý starec). Dch. Starý cápe!
Dch. — S. krám, ve kterém se prodává
šatstvo obnošené. Staré krámy, der Tandel-
markt. Na Mor. Zlínsku. Brt. S. 89. S. trh.
U Opav. Klš. — S., starodávný, starožitný,
předvěký, alt, vor Alters gewesen o. dahin
gehörig. S. čas (starožitnosť); s. paměti n.
knihy, zákon, V., právo. Prodavač starých
knih. D. Staré historie (starých časův). —
S. = dříve bylý, dřevní, prvnější, früher,
älter, alt. Dluh časem starší. Starší dluh
dříve se splácí. NB. Tč. 216. — S., subst.
staří, der Alte, die Alten. Drž se starých
rady, nedojdeš brzo vady. Pulk. Staří se
starými rádi tovaryšství mívají. V. Staří
mají pospíchati k Bohu. Hus I. 381. Keď si

mladý, tehdy starých v ničem neznevažuj.
Mor. Tč. — Staří = rodiče (i u zvířat), die
Eltern. Vybral hnízdo i se starou. Chytil
na hnízdě starého. Jak staří dělají, tak se
po nich mladí učí. V. O čem mladí nevědí,
to jim staří povědí. Kor. Proto vlčka bijí,
aby se s-rý vtípil. Prov. na Slov. — Staří =
předkové, die Vorfahren. V. Staří míchali
víno s vodou. Kom. Ty stromy vysázeli
naši staří. — Starší, kompar., der ältere.
Jest o 5 let starší. Ros. Rokem starší. Jel.
V statečnosti stálý je, kdo staršímu ustu-
puje. Mor. Tč. K tomu rádcě starejší ot-
pověděchu. Pass. 2. Jestli čo víš, poslyš
starších, naučíš se více. Mor. Tč. Starších
ucti z povinnosti a mladších % příkladu.
Mor. Tč. Poněvadž jest starší bratr než
Viktorin, nemá Viktorin odpovídati. Půh.
II. 622. Až bude s-ší. Hus III. 99. I pravili
nám, že staršímu jest 17 let a mladšímu na
16. léto. NB. Tč. Starších mají i v Tatařích
ve cti. Pk. Kdež ten jest ode mne starší.
Brt. S.38. Já jsem měl ženu o deset let
starší. Žer. 320. Co starší, to pravější a co
mladší, to dražší. Pk. — Starší = rodiče
(zastr.). Štelc. Máš-li co po starších, hleď
toho nemrhati. Rým. — S. = předkové.
Troj. — Starší = představení, die Aelteren,
Rathsherrn, Dorfschöffen usw. Obecní starší
kraje, in der Brüderunität die Senioren
eines bestimmten Kreises. Sněm starších
kraje svolati. Starší půhončí, vz Půhončí.
Srarší svobodníci, vz Svobodník. Gl. 322.
Starší obecní, vz Tk. II. 285. Starší mistr,
s. cechu n. cechovní, pořádku. J. tr. — S.
tovaryš, v klášteře, obecní, lidu. Us. (Jg.)
S. v hornictví, der Schichtmeister, dohlí-
žitel nad horolezci a horníky, dohlížitel na
šichty i. e. Čas, po který se pracuje. Am.
— S. v zoolog. Stará děvka, tringa vanellus,
čejka, der Kibitz. — Staré panny, druh
hrušek, Lederbirnen. D.

Staryga, y, f. = stařena. Slov.

Stasa, y, f. = Anastasie. Cf. Gb. Hl. 123.

Stassfurtit, u, m., nerost. Vz S. N.

Stáše, zastr. = stál. Kat.

Stašek, ška, m. = Stach, osob. jm. Pal.

Stašov, a, m., něm. Staschow, ves u Zdic;
něm. Dittersbach, vz Staršov.

Stať, i, f. = postava, die Gestalt. Ale-
xander byl neveliké stati. Alex. fab. Jsú
lidé rovnie stati, neroď skotu jich rovnati.
St. skl. III. 247. — S., der Aufsatz, Aus-
spruch, Satz. Složil množství s-í. Pal. IV.
str. 322. Začátek s-ti; S. prorocká. Sš. L.
95., L. 62.

Stát, u, m., z lat. status, země a její zří-
zení, lat. respublica. Rk. S. jest společnost
lidu, zřízená obecným uznáním práv a po-
vinností svých členův a ustanovením správy
veřejné, která by se starala o dodržení práv
a povinností členům přiznaných a o pro-
středky nápomocné k rozmnožování blaha
obecného. Dle jiných jest stát svrchovaná
moc, která nad sebou neuznává nikoho vyš-
šího při pořádání vzájemných poměrů mezi
příslušníky státu. Vz více v S. N. S. církevní,
papežský (bývalý). Vz S. N. Rolnický s., der
Ackerbaustaat. Nz. Dějepis státu, soustava
státův, zemiště státu. Nz. Vz Država.