646

statkovač na Krasno k musice. Sš. P. 699. —
kdy. V utery gazduju, hodně sobě při mu-
zice statkuju. Sš. P. 654.

Statkověda, y. f., die Güterlehre, Güter-
wissenschaft, Oékonomie. Nz.

Statně = statečně, tüchtig, tapfer. Rk.

Státní, Staats-. S. dluh, dlužní úpis, dů-
chod, důvod, hospodářství, kancelář, kancléř,
kontrola, list, majetnost', náklad, občan, ob-
čanství, papíry, pečeť, poklad, pokladnice,
právo, převrat (převrat státu), potřeba, pří-
činy, příjmy, rada, radní, samotržba (mono-
pol), správa, služba, statek, stavba, stavení,
škola, tajemník, telegraf, účel, účet, účtář-
ství, úřad, úředník, úvěr, věc, velezrada,
věřitel, vězen, vlastenství, vydání, záležitosť,
zákon, zástupce, zástupnictví, zřízeni, J. tr.,
dějepis, moc (zákonodární, výkonná n. vy-
konávací, soudní, svrchovaná), právo, ústava,
úvěrová pokladnice, vláda, zemiště, Nz., bu-
dova, kousek (coup ďétat), náboženství, po-
litika, půjčka, rozpočet, spotřeba, S. N,
akcie, banka, bankovka, břímě, dráha, état,
jmění, los, loterie, obligace, odměna, pod-
pora, policie, pomoc, přirážka, škola prů-
myslová, úpadek, úpis, upsání, úroky, úva-
zek, výpůjčka. Sp.

Státnický, Staatsmann-, staatsmännisch.
Šm.

Státnictví, n., die Staatskunst. Rk.

Státník, a, m., der Staatsmann. Balbi.
Zem.

Statnoduchý, wacker. Šm.

Statnosť, i, f. = statečnost, die Stattlich-
keit, Tapferkeit. — S. — způsobnosť, die
Fähigkeit, Eignung. Mark. — S. — sličnosi,
die Schönheit. Slov. Plk.

Statný = statečný, udatný, stattlich,
tapfer, vermöglich. S. muži. D., Sych. —
S. = pevný, fest. Všech sto jmieše k Vy-
honu v utrobách statnú vieru. Rkk. 30. —
S., sličný, schön. Plk. — S. jméno, substan-
tivum, lépe: podstatné. Vz toto.

Státopis, u, m. = popsání státu, stati-
stika, die Statistik. Novější.

Státověda, y, f. = statistika. Us.

Státovědec, dce, m., der Statistiker. Mus.
I. a. 108.

Státozrádný, staatsverrätherisch. Šm.

Státský, Staats-. S. rada.

Statuarní (statuární) — stanovám při-
měřený, statutengemäss. S. N.

Statue, e, f., z lat. = socha, die Statue.
Kram.

Statura, y, f., lat., vzrůst, postava lidského
těla, die Gestalt, die Leibesgrösse. S. N.

Stat-us, u, m., lat., stav, postavení, po-
ložení, okolnosti, der Stand, die Lage, Be-
schaffenheit, Verfassung. — S., systemiso-
vaný počet. On jest ve statu.

Status quo, lat. In statu quo něčeho ne-
chati i. e. tak, jak bylo zastiženo, něco
ponechati ve své míře, ve stavu posavad-
ním, der bisherige Stand.

Statut, u, m., z lat., das Statut, Gesetz,
die Verordnung, Satzung. S., ústava, řád,
zřízení. S. obce n. obecní, vlastní, zvláštní,
společný, spolku n. spolkový. Aby při jejich
řádích, privilegiích, statutách zachováni byli.
Nar. o h. a k.

Sťatý; -sťat, a, o, abgehauen. S. kmen.

V. — S. člověk, kohout, enthauptet. Us.

Staurolith, u, m., nerost. Vz Šfk. 209.,
Schd. II. 45.

Stav, u, m., od sta (státi, stanouti). S.,
starslov. stavъ, der Bestand, lit. stova, die
Stelle, lett. stāvs. Mkl. L. 107., B. 2. —

| S., postavení, stan, der Standort, Stand, die

; Stellung. S. sluneční, solstitium. Aby voda
mlýny hnáti mohla, musí se její stav co
nejvíce zvýšiti hrází. Us. — S., ve kterém
kdo jest, položení, okolnosti, ve kterých šije,
der Stand, Zustand, Fuss, die Art, Lage.
Jg. Pokojný s. nejžádostivější jest. Kom.
Když Bořivoj svůj s. změnil (se dal po-
křtíti). Dal. k. 23. Něco v nebezpečný s.
uvésti. Sych. Dům v dobrém stavu. Us. Ve
zlém, v nejlepším stavu býti. D. S. mizerný,
psotný. Us. S. přirozený člověka; s. doko-
nalosti, milosti, nemilosti, hříchu, nevin-
nosti n. hříšný, nevinný. Us. (Jg.). S. války,
míru. Rf. Silnice, budovy atd. v dobrém
stavu zachovati, udržeti; ku předešlému
stavu něco navrátiti; navrácení ku přede-
šlému právu a stavu. J. tr. S. obležení. S. N.
Nynější stav věcí; S. věcí opanovati; S.
mysli, osení; S. nuzný; S. věci není právě
lákavý; Tohoto s-u věcí nelze déle udržeti;
Smutný s. nemocného; V předešlý s. něco
navrátiti; Učiniti něco ve stavu nepříčet-
ném. Us. Dch. S. lesa (der Bestand): dobrý,
prostřední, špatný, mýtný, dospělý, pomí-
chaný, smíšený. Sp. S. kassovní vykázati. Sp.
K horšímu stavu se chýlení. S. skupeniny,
skupenství, der Aggregatzustand. Šp. S. do-
bytka, der Viehbestand, Viehstand; S. dluhů,
dlužnosť, der Passivstand. Nz. Stav podzá-
konný, podmilostný; Za to s. církve samé
se nám v listu Pavlovu zřetelně naličuje;
Stálý s.; To k trpnému jejich a odvislému
stavu dobře se hodí; Obnovení s-vu raj-
ského předhříšného; Stejnosť mravného s-vu
před obrácením; Neměl ale s. pokojný onen
dlouho trvati; Vylíčiv Lukáš s. prvotné
církve přistoupá k vypravování; Jiní na s.
církve sklíčený odkazují; S. ponížení, úprazně
či klenoty Páně; S. Páně již oslavený ; S.
nevinny; Nezná sv. Jan nejetného s-vu mezi
láskou a nenávistí. Sš. I. 72., 154., ÍI. 28.,
32., 84., 93., Sk. 34., 35., 139 , J. 262., 297.,
Ob. 160., 297. (Hý.). Na jiný s. něco obrátiti.
Kat. 2958. Umyslil bieše své dcery v bludný
s. dáti. Pass. 37. (Hý.). Stav prvého člověka
před pádem jest zdravie; A tak již máš vy-
psán od Krista stav žebráka Lazara; Člo-
věka k prvnímu stavu navrátiti; Člověk
chce-li přijíti ku poznání pravému, musí naj-
prv znamenati s. vedlé těla i duše. Hus I.
293., II. 242., 431, III. 142. (Tč.). Zboží
došlo v stavu poškozeném jest dle něm.a
tedy lépe: zboží došlo porušené. Šm., Šb.
Stav zdravotní správce jest uspokojivý,
lépe: správci vede se tak, že se není čeho
obávati n. vede se dobře, jeho zdraví jest
dosti dobré. Šb., Brs. 2. vyd. 237. Hleděno
buď, byla-li řepa do nádoby dána v stavu
zdravém n. pokaženém, lépe: byla-li řepa
do nádoby dána zdravá n. zkažená. Šb. Dům
nachází se ve špatném stavu, lépe: dům

jest sešlý, chatrný, na spadnutí. Šb. Kresli