Předchozí (645)  Strana:646  Další (647) |
|
|||
646
|
|||
|
|||
statkovač na Krasno k musice. Sš. P. 699. —
kdy. V utery gazduju, hodně sobě při mu- zice statkuju. Sš. P. 654. Statkověda, y. f., die Güterlehre, Güter-
wissenschaft, Oékonomie. Nz. Statně = statečně, tüchtig, tapfer. Rk.
Státní, Staats-. S. dluh, dlužní úpis, dů-
chod, důvod, hospodářství, kancelář, kancléř, kontrola, list, majetnost', náklad, občan, ob- čanství, papíry, pečeť, poklad, pokladnice, právo, převrat (převrat státu), potřeba, pří- činy, příjmy, rada, radní, samotržba (mono- pol), správa, služba, statek, stavba, stavení, škola, tajemník, telegraf, účel, účet, účtář- ství, úřad, úředník, úvěr, věc, velezrada, věřitel, vězen, vlastenství, vydání, záležitosť, zákon, zástupce, zástupnictví, zřízeni, J. tr., dějepis, moc (zákonodární, výkonná n. vy- konávací, soudní, svrchovaná), právo, ústava, úvěrová pokladnice, vláda, zemiště, Nz., bu- dova, kousek (coup ďétat), náboženství, po- litika, půjčka, rozpočet, spotřeba, S. N, akcie, banka, bankovka, břímě, dráha, état, jmění, los, loterie, obligace, odměna, pod- pora, policie, pomoc, přirážka, škola prů- myslová, úpadek, úpis, upsání, úroky, úva- zek, výpůjčka. Sp. Státnický, Staatsmann-, staatsmännisch.
Šm. Státnictví, n., die Staatskunst. Rk.
Státník, a, m., der Staatsmann. Balbi.
Zem. Statnoduchý, wacker. Šm.
Statnosť, i, f. = statečnost, die Stattlich-
keit, Tapferkeit. — S. — způsobnosť, die Fähigkeit, Eignung. Mark. — S. — sličnosi, die Schönheit. Slov. Plk. Statný = statečný, udatný, stattlich,
tapfer, vermöglich. S. muži. D., Sych. — S. = pevný, fest. Všech sto jmieše k Vy- honu v utrobách statnú vieru. Rkk. 30. — S., sličný, schön. Plk. — S. jméno, substan- tivum, lépe: podstatné. Vz toto. Státopis, u, m. = popsání státu, stati-
stika, die Statistik. Novější. Státověda, y, f. = statistika. Us.
Státovědec, dce, m., der Statistiker. Mus.
I. a. 108. Státozrádný, staatsverrätherisch. Šm.
Státský, Staats-. S. rada.
Statuarní (statuární) — stanovám při-
měřený, statutengemäss. S. N. Statue, e, f., z lat. = socha, die Statue.
Kram. Statura, y, f., lat., vzrůst, postava lidského
těla, die Gestalt, die Leibesgrösse. S. N. Stat-us, u, m., lat., stav, postavení, po-
ložení, okolnosti, der Stand, die Lage, Be- schaffenheit, Verfassung. — S., systemiso- vaný počet. On jest ve statu. Status quo, lat. In statu quo něčeho ne-
chati i. e. tak, jak bylo zastiženo, něco ponechati ve své míře, ve stavu posavad- ním, der bisherige Stand. Statut, u, m., z lat., das Statut, Gesetz,
die Verordnung, Satzung. S., ústava, řád, zřízení. S. obce n. obecní, vlastní, zvláštní, společný, spolku n. spolkový. Aby při jejich řádích, privilegiích, statutách zachováni byli. Nar. o h. a k. |
Sťatý; -sťat, a, o, abgehauen. S. kmen.
V. — S. člověk, kohout, enthauptet. Us.
Staurolith, u, m., nerost. Vz Šfk. 209.,
Schd. II. 45. Stav, u, m., od sta (státi, stanouti). S.,
starslov. stavъ, der Bestand, lit. stova, die Stelle, lett. stāvs. Mkl. L. 107., B. 2. — | S., postavení, stan, der Standort, Stand, die
; Stellung. S. sluneční, solstitium. Aby voda
mlýny hnáti mohla, musí se její stav co nejvíce zvýšiti hrází. Us. — S., ve kterém kdo jest, položení, okolnosti, ve kterých šije, der Stand, Zustand, Fuss, die Art, Lage. Jg. Pokojný s. nejžádostivější jest. Kom. Když Bořivoj svůj s. změnil (se dal po- křtíti). Dal. k. 23. Něco v nebezpečný s. uvésti. Sych. Dům v dobrém stavu. Us. Ve zlém, v nejlepším stavu býti. D. S. mizerný, psotný. Us. S. přirozený člověka; s. doko- nalosti, milosti, nemilosti, hříchu, nevin- nosti n. hříšný, nevinný. Us. (Jg.). S. války, míru. Rf. Silnice, budovy atd. v dobrém stavu zachovati, udržeti; ku předešlému stavu něco navrátiti; navrácení ku přede- šlému právu a stavu. J. tr. S. obležení. S. N. Nynější stav věcí; S. věcí opanovati; S. mysli, osení; S. nuzný; S. věci není právě lákavý; Tohoto s-u věcí nelze déle udržeti; Smutný s. nemocného; V předešlý s. něco navrátiti; Učiniti něco ve stavu nepříčet- ném. Us. Dch. S. lesa (der Bestand): dobrý, prostřední, špatný, mýtný, dospělý, pomí- chaný, smíšený. Sp. S. kassovní vykázati. Sp. K horšímu stavu se chýlení. S. skupeniny, skupenství, der Aggregatzustand. Šp. S. do- bytka, der Viehbestand, Viehstand; S. dluhů, dlužnosť, der Passivstand. Nz. Stav podzá- konný, podmilostný; Za to s. církve samé se nám v listu Pavlovu zřetelně naličuje; Stálý s.; To k trpnému jejich a odvislému stavu dobře se hodí; Obnovení s-vu raj- ského předhříšného; Stejnosť mravného s-vu před obrácením; Neměl ale s. pokojný onen dlouho trvati; Vylíčiv Lukáš s. prvotné církve přistoupá k vypravování; Jiní na s. církve sklíčený odkazují; S. ponížení, úprazně či klenoty Páně; S. Páně již oslavený ; S. nevinny; Nezná sv. Jan nejetného s-vu mezi láskou a nenávistí. Sš. I. 72., 154., ÍI. 28., 32., 84., 93., Sk. 34., 35., 139 , J. 262., 297., Ob. 160., 297. (Hý.). Na jiný s. něco obrátiti. Kat. 2958. Umyslil bieše své dcery v bludný s. dáti. Pass. 37. (Hý.). Stav prvého člověka před pádem jest zdravie; A tak již máš vy- psán od Krista stav žebráka Lazara; Člo- věka k prvnímu stavu navrátiti; Člověk chce-li přijíti ku poznání pravému, musí naj- prv znamenati s. vedlé těla i duše. Hus I. 293., II. 242., 431, III. 142. (Tč.). Zboží došlo v stavu poškozeném jest dle něm.a tedy lépe: zboží došlo porušené. Šm., Šb. Stav zdravotní správce jest uspokojivý, lépe: správci vede se tak, že se není čeho obávati n. vede se dobře, jeho zdraví jest dosti dobré. Šb., Brs. 2. vyd. 237. Hleděno buď, byla-li řepa do nádoby dána v stavu zdravém n. pokaženém, lépe: byla-li řepa do nádoby dána zdravá n. zkažená. Šb. Dům nachází se ve špatném stavu, lépe: dům jest sešlý, chatrný, na spadnutí. Šb. Kresli
|
||
|
|||
Předchozí (645)  Strana:646  Další (647) |