Předchozí (647)  Strana:648  Další (649) |
|
|||
648
|
|||
|
|||
die Wehr, die Schleusse; s. v jezu: vrata;
okenice u stavidla; s. vyhraditi (otevříti). S. na řece n. jez; s nebo splav u rybníka. V. Jez n. stav, kterýmiž se voda nahání. Br. — S., postava, složení, der Bau, die Ge- stalt. Sv. Prokop byl u pleci i v těle sta- vem širokým. St. skl. I. 42. — S., kloub (zastr.), das Gelenk. Stavy vykracovati. Orb. p. 222. — S. tkadlcovský, na němž se osnova vije a tká, dříve Jcrosna, der Weber- stuhl. Stav soukenický, hedvábníka, pentli- kářský. Us. Části jeho: vratidlo hořejší a dolejší, list, hadlav (kolmá šňůra), pod- nožky, nádobí či brdo, člunek, otáčivá cívka, bidlo, paprsek, zubené kolo (beran), západka (cuka), dráty, posouvné špalíčky, držadlo šňůr, truhlíčky. Vz S. N. Jest od stavu (= tkadlec). Bdl. Za stavem seděti. Us. S., nástroj k proplétání příze atd.: tkadl- covský, strojový (stroj), tahací, stužkový, pytlový, knotový, prýmkářský, punčochář- ský, řešetářský, bobinetní na krajky. Vz S. N. — S. sukna, vz Postav, die Webe. — S. —= stavení, das Gebäude. Slov. Bern. — S. — obydlí, stání, der Aufenthalt. Zlodějóv krčemních aby žádný nepřechovával ani stavuov u sebe jim dopúštěl. Arch. II. 295. S-y a noclehy mievali, u Svehlana; A jměli jsú s. u Zdeněčka v Čechticích; Ti všichni jsú s-y u nich jměli. Pč. 40., 1., 2., 3., 8., 12. a j. Zvěda, kde mají své s-vy. Smil v. 1323. Naim vykládá se hnutie a znamená tento svět, v němž hnuli sú sě lidé ze svých stavóv. Hus II. 356. — S., malý rybník, der Weiher. Š. a Ž. — S., něm. Stav, ves u N. Paky. PL. Stavač, e, staváček, čku, m. = vstavač,
der Steher, das Stehekraut. Jád. Stavadelné, ého, n., plat z místa, das
Standgeld. J. tr. Stavadelní, Stand-. S. obchod, stolový,
der Standhandel. J. tr. Stavadlo, a, n., místo, kde něco stává,
der Standort. Hvězd nebeských běhy a sta- vadla poznati. Troj. Stání, stavadla na trhu (stůl, krámec, der Stand. J. tr.), plat od s-dla. D. S. tržní, der Marktstand. Šp. Amos byl v pastýřských stavadlech. BO. Podlé s-del pastýřových. BO. A po těch ulicech zdělána biechu bydla a s-dla všelikterým řemeslníkóm. Troj. Výb. II. 90. S. lodí = přístav, der Hafen. S. zvěři, der Wildstand, D., pro koně, der Pferdestand, ovčí (obora, ohrada), die Schafhürde, Pferche. Zvykne li vlk do stavadel choditi, tam brzo po stádu veta. Č. M. 144. Cf. Přístavadlo a Mkl. B. 99. Stávající. Tohoto slova užívá se často
zbytečně: Ve s-cích poměrech, správně: v těchto, v nynějších poměrech, za těchto n. za nynějších poměru. Brs. 2. vyd. 237. Dle stávajících zákonův, lépe: dle zákonů platnosť n. průchod majících, dle zákonů vydaných neb prostě: dle zákonův. Založiti knihy nové n. opraviti knihy již stávající, lépe: zříditi knihy nové n. opraviti knihy již zřízené. Sb. S., lépe: jsoucí, trvající, ny- nější, dosavadní, tento a p. Rk., Os. Stavajičnosť, i, f., das Beständniss. Šm.
Stavák, a, m., der Aufsteller, Steller. S.
kuželek. Udělati s-ka (při hře v kuželky). — S., druh holubů. U Olom. Sd., Sml. |
j Stávání, n. Co se ku právům zemským
s. dotýce. Václ. I. Vz Státi. Pomine ho tú- lání, pod okenkem s.; pomine ho aj tanec, nebude už mládenec. Sš. P. 219. Stavař, e, m., osob. jm. Šd.
Stávati, vz Stanouti, Státi.
Stavba, y, f.. od sta (státi) = stavění,
budování, das Bauen, der Bau. Povoleni k stavbě; ředitel, pán (stavebník), policie, předsevzetí, podniknutí, nasevzetí, shledání, podnětí, obstavení, obstávka (Bauverbot), znalec, ministr, ministerium (veřejné) stavby; povinnosť k s-bě; někomu s-bu obstaviti, ein Bauverbot erlassen; protokol o shle- dané (dokonané) s-bě; vady, nedostatky stavby n. ve stavbě, Baugebrechen. J. tr. Základ, způsob, podnikatel stavby; dříví, kámen na s-bu, s. silnic. Nz. S. užitečná, jalová; s-bu počíti; lešení při s-bě. Us. Dch. Dokonáni s-by. Sš. J. 44. Sloupy k osnově s-by nepřináležejí. Sš. II. 21. Náklady na s-bu, mzda od s-by; s. řádná, mimořádná; rozpočet nákladu na stavbu; chystání-se k stavbě, dohlížitel k s-bě, vyvedení s-by; potřeby povolení k s-bě; s-bu podniknouti. Šp. Stavbu někomu zapověděti, lépe: ob- staviti, vz na hoře. Jv. Stavba strojů, der Maschinenbau. Šp. — S., vůbec každé lid- skou rukou z rozličných látek v pevný celek a k určitému cíli zhotovené dílo: domy, mosty, pomníky, silnice atd., der Bau, das Gebäude. S. na kolech, auf Pfählen, pra- bydlitelův amerických. Vz KP. I. 29.. 100. O s. staročeských vz Tk. II. 348., 378. Sloh s-by. Nz. To jest krásná s-ba Us. Vyvýšená s., der Aufbau; kolová n. na jehlách, der Pfahlbau, okrouhlá, das Ringgebäude; krov s-by, die Verdachung. Dch. S. pobočná, po- stranná a vedlejší. Sš. J. 44. S. s apružemi, der Faschinenbau. Nz. Chrám Artemidin či Dianin (v Efesu), největší a nejnádhernější s. celého řeckého světa. Sš. II. 75. (Hý.). S. podzemní, spodní, základní (spodek s-by). Sp. — S., také druh práce při takových předmětech: s. cihlová, kamenná, vodní, sil- niční atd. S. N. S. hrubá, jezerní, Pfahlbau- ten, Dch., mlýnská, der Mühlenbau, břehová, Ufer-. Nz. Stavbomalba, y, f., lépe: malba před-
mětů stavitelských. Km. Stavbuvedoucí, ího, n., der Bauführer.
Us. Stávce, e, m. == stavitel. Pl.
Stávcový — kloubový, Gelenk-. S. vodna-
telnosť. Ja. Stavební, co se k stavbě vztahuje, Bau-.
S. dílo (stavba), dříví, kámen, místo, ná- dvoří, náklad, ozdoba, pozemí, ředitelství, útraty, věc, výkres s rozvrhem, záležitosť, Nz., kapital, kommisse, městiště, oddělení, okrslek, návrh, policie, povinnosť, povolení, pře, přídavek, řád, správa, úřad, úředník (n. stavitelský), J. tr., rozpočet (předchozí), účet, vydání, Šp., čára, ruch, písek, dílec (Bauparcelle), dvůr, pozemek, znalec, lešení, nástin, budka, plocha, činnosť, zámečnictví. Dch. S. ředitelstvo vojenské: ředitel, správ- cové, officialové, akcessisté, vyučenci. Rf. S. látka (stavivo), práce, řemesla. S. N. Vz Stavitelský. |
||
|
|||
Předchozí (647)  Strana:648  Další (649) |