648

die Wehr, die Schleusse; s. v jezu: vrata;
okenice u stavidla; s. vyhraditi (otevříti).
S. na řece n. jez; s nebo splav u rybníka.
V. Jez n. stav, kterýmiž se voda nahání.
Br. — S., postava, složení, der Bau, die Ge-
stalt. Sv. Prokop byl u pleci i v těle sta-
vem širokým. St. skl. I. 42. — S., kloub
(zastr.), das Gelenk. Stavy vykracovati.
Orb. p. 222. — S. tkadlcovský, na němž se
osnova vije a tká, dříve Jcrosna, der Weber-
stuhl. Stav soukenický, hedvábníka, pentli-
kářský. Us. Části jeho: vratidlo hořejší a
dolejší, list, hadlav (kolmá šňůra), pod-
nožky, nádobí či brdo, člunek, otáčivá
cívka, bidlo, paprsek, zubené kolo (beran),
západka (cuka), dráty, posouvné špalíčky,
držadlo šňůr, truhlíčky. Vz S. N. Jest od
stavu (= tkadlec). Bdl. Za stavem seděti.
Us. S., nástroj k proplétání příze atd.: tkadl-
covský, strojový (stroj), tahací, stužkový,
pytlový, knotový, prýmkářský, punčochář-
ský, řešetářský, bobinetní na krajky. Vz
S. N. — S. sukna, vz Postav, die Webe. —
S. —= stavení, das Gebäude. Slov. Bern. —
S. — obydlí, stání, der Aufenthalt. Zlodějóv
krčemních aby žádný nepřechovával ani
stavuov u sebe jim dopúštěl. Arch. II. 295.
S-y a noclehy mievali, u Svehlana; A jměli
jsú s. u Zdeněčka v Čechticích; Ti všichni
jsú s-y u nich jměli. Pč. 40., 1., 2., 3., 8., 12.
a j. Zvěda, kde mají své s-vy. Smil v. 1323.
Naim vykládá se hnutie a znamená tento svět,
v němž hnuli sú sě lidé ze svých stavóv.
Hus II. 356. — S., malý rybník, der Weiher.
Š. a Ž. — S., něm. Stav, ves u N. Paky. PL.

Stavač, e, staváček, čku, m. = vstavač,
der Steher, das Stehekraut. Jád.

Stavadelné, ého, n., plat z místa, das
Standgeld. J. tr.

Stavadelní, Stand-. S. obchod, stolový,
der Standhandel. J. tr.

Stavadlo, a, n., místo, kde něco stává,
der Standort. Hvězd nebeských běhy a sta-
vadla poznati. Troj. Stání, stavadla na trhu
(stůl, krámec, der Stand. J. tr.), plat od
s-dla. D. S. tržní, der Marktstand. Šp. Amos
byl v pastýřských stavadlech. BO. Podlé
s-del pastýřových. BO. A po těch ulicech
zdělána biechu bydla a s-dla všelikterým
řemeslníkóm. Troj. Výb. II. 90. S. lodí =
přístav, der Hafen. S. zvěři, der Wildstand,
D., pro koně, der Pferdestand, ovčí (obora,
ohrada), die Schafhürde, Pferche. Zvykne li
vlk do stavadel choditi, tam brzo po stádu
veta. Č. M. 144. Cf. Přístavadlo a Mkl. B. 99.

Stávající. Tohoto slova užívá se často
zbytečně: Ve s-cích poměrech, správně:
v těchto, v nynějších poměrech, za těchto
n. za nynějších poměru. Brs. 2. vyd. 237.
Dle stávajících zákonův, lépe: dle zákonů
platnosť n. průchod majících, dle zákonů
vydaných neb prostě: dle zákonův. Založiti
knihy nové n. opraviti knihy již stávající,
lépe: zříditi knihy nové n. opraviti knihy
již zřízené. Sb. S., lépe: jsoucí, trvající, ny-
nější, dosavadní, tento a p. Rk., Os.

Stavajičnosť, i, f., das Beständniss. Šm.

Stavák, a, m., der Aufsteller, Steller. S.
kuželek. Udělati s-ka (při hře v kuželky). —
S., druh holubů. U Olom. Sd., Sml.

j Stávání, n. Co se ku právům zemským
s. dotýce. Václ. I. Vz Státi. Pomine ho tú-
lání, pod okenkem s.; pomine ho aj tanec,
nebude už mládenec. Sš. P. 219.

Stavař, e, m., osob. jm. Šd.

Stávati, vz Stanouti, Státi.

Stavba, y, f.. od sta (státi) = stavění,
budování, das Bauen, der Bau. Povoleni
k stavbě; ředitel, pán (stavebník), policie,
předsevzetí, podniknutí, nasevzetí, shledání,
podnětí, obstavení, obstávka (Bauverbot),
znalec, ministr, ministerium (veřejné) stavby;
povinnosť k s-bě; někomu s-bu obstaviti,
ein Bauverbot erlassen; protokol o shle-
dané (dokonané) s-bě; vady, nedostatky
stavby n. ve stavbě, Baugebrechen. J. tr.
Základ, způsob, podnikatel stavby; dříví,
kámen na s-bu, s. silnic. Nz. S. užitečná,
jalová; s-bu počíti; lešení při s-bě. Us. Dch.
Dokonáni s-by. Sš. J. 44. Sloupy k osnově
s-by nepřináležejí. Sš. II. 21. Náklady na
s-bu, mzda od s-by; s. řádná, mimořádná;
rozpočet nákladu na stavbu; chystání-se
k stavbě, dohlížitel k s-bě, vyvedení s-by;
potřeby povolení k s-bě; s-bu podniknouti.
Šp. Stavbu někomu zapověděti, lépe: ob-
staviti, vz na hoře. Jv. Stavba strojů, der
Maschinenbau. Šp. — S., vůbec každé lid-
skou rukou z rozličných látek v pevný celek
a k určitému cíli zhotovené dílo: domy,
mosty, pomníky, silnice atd., der Bau, das
Gebäude. S. na kolech, auf Pfählen, pra-
bydlitelův amerických. Vz KP. I. 29.. 100.
O s. staročeských vz Tk. II. 348., 378. Sloh
s-by. Nz. To jest krásná s-ba Us. Vyvýšená
s., der Aufbau; kolová n. na jehlách, der
Pfahlbau, okrouhlá, das Ringgebäude; krov
s-by, die Verdachung. Dch. S. pobočná, po-
stranná a vedlejší. Sš. J. 44. S. s apružemi,
der Faschinenbau. Nz. Chrám Artemidin či
Dianin (v Efesu), největší a nejnádhernější
s. celého řeckého světa. Sš. II. 75. (Hý.).
S. podzemní, spodní, základní (spodek s-by).
Sp. — S., také druh práce při takových
předmětech: s. cihlová, kamenná, vodní, sil-
niční atd. S. N. S. hrubá, jezerní, Pfahlbau-
ten, Dch., mlýnská, der Mühlenbau, břehová,
Ufer-. Nz.

Stavbomalba, y, f., lépe: malba před-
mětů stavitelských. Km.

Stavbuvedoucí, ího, n., der Bauführer.
Us.

Stávce, e, m. == stavitel. Pl.

Stávcový — kloubový, Gelenk-. S. vodna-
telnosť. Ja.

Stavební, co se k stavbě vztahuje, Bau-.
S. dílo (stavba), dříví, kámen, místo, ná-
dvoří, náklad, ozdoba, pozemí, ředitelství,
útraty, věc, výkres s rozvrhem, záležitosť,
Nz., kapital, kommisse, městiště, oddělení,
okrslek, návrh, policie, povinnosť, povolení,
pře, přídavek, řád, správa, úřad, úředník
(n. stavitelský), J. tr., rozpočet (předchozí),
účet, vydání, Šp., čára, ruch, písek, dílec
(Bauparcelle), dvůr, pozemek, znalec, lešení,
nástin, budka, plocha, činnosť, zámečnictví.
Dch. S. ředitelstvo vojenské: ředitel, správ-
cové, officialové, akcessisté, vyučenci. Rf.
S. látka (stavivo), práce, řemesla. S. N. Vz
Stavitelský.