650

Stavina, y, f., die Baulichkeit Šm.

Stavinoha, y, m. = kdo pyšné si vyšla-
puje, pyšný, ein stolzer Mensch. U Opavy.
Pk, Klš. — S., osob. jm. Mor. Šd.

Stavinožka, y, m. = stavinoha. U Opav.
Klš.

Staviplav, u, m., brucea, die Brucea.
Rostl. 281.

Staviště, ě, n. = stávka (k vyšetření
zdraví), die Kontumazanstalt, Quarantaine.
— S. = přístav. — S. = stan. BO.

Stavištní, Kontumaz-. S. průvodní list,
K.-Pass, protokol. J. tr. — S., Hafen-.

Stavitel, e, m, pl. -lé. V. Der Bauer,
Architekt. V. S-lé kostelů. Vz Tk. II. 378.
S. pian, mlýnů, varhan. Dch. S. staví po-
mocí dělníků, sekyrou a kladivem práce
své vykonávajících. Kom. — S., kdo zboží
právne staví, der Pfänder. D.

Stavitelka, y, stavitelkyně, ě, f., die
Bauerin, Baumeisterin. — S. = včela voští
budující. Lš.

Stavitelní = stavební. Quido 77.

Stavitelskoprůmyslová škola, Bauge-
werksschule. Dch.

Stavitelský, Baumeister-, Bau-. S. umění
(Architektonik), malířství (stavební, die
Architekturmalerei), Nz., míra, mistr, úřed-
ník, J. tr., Nz., vojenský úřad. Genieamt,
n., sbor. J. tr.

Stavitelství, n. — stavitelské umění, die
Baukunst, Architektur, das Bauwesen. S.
městské (Stadtbaukunst, f.), krajinské, die
Landbaukunst, Nz., válečné břežní. D. S.
pozemní a vodní (Land- und Wasserbau),
lépe prý: na zemi a na vodě; s. pozemní
budov a silniční, lépe prý: stavení domů a
silnic. Ale můžeme i káraných slov užívati,
Cf. S. pozemní, silniční, vodní, lodní, vo-
jenské. Vz S. N., Nz. Cf. násl., KP. I.
96., 98.

Stavitelstvo, a, n., die Baubehörde. S.
vojenské zřizuje pevnosti, valy, sruby, ba-
terie, záseky, přístřeší (Blendungen), želez-
nice, cesty, mosty, zdi, domy, podkopy,
plovoucí batterie, zápalnice prámů (Brander),
průsmyky, hráze, telegrafy, prosekává lesy
a průsmyky, odvádí vody atd. Rf. 61.

Stavitel-ův, -ova, -ovo, dem Baumeister
gehörig. Us.

Staviti, 3. os. pl. -ví, stav, -vě (íc), il,
en, ení; stavěti, 3. os. pl., -ějí, stavěj, ěl,
ěn a ín, ění; stavovati, stavívati = posta-
viti někam, klásti, aby stálo, machen dass
etwas stehe, stellen, setzen, aufrecht stellen,
aufrichten, aufsetzen, in die Höhe setzen;
ostaviti, lassen; stánek, dům, obydlí, město
atd. dělati, bauen; zadržeti, aufhalten,
sistiren. zurückhalten ; zastaviti, přetrhnouti,
zameziti, Einhalt thun, einhalten, einstellen;
zatknouti, anhalten, festhalten, beschlagen,
in Beschlag nehmen, Verhalt legen, arre-
tiren, pfänden ; saditi ve hře, wetten, setzen;
se = zdržeti se, stanouti, stehen bleiben;
zajíti někam, sich wo aufhalten, wohin
gehen, verweilen; sich (zu Gericht) stellen,
erscheinen; postaviti se, sich stellen; zpě-
čovati se, brániti se, sich entgegensetzen,
widerstehen, sich sträuben, sich sperren;
přestávati na čem, sich womit begnügen,

j worauf beruhen; octnouti se kde, wohin ge-
| rathen, kommen; přestati téci, aufhören zu
fliessen; počínati si, dělati se, thun, machen,
sich stellen, sich geberden, Miene machen;
saditi se, wetten (slov.); stavenu, stavěnu
býti, gestellt werden. Jg. Gt. 64. mysli, že
staviti je druhým stupňováním kořene stu a
! že první stupňování nám schází. — abs. Sta-
vějící (chtějící stavěti) vyveď prve přísežné
j na spatření. Pr. — co, koho. Stavěti co =
budovati; staviti = zadržeti, zastaviti, aby
nešlo, neteklo; klásti tak, aby stálo, auf-
rechtstellen. Stavěti stroj (sestavovati; sta-
viti stroj = učiniti, aby se zastavil, nepo-
hyboval), mlýn, kolo (taktéž jako u stroje),
sloupy, dům, Us., zlaté zámky (hory). D.
Staviti vodu, koně, dědictví, Us., bouři,
svádu, Troj., právo (vz Právo, Nestání).
Zříz. zem. Úřad diktatorův všechny jiné
(úřady) stavil. V. Hosť hostě cizí země sta-
viti můž, ale súzen býti nemá, leč se prve
clo té země oznámí. Tov. 114. Pakli by ten
neměl na dědinách, tehdá hofmistr má jej
staviti, držeti a věziti, až se tomu dosti
stane za jeho škody. Vl. zř. 45., O. z D.
Bojím se, že toho zbožie záhuby nebudu
moci stavovati. Hl. Tovařiši se srotili proti
mistrům svým řemeslo svévolně stavujíce.
Mus. 1840. 75. S-ti hubu, frech Widerreden.
U Jižné. Vrů. Ten staví věže. Vz Pyšný.
Prov. Pes staví (zastavuje) zvěř. Ty kapky
bolesť staví. To mor stavilo (přetrhlo). Us.
Staviti někoho (zatknouti), Zříz. zem., zboží,
příjmy (auf Waaren usw. Verhaft legen). D.
S. 10 tolaru = saditi. Na Slov. Staviti něčí
běsnost, válku, krvácení. Us. Dch. Jestliže
dva peníze opovědného položil, tehdy sta-
viti muož a právem na dědině dobývati-
Zř. selské v Loučanech 1525. Tuto apoštol
vyučování své stavuje. Sš. I. 86. Bouř tu
prudkou staviž, v lodi své nás plaviž. Sš.
P. 775. Stavěl kostel. Dač. I. 57. Dále nás
zpravovali, že tej jedné kopy tomu, ktož
ji stavil, vydali a že za to mají rukojmie;
Proto ve Zlíně stavovati musil lidi z bru-
movského zbožie; A pán kázal mne zaručiti,
abych (ten požár) stavěl aneb osadil. NB.
Tč. 22., 128., 169. Markrabí toho dobře byl
mocen, že právo stavil; A je proto stavo-
vali i hyndrovali; Stavuje právo; P. Boček
odpustil jemu mlýn stavěti. Půh. I. 387.,
II. 226., 318., 488. (Te.). Stavějí domy pří-
lišně nákladité; Staviti službu božie; Moha
staviti smilstvie i nestaví, ten jest vinen
smilstvím. Hus I. 442., II. 173., III. 258.
(Tč.). — čeho: nových chrámů, šp. m.: co.
Brt. — co, se na co. Chč. 451. Na hlavy
jejich koruny stavěl. Jídla na stůl staviti;
Stavím pravdu na světlo; S. na podstavek
něco. Kom. S-viti se na zadní nohy (vzpou-
zeti se). Ehr. Může naň hory s-věti (jemu
důvěřovati). Us. Kšá. Hosť hostě můž sta-
viti pro každé peníze na své právo. Sob.
57. Něco na oči staviti. Us. Dch. Já jsem
naň všecko stavěla. Us. Stavěti naději na
slabé nohy. Šml. Na odiv něco staviti. Us.
Tč. Zlé huby se staví na mne, jazyky si
brousí na mne, kterak by mě zkazili; Na
vrch Lopeníčka zámek stavajú, krystalové
okna doňho dávajú. Sš. P. 56., 475. Každou



	650

	Stavina, y, f., die Baulichkeit Šm. Stavinoha, y, m. = kdo pyšné si vyšla- puje, pyšný, ein stolzer Mensch. U Opavy. Pk, Klš. — S., osob. jm. Mor. Šd. Stavinožka, y, m. = stavinoha. U Opav. Klš. Staviplav, u, m., brucea, die Brucea. Rostl. 281. Staviště, ě, n. = stávka (k vyšetření zdraví), die Kontumazanstalt, Quarantaine. — S. = přístav. — S. = stan. BO. Stavištní, Kontumaz-. S. průvodní list, K.-Pass, protokol. J. tr. — S., Hafen-. Stavitel, e, m, pl. -lé. V. Der Bauer, Architekt. V. S-lé kostelů. Vz Tk. II. 378. S. pian, mlýnů, varhan. Dch. S. staví po- mocí dělníků, sekyrou a kladivem práce své vykonávajících. Kom. — S., kdo zboží právne staví, der Pfänder. D. Stavitelka, y, stavitelkyně, ě, f., die Bauerin, Baumeisterin. — S. = včela voští budující. Lš. Stavitelní = stavební. Quido 77. Stavitelskoprůmyslová škola, Bauge- werksschule. Dch. Stavitelský, Baumeister-, Bau-. S. umění (Architektonik), malířství (stavební, die Architekturmalerei), Nz., míra, mistr, úřed- ník, J. tr., Nz., vojenský úřad. Genieamt, n., sbor. J. tr. Stavitelství, n. — stavitelské umění, die Baukunst, Architektur, das Bauwesen. S. městské (Stadtbaukunst, f.), krajinské, die Landbaukunst, Nz., válečné břežní. D. S. pozemní a vodní (Land- und Wasserbau), lépe prý: na zemi a na vodě; s. pozemní budov a silniční, lépe prý: stavení domů a silnic. Ale můžeme i káraných slov užívati, Cf. S. pozemní, silniční, vodní, lodní, vo- jenské. Vz S. N., Nz. Cf. násl., KP. I. 96., 98. Stavitelstvo, a, n., die Baubehörde. S. vojenské zřizuje pevnosti, valy, sruby, ba- terie, záseky, přístřeší (Blendungen), želez- nice, cesty, mosty, zdi, domy, podkopy, plovoucí batterie, zápalnice prámů (Brander), průsmyky, hráze, telegrafy, prosekává lesy a průsmyky, odvádí vody atd. Rf. 61. Stavitel-ův, -ova, -ovo, dem Baumeister gehörig. Us. Staviti, 3. os. pl. -ví, stav, -vě (íc), il, en, ení; stavěti, 3. os. pl., -ějí, stavěj, ěl, ěn a ín, ění; stavovati, stavívati = posta- viti někam, klásti, aby stálo, machen dass etwas stehe, stellen, setzen, aufrecht stellen, aufrichten, aufsetzen, in die Höhe setzen; ostaviti, lassen; stánek, dům, obydlí, město atd. dělati, bauen; zadržeti, aufhalten, sistiren. zurückhalten ; zastaviti, přetrhnouti, zameziti, Einhalt thun, einhalten, einstellen; zatknouti, anhalten, festhalten, beschlagen, in Beschlag nehmen, Verhalt legen, arre- tiren, pfänden ; saditi ve hře, wetten, setzen; se = zdržeti se, stanouti, stehen bleiben; zajíti někam, sich wo aufhalten, wohin gehen, verweilen; sich (zu Gericht) stellen, erscheinen; postaviti se, sich stellen; zpě- čovati se, brániti se, sich entgegensetzen, widerstehen, sich sträuben, sich sperren; přestávati na čem, sich womit begnügen,	j worauf beruhen; octnouti se kde, wohin ge- \| rathen, kommen; přestati téci, aufhören zu fliessen; počínati si, dělati se, thun, machen, sich stellen, sich geberden, Miene machen; saditi se, wetten (slov.); stavenu, stavěnu býti, gestellt werden. Jg. Gt. 64. mysli, že staviti je druhým stupňováním kořene stu a ! že první stupňování nám schází. — abs. Sta- vějící (chtějící stavěti) vyveď prve přísežné j na spatření. Pr. — co, koho. Stavěti co = budovati; staviti = zadržeti, zastaviti, aby nešlo, neteklo; klásti tak, aby stálo, auf- rechtstellen. Stavěti stroj (sestavovati; sta- viti stroj = učiniti, aby se zastavil, nepo- hyboval), mlýn, kolo (taktéž jako u stroje), sloupy, dům, Us., zlaté zámky (hory). D. Staviti vodu, koně, dědictví, Us., bouři, svádu, Troj., právo (vz Právo, Nestání). Zříz. zem. Úřad diktatorův všechny jiné (úřady) stavil. V. Hosť hostě cizí země sta- viti můž, ale súzen býti nemá, leč se prve clo té země oznámí. Tov. 114. Pakli by ten neměl na dědinách, tehdá hofmistr má jej staviti, držeti a věziti, až se tomu dosti stane za jeho škody. Vl. zř. 45., O. z D. Bojím se, že toho zbožie záhuby nebudu moci stavovati. Hl. Tovařiši se srotili proti mistrům svým řemeslo svévolně stavujíce. Mus. 1840. 75. S-ti hubu, frech Widerreden. U Jižné. Vrů. Ten staví věže. Vz Pyšný. Prov. Pes staví (zastavuje) zvěř. Ty kapky bolesť staví. To mor stavilo (přetrhlo). Us. Staviti někoho (zatknouti), Zříz. zem., zboží, příjmy (auf Waaren usw. Verhaft legen). D. S. 10 tolaru = saditi. Na Slov. Staviti něčí běsnost, válku, krvácení. Us. Dch. Jestliže dva peníze opovědného položil, tehdy sta- viti muož a právem na dědině dobývati- Zř. selské v Loučanech 1525. Tuto apoštol vyučování své stavuje. Sš. I. 86. Bouř tu prudkou staviž, v lodi své nás plaviž. Sš. P. 775. Stavěl kostel. Dač. I. 57. Dále nás zpravovali, že tej jedné kopy tomu, ktož ji stavil, vydali a že za to mají rukojmie; Proto ve Zlíně stavovati musil lidi z bru- movského zbožie; A pán kázal mne zaručiti, abych (ten požár) stavěl aneb osadil. NB. Tč. 22., 128., 169. Markrabí toho dobře byl mocen, že právo stavil; A je proto stavo- vali i hyndrovali; Stavuje právo; P. Boček odpustil jemu mlýn stavěti. Půh. I. 387., II. 226., 318., 488. (Te.). Stavějí domy pří- lišně nákladité; Staviti službu božie; Moha staviti smilstvie i nestaví, ten jest vinen smilstvím. Hus I. 442., II. 173., III. 258. (Tč.). — čeho: nových chrámů, šp. m.: co. Brt. — co, se na co. Chč. 451. Na hlavy jejich koruny stavěl. Jídla na stůl staviti; Stavím pravdu na světlo; S. na podstavek něco. Kom. S-viti se na zadní nohy (vzpou- zeti se). Ehr. Může naň hory s-věti (jemu důvěřovati). Us. Kšá. Hosť hostě můž sta- viti pro každé peníze na své právo. Sob. 57. Něco na oči staviti. Us. Dch. Já jsem naň všecko stavěla. Us. Stavěti naději na slabé nohy. Šml. Na odiv něco staviti. Us. Tč. Zlé huby se staví na mne, jazyky si brousí na mne, kterak by mě zkazili; Na vrch Lopeníčka zámek stavajú, krystalové okna doňho dávajú. Sš. P. 56., 475. Každou