652

Dal. Vodu stavidlem staviti. Vys. Nalezli,
že to nemá býti a že úředníci královi mají
to staviti mocí královu. JO. z D. Ku křivdě's
stavěl Boha svědkem. Št. Kn. š. 108. Kde
bych se sám řečí s-vil (octnul)? Smil v. 283.
Cf. v. 625. Rty svými za jiného se staví.
Br. Něco zapovědí staviti (zakázati). Dvě
kron., V. Veselým, ospalým (vesele, ospale),
Har., nemocným, D., chudým se stavěti.
Dobrou sa stavia; chorou sa staviala. Ht.
Sl 232. Stavějí se za něho rukojměmi. Pr.
Stavěti se přítelem. Ml. — se. Významy
vz na hoře. On se staví (jde k odvodu).
Us. Vrů. To jídlo se staví (protiví se). V již-
ních Cechách. Ms. Dyby se ta voda sta-
vovala, také by panenka se vrátila, ale že
ta voda nestaví se, ani má panenka nevrátí
se. Sš. P. 312. On se jest byl stavil a hrdlo
ztratil. NB. Tč. 93. By se byla stavěla, byli
by páni Hradišťané tomu dávno konec uči-
nili. NB. Tč. 215. T stavěli se mnozí. Dač.

I. 284. Buď každý bez viny tak jak se staví
a vinu přetvářka ať neohaví. Shakesp. Tč.
Staví se, dokud peněz. Hus I. 445. Jak se
staví, tak stojí. Vz Osud. Lb. Staviti se =
octnouti se, vz Smil v. 283., 625. Umí se
stavěti, jako by dobrý byl. V. Staví se, ja-
koby neuměl pět počítati (jako křeček, D.,
jako veš na strupě, jako prázný měch =
pytel. Pk.) Staví se nevěda (neslyše. D.)
Kom. Jiným se stavěti nežli v skutku býti.
Y. — Pozn. Stavěti se, ve smyslu tvářiti
se jest prý špatné, ale toto mínění jest
mylné. Vz předcházející příklady a Cf. Brs.

2. vyd. 237. Cf. S. se za koho, čím. — co,
koho, se jak. Jistce bez odpovědi stavo-
vati (zatýkati) sluší. Pr. Staviti věci do rov-
nosti. Us. Dch. Staviti se odporem. Us. S-í
se na oko jiným než jest. V. Do řadu vo-
jáky staviti. Us. Do očí se nám pěkně sta-
víte. Dal., Ml. Právem mohl staven býti, že
jeho oblúzie zlodějem. Kn. rož. 227. Mé lidi
mi stavoval bez práva. Půh. II. 88. Stavil
jsem člověka jeho v Olomúci městským prá-
vem. Půh. II. 571. Vymyšlenú zlostí stavie
služby božie nemohúce jinak staviti kázánie.
Hus II. 11. Podezřelý se se vším stavuje
(zatýká). Brikc. Stavi se un s klevetami,
něcha kyja za dveřami. Sš. P. 706. Dum
na vápno, na hlínu s-ěti. Us. Na svůj groš
stavěti. Sych. Něco na výš stavěti. J. tr.
O tom pokračovati chtěje apoštol stavuje
se ua chvíli. Sš. I. 107. (Hý.). — co, se
kde (u koho = zajíti někam). Stav se u nás.
Stavil se u souseda. Us. Stavěti dům u sil-
nice. Č. Poslala bych proňho vtáčka jeřá-
bího, on by se mně stavil u křa zeleného;
Kam můj najmilejší vandruješ, že sa ty ani
u nás nestavuješ?; Šel zhůru, šel dolů, ne-
stavil se u náš. Sš. P. 467., 597., 639. (Tč.).
Když přijdeš do města, stav se u bratra
mého. Us. Tč. Známo činíme, že člověk
přespolní s ženú svú stavil sukni u nás
u krajčíře. NB. Tč. 84. Chtěl sem sě tebe
ptáti, byl-li muoj strýc u tebe sě stavil. NB.
Tč. 93. Abych se u něho stavil, když bych
tam jel. Půh. II. 80. — se kde při čem =
zdržeti se. Lom. — se (s kým) oč = sa-
diti se. Na Slov. Tu jsem se stavil o svuoj
dluh. NB. Tč. 275. — se za koho, za co.

Jak falešnou tvářností, tak i řečí křivě za
Samuele se stavěl. Br. Stavi se za pannu a
je nevěstkou. Br. Stavěti se za mrtvého,
Us., za jiného. Br. On tyto proroky za apo-
štoly staví (po nich klade). Br. Stavěli si
druhý konec roury za hřbet. Kom. Vz S.
co čím. — co, se kam (do čeho). Do
výšky se stavěti; do předu staviti. Us. Dch.
Ta březovská chasa je samá pěchota, ona
se to staví jak tyčka do plota; Nechcejte
ho, děvčata, ja dy on je nechuta, dy on se
nám staví jak prázný měch do kúta. Sš. P.
575., 686. — se kde (před čím). Tataři
před Olomúcem sě stavichu. Dal. 82. 31. —
koho komu kam. S. knížeti po bok sbor
kmetů. Ml. — kdy. Móž-li každý buď hosť
neboli domácí za frajunkuov jarmarkových
právem staviti; Já sě na ty soky stavěti
budu aneb nebudu. NB. Tč. 88., 168. Sta-
víš-li po zápovědi, na tvůj náklad shořeno
bude. Pr. Tu Leskovec stav na posudku
i řekl, že o tom nic nevěděl. Půh. II. 332.

Stavítko, a, n., v horn., die Aufsatzvor-
richtung. Bc. Vz Stavidlo.

Stavitok, u, m., antirhoea. Rostl. 822.

Stavivo, a, n. = z čeho se staví. S. —
veškeré látky, jichž k provedení rozličných
staveb potřebujeme. S. hlavní, spojující,
chránící. Vz S. N. Baumaterialien, das Bau-
material. Nz. Ostrov ten (Rhodus) slynul
s-vem lodním. Sš. Sk. 242. Kdo dům stavěti
chce, musí sobě nejprve staviva s potřebu
nashromážditi, dříví, kamení, cihel atd. Kom.

Stavivý, bausüchtig. Šm.

Stávka, y, f. = obstavení, zabavení, die
Pfändung, der Beschlag, Arrest. S-ku na
někoho pustiti. Zříz. mor. S-ku vyvaditi n.
vypraviti (vyplatiti). Brikc. Také když kdo
zapíše, aby na něm dobýváno bylo duchov-
ním n. světským právem n. stávkami, na
toho to vůli jest, komuž list svědčí, kterým
právem dobývati chce. Tov. 107., 114. Pakli
by to nepředešlo, tehdy by slušně staviti
nemohl a s. taková byla by nespravedliva.
Zř. selské v Loučanech 1525. S-ou částku
nějakou podržeti; s-kou na něčí jmění sáh-
nouti. Dch. A z té s-ky ona jeho propustiti
nechce, leč se jí o ty koně spravedlivě
stane; Račte věděti, že mnoho nesnází o s-ku
za frejunkuov jarmarkových mieváme; Že
statek jí některý vzal a drží a druhý že
ještě v stávce stojí. NB. Tč. 6., 88., 196.
(35., 130.). Vz Kn.' drn. 90.— 93., Tov. 104.,
112.. Obstávka, Obstaviti, Žer. Záp. I. 277.

— S. k vyšetření zdraví, die Quarantaine.
Ve s-ce někoho držeti. J. tr. Vz Staviště. —
S. díla, práce, dělníkův, die Arbeitseinstel-
lung, der Strike. Nz., Dch. — S. = sázka,
die Wette. Na Slov. S-ku ztratiti, vyhráti
Bern. — S., staavia, die Staavie. Rstp. 312.

— S., na Slov. zákaz, das Verbot. S. na
lukách, verbotene Weide; stavidlo, die
Schütze an der Wehre. Bern. D. — S., die
Visitte. On má vždy své stávky. Us.

Stávkář, e, m., kdo na stávku pracuje,
der Strumpfwirker. D.

Stávkářský, Strumpfwirker-. D.

Stávkářství, n., die Strumpfwirkerei. D.

Stávkový, gewirkt. S. zbožie, nohavice.
Šp., Dch.