Předchozí (652)  Strana:653  Další (654)
653
Stavmo = stavením, durch Bau. S. něco
si udělati. Vaň.
Stavné, ého, n. = plat od stávky, die
Pfändungsgebühr. Tov. 135. Dva peníze
s-ho pokládám. 1631. Na rychtáře sluší s-é,
jemné atd. Dipl. 1453.
Stavní, vz Stavný.
Stavnice, e, f., na Slov. = splav, okenice,
das Schutzbrett. Nz.
Stavník, a, m., der Weber. Troj, Tk.
II. 375., 381. — S., u, m., der Setzreif. Šp.,
D. — S. = podstavek, das Gestell. Kram.
1.  Stavný, -vní, Pfändungs-, Beschlags-,
Arretirungs-. S. právo, das Arretirungsrecht.
Vz Právo, Obstávka. Stavným právem na
někom něčeho dobývati. Zř. F. I. U. VI.,
Kol. 14., NB. Tč. 50., 275.
2.  Stavný šroub v ručnici, die Zündstift-
stellschraube. Čsk.
3.  Stavný kůň = který dlouho státi může,
stättiges Pferd, V.; který se staví, nechce
jíti, stättig. Plk.
Stavokrev, krve, f., polygonum sangui-
nalis, das Weggras. Reš.
Stavoměnný. S. sloveso, počínavé, verbum
inchoativum. Nz.
Stavopis, u, m., die Statistik, lépe: státo-
pis. Jg.
Stavovací, postižný, repressiv. Nz. —
S. ústav v příčině vyšetřování zdraví, die
Quarantainanstalt. J. tr. S. doba, die Kon-
turoazzeit. Vz Staviště. Dch. — S., Sisti-
rungs-. S. právo.
Stavování, n., das Verbot, die Inter-
diktion. Jestliže svrchupsaná paní provede,
že právo v Napajedlech o to hledala a to se
jí tam státi nemohlo, tehdy takovéž s. po-
dobně učiniti mohla vedle obecného práva.
NB. Tč. 6. Opatřeno má býti, aby nevinní
lidé s-ním své rudy neslušně nebyli trápeni.
CJB. 357. Vz Kn. rož. XIV. Jinak vz Sta-
vení.
Stavovati, vz Staviti.
Stavové, vz Stav a obšírnější článek
v S. N.
Stavovní, stavovský, stavský = sta-
vům náležející, ständisch, Land-, Standes-.
S. dům, osoba, obligací, Us. (Jg.), divadlo,
účtárna, zemská pokladnice, úředník. J. tr.
Stavovský pán, der Standesherr. Dch.
Stavovství, -stvo, a, n., die Standschaft.
D., Dch.
Stavunek, nku, stavuněk a stavuňk,
uňku, m. == stavení někoho n. něčeho, stávka,
zadržení,
der Arrest, Beschlag, die Sperre.
Pr. měst. Vz Stávka, Obstávka. — S., za-
stavení se,
die Station. Nechtěl ani s-ku
učiniti (ani se zastaviti). Us. Byl u něho
stavuňkem. Br. Celý den bez s-ku jíti. Us.
— S. = stanoviště, der Standort. D. S. po-
štovský, die Poststation. — S., stání ku
právu,
die Erscheinung vor Gericht. — To-
hoto slova ovšem
neužívejme.
Staz, u, m., v Jg. Slovn. chybně m.: stráž.
Č. — S., a, m., Anastasius. Na Mor. Šd.
Stázka, Stázička, y, f., Anastasia. Mor.
Šd.
Stazovati, s. se = tázati se, fragen,
forschen. — (se) na kom. Mus., Leg.
Stažen, žně, m., throscus, hmyz. Krok.
Staženě = krátce, abgekürzt, zusammen-
gezogen. Kom.
Stažení, n., die Zusammenziehung. Jg.
Vz Stahování.
Staženina, y, f., etwas Zusammengezo-
genes. Šm. S. jizvová, die Narbenkontrak-
tion. Nz. lk.
Staženosť, i, f. = stažitost, die Zusam-
menziehung, Kontraktion. Nz. Činitel s-sti,
der Kontraktionskoefficient. Nz.
Stažený; stažen, a, o, zusammengezogen.
Hrsť stažená pěsť jest, roztažená dlaň. Kom.
S. věta, vz Věta. — S., odtažený, dolů ta-
žený,
abgezogen. Stažené víno, pivo. Us. —
odkud. Šat s někoho s. Us. — kam. Čepice
přes uši stažená. Us. Dch. — S. == náhle
zúžený. S. lupeny okvětové řepčíku. Rst. 495.
Stažitelnosť, i, f., die Zusammenzieh-
barkeit. Us.
Stažitelný, zusammen-, herabziehbar.
Nz. lk.
Stažitosť, i, f., stahující moc, die Zu-
sammenziehung. Presl o přev. 67.
Stažitý, zusammengezogen. Rk.
Stážka, y, f. = stažení. S. peněz, der
Abzug. D.
Stažlivosť, i, f., das Kontraktionsver-
mögen. Nz. S. svalstva. Nz. lk.
Stažné, ého, n., das Kost-, Schrotbier. D.
Sťažnosť, i, f., die Zusammenziehbarkeit.
Nz.
Stažný, Abzugs-; zusammenziehbar.
Stbel, e, m., strč., strsl. stubl, puteus,
sr. slovenské stublina. Mz. 314. táhne sem
sthrněm. stouf, Becher. Mkl. L. 175.
Stblo = stéblo, zastr.
-ste, byste, byšte. Ve tvarech jako byste —
byšte
psáno ff již ve 13. stol.: byffte; ale
nelze říci, jak tu znělo, neboť dle staršího
pravopisu ff znamená i s i š. Bratří píší
abyšte. Gb. Hl. 101.
Stě, vz Sto. — S. = sťal. Kat.
Steamboat (stýmbót) n. steamer (stýmr),
u, m., angl. = parní loď, parník, das Dampf-
schiff. S. N.
Stear, u, m., z řec. = lůj, Talg, m.
Stearin, u, m., der Talgstoff, jest bílá,
krystalická, průsvitavá látka vosku podobná,
která ve všech pevných tucích zvířecích
i rostlinných se nalézá a která při teplotě
52° C. se roztápí: C114H110 O12. Vz S. N.,
Šfk. 491 , 436. S-ny = lojany, stearinsaure
Salze. Nz. Továrna na s. Us. Šp.
Stearinový, Stearin-. S. svíčky (z přeči-
štěného loje), roztok. Šp., Rk. S-vá kyse-
lina. Vz více v S. N.
Stearofanový. S. kyselina, die Srearo-
phansäure, Bassinsäure. Nz.
Stearopten, u, m., částka pevná ale i tě-
kavá, krystalovaná a voňavá vylučovaná
z mnohých silic. Vz Šfk. 517.
Steatit, u, m., der Speck-, Seifenstein.
Steatity n. tučkovcové jsou nerosty vidu
nekovového, měkké, málo hutné, na omak
mastné, barev mdlých. S.: talek, chlorit,
hadec, tuček, mořská pěna. (Vz tato slova
a S. N). Bř.
Steatit-is, y, f., z řec, vytylosť, tučnění,
chorobná ztučnělosť těla. S. N.
Předchozí (652)  Strana:653  Další (654)